Proměna krajiny od Marie Terezie: víc lesů, míň zajíců (Mladá fronta DNES)

Na území Česka je nejvíce lesů od dob Marie Terezie. Díky tomu myslivci mohou lovit rekordní počty lesní zvěře, zejména kanců. Naopak kvůli rozlehlým lánům osetým oblíbenými technickými plodinami ubylo zajíců a menší zvěře. Vyplývá to ze srovnání historických statistických dat s těmi aktuálními.

PRAHA
Tu scénu z Menzelova filmu Slavnosti sněženek zná snad každý: Petr Brukner sedí na kole, jednou rukou se drží řídítka, zatímco druhou se marně snaží brokovnicí zalícit na prchajícího kance. A protože neumí šlapat do pedálů, zezadu do něj tlačí běžící Rudolf Hrušínský mladší. Oba jsou členy myslivecké jednoty a hon na kance je pro ně svátkem.
Svátkem byl v roce 1983, kdy byl film natočen, i pro skutečné myslivce, kteří si o nynějších možnostech museli nechat jen zdát. V roce 1983 bylo totiž odstřeleno 22 790 kusů černé zvěře, zatímco loni to byl čtyřnásobek.
Vyplývá to z čerstvých čísel Českého statistického úřadu, která mapují proměny počtů zvířecích obyvatel tuzemských hvozdů za posledních sto třicet let.
V Česku nyní myslivci uloví výrazně více zvěře než v minulosti. Řeč je o jelenech, srncích, daňcích, muflonech či právě kancích. Naopak dramaticky ubylo odstřelených zajíců. V polovině sedmdesátých let končilo na talířích v lovecké sezoně přes milion zajíců, loni myslivci odstřelili jen něco málo přes 47 tisíc kusů.
Proč taková proměna? Odborníci to vysvětlují tím, že zajícům a menší lesní zvěři obecně ubývá prostoru pro život. Na polích se ve velké míře pěstují technické plodiny. "V minulosti byla zemědělská krajina kulturní stepí bohatou na rostlinné a živočišné druhy, nyní je zemědělství průmyslové, zaměřené především na technické plodiny, které se pěstují na velkých souvislých plochách," míní Luděk Králíček z Českomoravské myslivecké jednoty.
Vysoké zvěři se naopak daří: "Se zvýšením rozlohy lesní půdy se zvýšily také stavy lesní zvěře a její odstřel. Jestliže se před 40 lety z podzimních honů vozili zejména zajíci, bažanti a občas nějaká srnka, tak dnes je to velké množství spárkaté zvěře," popsala předsedkyně statistiků Iva Ritschelová.

Rozloha lesů se za 270 let zdvojnásobila
Zalesněná plocha se tedy zvětšuje a nyní je v Česku největší od dob císařovny Marie Terezie v polovině 18. století, kdy se v lesích začalo intenzivněji hospodařit.
V 60. letech minulého století ke skokovému nárůstu přispělo zalesňování opuštěných ploch v pohraničí po odsunu sudetských Němců. Nyní už výměra roste pozvolna na úkor zemědělské půdy. Za proměny pole v les mohou například dotace, prohlášení za lesní porost, ale v extrémních případech i pohodlí zemědělců.
"Část lesních pozemků vzniká tím, jak traktorista při orání lánu uhýbá před větvemi na jeho okraji, aby mu nerozbily okna. Každý rok takto nezorá půl metru až jeden metr. Takové pozemky jsou v katastru zemědělskými, ve skutečnosti je na nich ale třeba už čtyřicetiletý porost," řekl ředitel Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů Jaromír Vašíček.
Rozloha lesů se za posledních 262 let více než zdvojnásobila. Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že tereziánský katastr v polovině 18. století evidoval 1 milion a 118 tisíc hektarů lesů, loni toto číslo bylo už více než dvojnásobné a činilo 2 miliony a téměř 660 tisíc hektarů.

Pohromou je počasí
Lesy také za desetiletí výrazně proměnily své vlastníky. Například v roce 1910 držel stát pouze 0,2 procenta rozlohy lesů na českém území, před 12 lety to bylo 95,9 procenta. Poté už podíl státem vlastněných lesů klesal až na loňských 60,1 procenta. Podle statistiků bude podíl státu klesat i nadále.
"Zejména vzhledem k nedořešeným církevním restitucím vlastnických struktur lesů dozná v budoucnu dalších změn," tvrdí statistici. Lesy však podle odborníků nečekají příjemné časy. Sice je již ve velkém nedecimují zplodiny z továren, ale padají kvůli drsnějším klimatickým podmínkám - přívalovým dešťům či dlouhým obdobím sucha. Právě klimatické extrémy mohou podle Vašíčka tuzemské převážně jehličnaté lesy zahubit.

Kolik myslivci odstřelili zvěře v české přírodě v lovecké sezoně a jak velké byly v Česku lesy

                   Jeleni     Daňčí     Srnčí
Rok 1880   1 287      1 589    8 057
Rok 1900   2 475      1 530    16 tis.
Rok 1910   2 179      1 951    19 tis.
Rok 1935   4 468      1 662    49 tis.
Rok 1950   3 346      698      43 tis.
Rok 1960   6 504      1 135    63 tis.
Rok 1970   7 529      1 620    57 tis.
Rok 1980   10 tis.    1 877     85 tis.
Rok 1990   21 tis.    5 044     87 tis.
Rok 2000   19 tis.    9 413   113 tis.
Rok 2011   21 tis.    14 tis.  114 tis.

                  Černá    Zajíci       Bažanti
Rok 1880    788      381 tis.    33 tis.
Rok 1900    800     452 tis.     78 tis.
Rok 1910    882     708 tis.    110 tis.
Rok 1935    442    1 151 tis.  340 tis.
Rok 1950    198     871 tis.    200 tis.
Rok 1960    3 596   609 tis.   303 tis.
Rok 1970    4 803   779 tis.    978 tis.
Rok 1980    12 tis.   225 tis.   486 tis.
Rok 1990    56 tis.   190 tis.   528 tis.
Rok 2000    68 tis.     94 tis.   562 tis.
Rok 2011    109 tis.   47 tis.   522 tis.

Výměra lesní půdy
Rok 1750  1 118 661 ha
Rok 1790  1 974 060 ha
Rok 1839  2 266 729 ha
Rok 1865  2 223 808 ha
Rok 1910  2 340 990 ha
Rok 1920  2 368 788 ha
Rok 1930  2 354 539 ha
Rok 1945  2 331 055 ha
Rok 2011  2 659 837 ha

Zdroj: Historie a současnost lesního
a vodního hospodářství, ČSÚ