Podyjím se ozývá houkání výrů, král vřesovišť si začal vymezovat svůj revír (Znojemsko)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
V lesnatých stráních nad údolím Dyje u Králova stolce nebo například v lokalitě Devíti mlýnů můžete v těchto dnech k večeru a v noci zaslechnout typické houkání výrů velkých. Dospělí samci si tak začali vymezovat svá teritoria a připravují se na leden, kdy přichází čas jejich rozmnožování. Králů vřesovišť, jak výry nazval znojemský historik Anton Vrbka, v Podyjí v posledních letech přibývá. V českém a rakouském parku hnízdí až 15 párů této ohrožené a chráněné sovy. Výři jsou v přírodě slyšet především od časného do pozdního podzimu a potom od zimy do předjaří. Na podzim se ozývají převážně samci, kteří si v této době vymezují své revíry a se svými sousedy se tak dohadují, kudy povede hranice. Nyní tak můžeme často zaslechnout i několik samců vzdálených jen pár set metrů od sebe. V zimě pak, když už jsou hranice hnízdních okrsků vytyčeny, přichází čas rozmnožování. Samci začínají houkat, aby přitáhli pozornost samic. Ty na jejich volání často odpovídají podobným houkáním a následně se s nimi páří. Výr hnízdí nejčastěji na skalách nebo na zemi. Tam dokáže samice vyhrabat mělkou kotlinku, do které snese obvykle 2-3 vejce. Za dalších zhruba 14 týdnů už mladí výři vylétají ze svých hnízd. Do té doby je rodiče v noci krmí. Výr je poměrně dlouhověký pták. V zajetí se může dožít i přes 60 let. Ve volné přírodě žije okolo dvaceti. Dříve se výr často používal k odstřelu dravců, považovaných v minulých dobách za "škodnou". Přítomnost výra za bílého dne na dobře viditelném místě vyvolává útočné reakce u celé řady denních druhů ptáků. Toho využívali myslivci a dravce nalétající na přivázaného výra pohodlně sestřelovali. I sám výr byl člověkem v dřívějších dobách pronásledován. Pro území obou národních parků - Podyjí i Thayatal - činí odhad velikosti populace výra z posledních let 12-15 párů. To představuje pro dané území velmi husté osídlení. Má to však i svou druhou stránku. Výr velký si troufne i na silné dravce, jako jsou jestřáb lesní nebo sokol stěhovavý. Taková koncentrace výrů tedy představuje určité riziko pro možné vyhnízdění některých jiných ohrožených druhů ptáků v údolí Dyje. Právě například pro sokola, jehož populace v rámci republiky v posledních letech roste a který se v Podyjí objevuje čím dál častěji. Výra velkého si můžete poslechnout na webu Národního parku Podyjí na adrese: www.nppodyji.cz/ vyrvelky.