Přemnožená zvěř ničí vysazené stromy (ČT 1)

Renata MYSLÍKOVÁ, moderátorka
Majitelé lesů si stěžují na přemnoženou zvěř. Na mladých stromech, které okusuje a láme, páchá miliardové škody. Ročně zničí 15 % nově vysazených stromků. Podle výzkumů Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů převyšují stromy v oplocenkách ty poškozené o 28 %. Lesníkům má pomoct novela zákona. Ta ale bude platná nejdřív v roce 2025.

David PELIKÁN, lesník, Kinský dal Borgo
Tady vidíte vytloukání, vytloukání dančí zvěří, jak ten kmínek je úplně oholenej a ta sazenice neroste.

Nikola Dostálková, redaktorka
Okusování letorostů, olupování kůry nebo vytloukání při shazování parohů. V lesích Kinských na Chlumecku ročně sčítají milionové ztráty.

David PELIKÁN, lesník, Kinský dal Borgo
Kvůli těm škodám těch zvěří, tak nemůžeme pracovat s tou přirozenou obnovou. My musíme pracovat pak s umělou obnovou. Kupovat stromky, následně stavět oplocenky. To je hrozně prostě finančně náročný.

Nikola Dostálková, redaktorka
Jeden metr oplocenky totiž vyjde i na 130 tisíc korun. Kromě preventivních nátěrů jsou ale jednou z mála možností, jak sazenice ochránit.

David PELIKÁN, lesník, Kinský dal Borgo
Tady ten stromek by měl bejt zhruba ve výšce, jako jsem já. Jako jsou tady ty, který byly chráněný tou oplocenkou.

Eva JOUKLOVÁ, mluvčí, Lesy České republiky
Lesy České republiky spravují jen 17 % honiteb v zemi a na tomto území podle zákona vyčíslují škody zvěří. V posledních letech se ta částka ustálila na 29 milionech korun.

Nikola Dostálková, redaktorka
Snížit stavy zvěře by měla pomoci novela mysliveckého zákona. Ta by například umožňovala honitbu i na pozemcích od 250 hektarů místo 500 jako doposud.

Patrik Mlynář, ředitel sekce lesního hospodářství, Ministerstvo zemědělství
Dneska jsou součástí větší honitby a jsou omezeny jejich práva. Tím, že si vytvoří vlastní honitbu, oni si budou sami plánovat a odstřelovat zvěř. Ty škody budou nižší.

Nikola Dostálková, redaktorka
Ne všichni myslivci ale s návrhem souhlasí.

Jan HANUŠ, myslivec
V případě rozdělení honiteb na malé celky, bude zvěř ve stresu, bude rušena. Bude docházet ke stejným škodám. Naopak možná k větším, protože bude neustále stresována.

Nikola Dostálková, redaktorka
Podle myslivců je navíc kvůli velké návštěvnosti lesů lidmi čím dál náročnější nadpočetné kusy odstřelit. Nejvíce ohrožené jsou lesy po kůrovcové kalamitě.

Jiří SVOBODA, předseda, SVOL
Místo, řekněme, dospělých nebo dospívajících porostů, jsou tady dneska kultury. Plocha, na které ta zvěř škodí, se významně navýšila.

Nikola Dostálková, redaktorka
Novela zákona proto navrhuje, aby se plán lovu řídil mírou poškození stromů. Čím více bude les poškozen, tím více budou myslivci lovit. Nikola Dostálková, Česká televize.

Renata MYSLÍKOVÁ, moderátorka
A okusování malých stromků zvěří řeší i Národní park české Švýcarsko, kde je přístup k přírodě rozdílný oproti hospodářským lesům. Naším hostem je teď mluvčí Národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov. Dobrý den. Řekněte, jak jako ochránci přírody můžete zasahovat proti zvěři, která okusuje stromky a měli byste vůbec zasahovat, když mluvíme o Národním parku?

Tomáš SALOV, mluvčí, Správa NP České Švýcarsko
Dobrý večer. My jsme v trošku jiné pozici než jiní vlastníci lesa v České republice. Protože my jsme jednak vlastníkem toho lesa. A zároveň si sami zařizujeme státní správu myslivosti. To znamená, že vlastně tu rovnováhu můžeme určovat tím, jak nastavíme plány lovu sami pro sebe. A jsme velice zainteresovaní, aby ta rovnováha tady nastala, aby ten les skutečně dobře odrůstal.

Renata MYSLÍKOVÁ, moderátorka
Vy jste se i snažili zvěř spočítat. My jsme byli u toho, když se počítalo. Jak to vypadalo, tak to teď ukážeme, podívejte se.

osoba
Takže 50 metrů a začínáme jo. 14, 15, 16. Optimální doba je začít někdy před půlnocí a končit nad ránem. Tady stojí přímo u domu, raz, dva, tři, čtyři kusy vysoké.

Renata MYSLÍKOVÁ, moderátorka
Tak viděli jsme, jak se počítá vysoká v Národním parku České Švýcarsko. Naším hostem je jeho mluvčí Tomáš Salov. Řekněte, jak dlouho průzkum probíhal a jaké byly jeho výsledky? Je zvěře v parku hodně, nebo naopak málo?

Tomáš SALOV, mluvčí, Správa NP České Švýcarsko
Tak ten monitoring, který u nás také dělala Mendelova univerzita, tak trval něco přes rok. A my jsme na základě toho průzkumu zjistili, že té zvěře máme více, než jsme se domnívali. To nám indikovali taky škody na vlastně odrůstajícím zmlazení v lese. Takže na základě tohoto výzkumu, ono je to vlastně velice komplikovaná metodika, tak já řeknu výsledek, jsme dospěli k tomu, že je potřeba zhruba zdvojnásobit plán lovu vysoké zvěře. Tento krok nebo k tomu kroku jsme se odhodlali zejména kvůli tomu, že jednak teda máme málo velkých predátorů, kteří by sami udržovali tu rovnováhu. No a potom Národní park je také malé území, které je pod velkým tlakem svého okolí. My nemůžeme lovit všude. Můžeme ten lov provozovat jenom na honitbách, které se prakticky nacházejí na území toho Národního parku. Sousedíme s jinými honitbami a tam je té zvěře hodně také. A ta zvěř samozřejmě se neřídí žádnými hranicemi. Může migrovat ze sousedních honiteb směrem k nám a samozřejmě i opačně.

Renata MYSLÍKOVÁ, moderátorka
Děkujeme, že jste byl s námi.

Tomáš SALOV, mluvčí, Správa NP České Švýcarsko
Děkuji, hezký večer přeji.

Reportáž najdete zde (čas 09:07)