Poptávka po zvěřině stoupá a s ní i pytláctví (Právo)

V Česku výrazně roste poptávka po zvěřině, zvyšuje se však také počet případů pytláctví a vymýtit se nedaří ani nelegální prodej masa. Tvrdí to myslivci, prodejci i zástupci státní správy.
"S pytláctvím se setkáváme více a více. Neustále nacházíme černé skládky zvířecích hlav nebo kůží," říká Erik Rosol, který se stará o honitbu v Tachovské Huti.
Zvěřina je totiž na českých i zahraničních trzích stále častěji žádanou potravinou. Největšímu českému zpracovateli a prodejci zvěřiny, firmě Zvěřina Berbera, se v posledních pěti letech výkup masa zdvojnásobil. "V roce 2008 jsme vykoupili 190 tun masa, letos očekáváme výkup 460 tun. Šedesát procent z toho vyvážíme do Německa, Švýcarska nebo Irska," sdělil majitel společnosti Aleš Rosol.
Zpracovatele však poškozuje nelegální prodej zvěřiny do restauračních zařízení, která nejsou registrována státní veterinární správou. Načerno podle zástupců veterinární správy dodávají zboží pytláci, ale i samotní myslivci.
"V takových případech se zvyšuje zdravotní riziko v konzumaci zvěřiny," varuje ředitel Krajské veterinární správy v Plzni Richard Bílý s tím, že odpovědnost před zákonem nese pouze majitel pohostinství. Pytláctví, pro policisty těžko prokazatelné, už dávno není pouhou lidovou tradicí. Dnes je spíše adrenalinovým sportem. Podle Bílého pytlákům značně ulehčují situaci moderní technologie, ať už se jedná o komunikační prostředky, nebo noční vidění.
Pachatele, kterým v případě pytláctví hrozí odnětí svobody do dvou let, je pro policisty těžké dopátrat. Zvěř je totiž často nalezena po několika dnech až týdnech.
"Poslední případ registrujeme z června, kdy neznámý pachatel na Horažďovicku uřízl muflonům hlavy," konstatuje mluvčí klatovských policistů Dana Ladmanová. Škoda je v takových případech vyčíslena v řádu desetitisíců.
Letos byl zatím nejsledovanějším případem v Plzeňském kraji hromadný úhyn zhruba padesáti divočáků na Tachovsku, které neznámý pachatel otrávil etylenglykolem.