Vox: Oteplování mění život kozorožců, podle vědců je to zlověstné znamení (ČTK)

Popis běžného dne kozorožce horského v Alpách zní idylicky. Probudí se, když vyjde slunce. Sní trochu trávy a divokých květin. Odpočívá. Usíná při západu slunce vysoko v horách mezi skalami. Život tohoto býložravce s až komicky velkými rohy zhruba takto vypadal tisíce let, nyní se však rychle mění, napsal server Vox.

S tím, jak automobily a továrny nadále oteplují Zemi příkrovem skleníkových plynů, se kozorožci horští stávají stále více nočními tvory. Tito přežvýkavci kvůli výjimečně horkému počasí mění svůj režim a tráví více času hledáním potravy v noci, tvrdí výzkum vedený vědci z univerzit v Sassari a ve Ferraře v Itálii.

Tím, že se tato zvířata mění v noční sovy, se v jistém smyslu přizpůsobují životu na teplejší planetě. Takové změny však s sebou pravděpodobně nesou znepokojivé důsledky. Za prvé, vlci - hlavní predátor kozorožců v této oblasti - obvykle podle vědců loví pod rouškou tmy. Kozorožci ve tmě ale špatně vidí a žijí ve velmi zrádném terénu.

Tento výzkum je jen jedním z příkladů toho, jak člověk mění každodenní život zvířat a často je v důsledku toho nutí žít více v noci. Studie z roku 2018, kterou vedla Kalifornská univerzita v Berkeley, zjistila, že řada lidských aktivit, jako je turistika nebo lov, způsobuje, že savci všech druhů jsou v noci aktivnější, a to od USA a Jižní Ameriky až po Afriku a Asii.

„Už jsme viděli, jak se savci po celém světě stávají více nočními v blízkosti lidí, protože se nám snaží vyhnout během dne,“ uvedla Kaitlyn Gaynorová, hlavní autorka práce z roku 2018. „Tato (nová) studie poukazuje na to, že oteplování klimatu může zvířata také vyhánět do noci,“ dodala.

Vědci stále zjišťují, jak tyto změny ovlivní populace volně žijících zvířat - zda například více kozorožců bude sežráno vlky nebo zda budou mít problémy s hledáním potravy za tmy. Už teď je však jasné, že rostoucí teploty rázem vyvedou z míry pečlivě vyvážené ekosystémy, které se vytvářely po tisíciletí.

Výzkum naznačuje, že před miliony let byla většina savců pravděpodobně noční. Jeden z důvodů? Dinosauři. Mnozí z těchto obrovských ještěrů byli denními predátory. Jediným způsobem, jak mohli savci přežít, bylo vyvinout se jim tak, že byli aktivní v noci.

Situace se změnila, když dinosauři před 65 miliony let vyhynuli. Vědci předpokládají, že díky menšímu počtu predátorů od devíti do pěti hodin mohli savci kolonizovat denní dobu a vyvinout se do mnoha tvorů, které známe dnes. V následujících staletích se denní aktivita stala úspěšnou strategií mnoha druhů, včetně kozorožce horského a člověka. Většina savců přes den lépe vidí a je také tepleji.

Naše činnost - od zemědělství na starobylých pastvinách až po jízdu na motorce po turistických stezkách - však začala tento evoluční kalkul měnit a „způsobila globální nárůst noční aktivity u mnoha druhů savců“, píší autoři nové studie.

Pro mnoho druhů, které se vyvinuly jako denní, však noční životní styl může mít svou cenu, uvedla Francesca Briviová, hlavní autorka studie a výzkumnice z univerzity v Sassari. Při slabém osvětlení mohou mít tato zvířata problémy s hledáním potravy a partnerů a s vyhýbáním se predátorům, což by v konečném důsledku mohlo vést ke zmenšení jejich populací. Když nic jiného, tito noční tvorové „budou překonáni nočními živočichy, kteří mají smyslové adaptace v oblasti zraku, sluchu a čichu pro vnímání prostředí za nízké hladiny osvětlení,“ napsali vědci v článku z roku 2018.

Podobná studie, publikovaná v roce 2020, zjistila, že mnoho středně velkých savců, jako jsou zebry, by trávilo více času hledáním potravy v noci, kdyby v okolí nebyli lvi. V přítomnosti velkých koček by byly aktivnější přes den, což by je vystavovalo vyšší míře tepelného stresu. To znamená, napsali autoři, že „šelmy omezují schopnost kopytníků přizpůsobit se teplejším podmínkám“.

Podobné výzkumy ukazují, že lidská činnost mění také to, čemu někteří vědci říkají „časová krajina“. Čas je stejně jako prostor ekologickým zdrojem, během něhož se zvířata živí, páří a spí. Změna klimatu jistě činí některé prostory neobyvatelnými - například tím, že v Arktidě taje led, který lední medvědi potřebují. Zásadní ale je, že se stále častěji stává neobyvatelnou i určitá denní doba.

ČTK