Posledním samicím nosorožce bílého severního, které jsou z ČR, se daří dobře (ČTK)

Samice Fatu a Nájin, které se narodily ve Dvoře Králové a které jsou poslední známé zástupkyně nosorožců bílých severních, jsou v keňské rezervaci Ol Pejeta spokojené. ČTK to včera řekl Samuel Mutisya, který má v Ol Pejetě na starosti výzkum a ochranu přírody. Mezinárodní vědecký tým BioRescue, který se snaží tento poddruh zachránit před vyhynutím a jehož součástí jsou i Češi, dnes v Berlíně oznámil zásadní pokrok: do tří let by se mohlo narodit mládě nosorožce bílého severního.

„Fatu a Nájin se daří dobře,“ řekl Mutisya. „Mají nepřetržitou ochranu 24 hodin denně,“ uvedl. Strážci podle něj doprovázejí samice na každém kroku.

To, že rezervace Ol Pejeta hostí poslední dva kusy nosorožců bílých severních, považuje Mutisya za něco mimořádného. „Je to velká odpovědnost,“ řekl. Odpovědnost má podle něj také lidstvo, aby se postaralo o přežití tohoto poddruhu nosorožce bílého. „Každý den, kdy nic neuděláme, je krokem k jejich vyhynutí,“ poznamenal.

Mutisya včera v Berlíně na tiskové konferenci BioRescue neskrýval optimismus, když hovořil o výsledcích, kterých vědci ve spojení s ochránci dosud dosáhli. Za půl úspěchu označil už to, jak mezinárodní spolupráce dobře funguje na všech úrovních, kdy spolu musí jednat vědci, pečovatelé, ochranáři a vládní představitelé. „Já díky tomuto projektu mohu mluvit pěti jazyky,“ dodal.

To, že se vědcům podařilo dosáhnout první březosti s embryem nosorožce, konkrétně nosorožce bílého jižního, považuje za úspěch také vedoucí mezinárodních projektů ZOO Dvůr Králové Jan Stejskal. „Tento krok byl nutnou podmínkou k tomu, abychom se teď mohli pokusit o embryotransfer s embryem nosorožce bílého severního. A pokud se i ten povede, tak poté už v dohledné době se narodí mládě nosorožce bílého severního, tedy nejohroženějšího nosorožce současnosti,“ řekl.

Narození nosorožce bílého severního je podle Stejskala možné očekávat přibližně za dva až tři roky. „Je to optimistický odhad, protože březost u nosorožce trvá 16 měsíců, takže by všechno muselo klapat. Ale doufáme, že za ty tři roky už by skutečně mládě nosorožce bílého severního mohlo být na světě,“ řekl. Jeho méně optimističtí kolegové počítají s horizontem až pěti let.

O přežití nosorožců bílých severních se postarají samice příbuzného poddruhu nosorožců bílých jižních. Ty v projektu zaujmou roli náhradních matek pro odnošení plodů nosorožců bílých severních.

„Samozřejmě se budeme snažit, aby se nové mládě severního bílého nosorožce narodilo ještě dokud žijí Fatu a Nájin, tedy poslední dvě známé samice nosorožce bílého severního, které jsou teď na světě,“ řekl Stejskal. Pokud by se ale stalo, že obě samice, které samy mládě odnosit nemohou, uhynou dříve, i tak to podle Stejskala stojí za všechnu snahu. Považuje navíc za závazek pro lidstvo, aby se tito nosorožci opět rozšířili po střední Africe, kde v minulosti žili.

„Severní bílý nosorožec se dostal na okraj vyhubení pouze kvůli lidem. Je to kvůli poptávce po rohovině především ve východní Asii. Nejde o nějaký evoluční tlak,“ řekl Stejskal o důvodech hrozícího zániku poddruhu. „Jelikož to jsou lidé, kdo zapříčinili jejich vyhubení, tak máme odpovědnost, abychom se pokusili je zachránit a navrátit je do střední Afriky. A zvlášť v situaci, kdy jsou k dispozici technologie, které nám to mohou umožnit,“ uvedl o pokroku v přenosu embryí.

„Občas je nám vyčítáno, že je to velmi drahé, ale když se podíváme, za co vše jsou dnes lidé schopni utrácet, tak tyto peníze, a bavíme se v řádech milionů eur, které jsou vynaloženy na záchranu severního bílého nosorožce, jsou z mého pohledu vynaloženy za správným účelem,“ zdůraznil.

Stejskal zároveň upozornil, že vědecká a technologická infrastruktura, která ve jménu záchrany nosorožců bílých severních už vznikla, poslouží i dalším projektům. A to nejen těm na ochranu přírody, dodal.

ČTK