Myslivci, události a děje v přírodě v měsíci září (Týdeník Krnovské noviny)

Máme tu měsíc září. Jak to vypadá z pohledu myslivosti? Polevila letní vedra a věřme, že nás čeká příjemný začátek podzimu a pěkné probarvené babí léto.

V přírodě nastala další etapa po srnčí říji. Staří srnci jsou schovaní v lese a ještě nabírají sílu po vyčerpávajícím plodícím období. Ostatní srnčí zvěř se začíná soustředit ze svých teritorií do větších skupin. Je konec odstřelu srnců.

Od 1. září je povoleno lovit srny a srnčata. Rovněž probíhá období lovu zvěře jelení i veškeré černé, mufloní i daňčí. Ze zvěře pernaté lze lovit kachnu divokou, poláka chocholačku a poláka velkého. Tito ptáci se však mohou lovit pouze na společném lovu, kde je účast minimálně tří střelců a lovecky upotřebitelný pes na donášku střelené zvěře. Novinkou již rok starou je zákonem nařízené používání ocelových broků při lovu na vodních plochách na rozdíl od dříve používaných olověných broků. Jsou na to různé názory a zkušenosti. Nicméně nařízení se musí dodržovat. V okrese Bruntál 26. září a 1. října proběhnou písemné a ústní zkoušky v kurzu na myslivecké hospodáře. V září by měli myslivci rozvézt jadrné krmivo do krmelců a koncem září začít postupně přikrmovat zvěř, aby se dostatečně připravila na dobu nouze v zimě.

Začíná jelení říje

V tomto měsíci nám nastává další myslivecký vrchol, a to jelení říje. Jelen lesní je naší největší spárkatou zvěří a tomu odpovídá i průběh říje. Ta je na rozdíl od říje srnčí hlasitá a je kouzelné se z počátku nocí zaposlouchat do zvuků, kterými se ozývají říjící jeleni. Je toho celá škála od klidného mrmlání při odpočinku jelena někde v kališti až po vyzývavý soubojový ryk,kdysi jelen chrání své stádo laní a dokazuje ostatním jelenům své právo. Ostatní jeleni, kterým se říká krajníci nebo ministranti, se pohybují v blízkosti říjiště, a jakmile hlavní jelen nedává pozor, hned potajmu zaskočí. Zrovna tak jako ten ministrant, který si zavdá v nestřeženém okamžiku mešního vína. Jelení říje probíhá zhruba od poloviny září do poloviny října a vrchol mívá na Václava.

Případ drzé krotké lišky

Nedávno přišel od redakce dotaz ohledně lišek. Stalo se na Osoblažsku, že lidé sedící u táboráku při opékání vuřtů pozorovali v okolí nějaký pohyb. Když tím směrem posvítili, ukázalo se, že se jedná o lišku. Nebyla plachá a táborníci se museli snažit, aby ji odehnali. Ráno zjistili, že zmizela i jedna bota, která byla zanechána u karimatky poblíž ohniště. Nabízelo se jediné vysvětlení: liška si ji zřejmě odnesla. Lidé zneklidněli neobvyklým chováním lišky a ptají se, zda nemohla být nakažena vzteklinou. Není to pravděpodobné. Nicméně ostražitost musí být a musíme jednat tak, jako kdyby se o vzteklinu jednalo.

To, že se poblíž táboráku,kde se něco opéká, objeví liška, to není nic nového. Zvláště když má výtečný čich. To stačí i člověku, aby se prošel v Krnově kolem zahrádek v letním podvečeru v období opékání a s ukapávajícími slinami aby rychle někam zmizel ukojit své chutě. No a že zmizela bota? Kdoví, jak dlouho ji dotyčný nosil a případně ji pokapal tukem z vuřtu. Musela pěkně vonět.

Naposled vzteklina byla u Čakové

Ale vážně. Tato informace byla konzultována i s veterinární správou. Poslední ohnisko vztekliny v okrese Bruntál bylo indikováno naposled v roce 1996 v Čakové a od roku 2002 je Česká republika vyhlášena jako vztekliny prostá. Velkou zásluhu na tom mají i myslivci, kteří v minulosti roznášeli po lesích orální vakcínu, a později se shazovala z letadel. Byla to kostka výrazně zapáchající rybinou a uvnitř byla ampule se sérem. Tu liška prokousla a byla tím pádem očkovaná proti vzteklině. Pravda je, že u sousedů v Polsku vzteklina stále je a liška nerespektuje hranice, i když také tam postupují systémem orální vakcinace a jistě ji brzo zlikvidují.

Nicméně co se týká ztráty plachosti lišek, mohou to být i jiné příčiny. Například svrab, kterým lišky hodně trpí. Je to kožní parazit a lze vidět i lišky s vypadanou srstí. V konečné fázi choroby napadené kusy hynou. Pozor, je to přenosné na psy.

Mohou to být i jiné převážně parazitické choroby. Proto pokud se najde uhynulý kus, nebo živý a viditelně nemocný, vždy je třeba to nahlásit mysliveckému hospodáři nebo veterinární správě. Nikdy na tuto zvěř nesahat!

Další skutečností může být i to, že mladé lišky se osamostatňují a teprve se učí, co je nebezpečí. Jsou zvědavé. Nebo může jít o náraz projíždějícího vozidla. Liška je zmatená. A nebo v období nedostatku potravy ji do blízkosti lidí žene hlad. Jsou to dva roky, kdy v Krnově v ulici Budovatelů lidé vpodvečer z balkonů vídávali a čekali na lišku, která pravidelně obcházela sídliště a zastavovala se u kontejnerů. Takto se chovají například i kuny, kterých přibývá a usazují se u lidských obydlí čím dál častěji.

Proč je nutný odstřel lišek

Liška je šelma, která nemá u nás žádného predátora. Jeho místo musí zastoupit myslivci, aby se nám nepřemnožila. Ročně se v ČR uloví kolem 70 tisíc lišek. Je to ustálený počet. V minulosti odstřel podporovala státní správa, kdy se za zastřelenou lišku vyplácelo 300 korun, později 150 korun a nyní, když pominula vzteklina, tak se lišky nevykupují.

Bývalo to dobré přilepšení na patrony. Liščí kožešina již také není atraktivní pro módní doplňky, ale přesto se lišky musí tlumit z důvodu ochrany menších druhů zvěře, které liška loví.

Lišky se loví několika způsoby. Je to na čekané, kdy myslivec sedí na posedu a liška mu přijde na dostřel. Nebo na společných honech, převážně při nátlačkách na černou zvěř. A rovněž pomocí psů norníků, kdy se vycvičený pes pustí do nory a svou agresivitou donutí lišku noru opustit a nadežene ji tím lovci.

V případě, že ji nevyžene a zůstane s ní nedobrovolně v noře, potom zbývá jedině krompáč, lopata a v některých případech i bagr.

Kulturně propagační komise Okresního mysliveckého svazu Bruntál