Neznalost? Při střetu se zvěří může přijít draho (/Pražský deník)

Příčinou častějších srážek se zvěří je zejména její migrace za potravou a říje srnčí a jelení zvěře. V podzimním období riziko vrcholí

Praha
"Zajíc mi způsobil škodu na voze ve výši bezmála 100 tisíc korun. Přestože jsem k nehodě přivolal policii a auto svěřil do smluvního servisu své pojišťovny, kde poškození zdokumentovali, nedostal jsem náhradou ani korunu," vypráví řidič Tomáš Petrů, kterému se srážka se zvěří přihodila v blízkosti Kladna. Jelikož policii nepřivolal neprodleně po nehodě, ztratil nárok na proplacení škody, přestože měl uzavřené povinné ručení s havarijním připojištěním pro střet jedoucího vozidla se zvěří.
Nehoda se stala na konci ledna loňského roku ve večerních hodinách. Zajíc vběhl do rychlostní silnice R6 za tmy. "Zabrzdit se již nedalo, riskoval bych své zdraví i bezpečnost ostatních," komentuje situaci pan Petrů, který je jedním z mnoha příkladů střetu motorového vozidla s divokou zvěří končící smrtí zvířete a značným poškozením vozidla.
Nehod způsobených divokou nebo domácí zvěří je v Česku každoročně okolo deseti tisíc. Riziko srážky auta se zvěří se přitom nebezpečně zvyšuje. Zatímco před pěti lety zvěř zavinila každou jednadvacátou nehodu, v letošním roce se od ledna do srpna účastnila každé patnácté nehody. Největší počet podobných událostí se přitom eviduje například ve Středočeském kraji, nejméně potom v Praze. Ovšem i v hlavním městě končí pod koly aut stovky zvířecích životů. "Nejčastějšími oběťmi jsou zajíci, ježci, kuny, divoká prasata a srny. Následky jsou obvykle zlomené končetiny nebo vnitřní zranění. Po srážce s motorovým vozidlem většinou zraněné zvíře uhyne," řekla Deníku pracovnice záchranné stanice hlavního města Prahy Zuzana Pokorná. Podle ní se většina nehod přihodí právě v zimě, kdy zvířata vyrážejí hledat potravu mimo obvyklá místa svého výskytu. Další příčinou častějších střetů řidičů se zvěří je kromě její migrace i říje srnčí a jelení zvěře v podzimním období. Časy nehod jsou buď brzké ranní, nebo pozdní večerní hodiny, kdy situaci na silnicích mezi lesy a poli zhoršuje snížená viditelnost, mlhy nebo mokrá vozovka. Počty pojistných událostí se zvěří se zvyšují úměrně s nehodovostí každý rok a v těchto dnech jejich křivka opět narůstá. V podzimním období září - listopad, kdy se stává nejvíce nehod s lesní zvěří, se v roce 2010 z povinného ručení zapsalo do statistik Allianz pět desítek nehod, vloni jich bylo již více než dvojnásobné množství.
Pokud mají řidiči uzavřené běžné povinné ručení, mohou počítat s tím, že škody na svém voze opraví za své peníze. Proto se doporučuje uzavřít buďto havarijní pojištění, nebo připojištění střetu se zvěří, které některé pojišťovny nabízejí. Jako první přišla do České republiky s tímto produktem pojišťovna Generali, od roku 2010 jej nabízí i Allianz.
"Naši klienti, kteří mají povinné ručení s havarijním připojištěním pro střet jedoucího vozidla se zvěří, už nemusí nést škodu na vlastním vozidle sami, jak tomu bylo v minulých letech, ale mohou ji uplatnit z tohoto pojištění. Důležité je, aby k nehodě vždy přivolali policii - jednak kvůli zdokumentování škody pro pojišťovnu, ale také proto, aby zajistila odvoz sraženého zvířete. Řidič si totiž v žádném případě nemůže "ulovené" zvíře ponechat, protože se vystavuje riziku finanční náhrady škody a v krajním případě i trestnímu postihu pro pytláctví," varuje Libor Beran, metodik likvidace škod z autopojištění Allianz pojišťovny. Motorista, který má povinné ručení s krytím srážky se zvěří, by tedy měl vždy policii zavolat, nehledě na velikost škody. Protokol mu poslouží k tomu, aby mohl předložit pojišťovně důkazy. V právnickém žargonu se říká, že "důkazní břemeno leží vždy na straně poškozeného" - tedy řidiče. Některé pojišťovny to mají přímo ve smluvním ujednání a bez policejního protokolu náhradu škody neproplatí. Stejné pravidlo platí, má­li motorista havarijní pojištění. Opět musí předat protokol pojišťovně, která mu pak zaplatí náhradu škody.


* Za škody na vozidle způsobené střetem s lesní zvěří neodpovídá žádný konkrétní subjekt, neexistuje tedy ani subjekt, na kterém by bylo možné vymáhat náhradu škody.
* Pokud dojde ke srážce vozidla se zvěří, jsou řidiči povinni nehodu ohlásit policistům. Ti pak vyrozumí příslušné myslivecké sdružení, které zajistí odvoz mrtvé zvěře z místa události. Pokud však řidič sraženou zvěř z místa nehody odveze a ponechá si ji, jeho jednání může být hodnoceno jako trestný čin krádeže. Sražené zvíře je majetkem mysliveckého sdružení, které má v místě nehody revír.
* Po srážce se zvěří pořiďte fotodokumentaci poškozeného vozidla i zvěře, případně zajistěte další hodnověrné důkazy prokazující, že k poškození vozidla došlo střetem se zvěří.
* Náhradu škody můžete u svého pojistitele uplatňovat v případě, že máte sjednané havarijní pojištění. U některých pojistitelů je jako benfit poskytováno krytí tohoto rizika i v pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Informaci o tom, zdali vaše povinné ručení kryje toto riziko, naleznete v pojistných podmínkách.
* V případě, že máte havarijní pojištění, škoda se likviduje pojišťovnou standardně jako u jakékoli jiné nehody. Pojišťovna uhradí náklady na opravu snížené o sjednanou spoluúčast.