Město Ústí nad Labem vyzývá: Nekrmte divočáky! (prvnizpravy.cz)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Občané Ústí v posledních týdnech upozorňují magistrát na častý výskyt černé zvěře v zastavěných částech města.
Veřejnost zároveň požaduje vytlačení divokých prasat z města nebo snížení jejich stavů. Informoval o tom web města Ústí nad Labem.
Upozornění přicházejí především z městské části Všebořice, kde divočáci způsobují největší škody v oblasti ulic Hornických domů, ale i ze Severní Terasy, Střekova, Brné nad Labem a Krásného Března. Odbor životního prostředí Magistrátu města Ústí nad Labem hledá způsoby na řešení této situace. Potřebuje však naléhavě pomoc také od obyvatel města.
"Vzhledem k členitosti terénu a blízkosti obytné zástavby u lesních pozemků je velmi problematické zajistit odlov ve všech lokalitách zvýšeného výskytu divokých prasat na nehonebních pozemcích. Spolu s mysliveckými sdruženími jsou vybírána místa, kde je odlov v intravilánu města možný. Ale protože nesmí dojít k ohrožení obyvatel a divoká prasata zacházejí hluboko do obytné zástavby, nelze tuto zákonnou možnost regulace výskytu černé zvěře využít ve větší míře," uvádí se v prohlášení města Ústí nad Labem.
Zvažována byla i možnost opětovného rozmístění pachových ohradníků po obvodu města. V roce 2010 při rozmísťování pachových odpuzovačů zvěře po obvodu města vyšlo najevo, že k tomu, aby tento způsob ochrany získal skutečnou funkci pachového ohradníku, je zapotřebí nejen mnoho velice náročné práce, ale i součinnosti prakticky všech obyvatel města. Vzhledem k tomu, že i nejnovější typy prostředků vyráběných na odpuzování zvěře jsou založeny na "lidském pachu" a v Ústí nad Labem se setkáváme se zvířaty, která jsou na člověka zvyklá, je pro zabezpečení funkčnosti tohoto typu ohradníku nutné dodržet maximální vzdálenost mezi pachovými body 7 metrů, přičemž by nosná pěna odpuzovací látky měla být umístěna ve výšce 30 - 60 cm nad zemí.
A takovéto rozmístění na travnatých pláních zarostlých náletovými dřevinami, případně zemědělsky obhospodařovanými pozemky, po obvodu Dobětic, Severní Terasy, Skorotic, Habrovic, Všebořic a Předlic je podle vedení města doopravdy velice obtížné zajistit. A pak postačí zničení nebo zcizení jednoho odpuzovacího bodu, aby došlo k prolomení ochranné linie.
"Výhoda zalesněných strání nad Vaňovem a nad pravým břehem řeky Labe pro rozmísťování odpuzovacích bodů je jen zdánlivá, protože lesní porosty ochranných lesů na těchto stráních jsou řidší, než odpovídá požadavkům na dodržení optimální vzdálenosti jednotlivých bodů, a mezi stromy by opět bylo nutno rozmisťovat doplňující výstavky, kůly, či kameny. Proto také nebyl u tohoto způsobu ochrany v zastavěném území města, o který jsme se snažili v minulých letech, zaznamenán významnější úspěch," uvádí se dále ve stanovisku města.
K zabezpečení snížení stavů černé zvěře město požádalo o pomoc myslivecká sdružení, která působí v jednotlivých honitbách v okolí města. Odbor životního prostředí jim předává žádosti o zvýšený odlov v okrajových částech honitby. Myslivci od dubna bylo ve správním obvodu města Ústí nad Labem odloveno již téměř 500 kusů černé zvěře. A to teprve v současné době skončila doba hájení, kdy lze lovit i dospělé kusy a kdy tedy můžeme očekávat další zvýšení odlovu divočáků.
Pro další opatření ke snížení výskytu černé zvěře ve městě odbor životního prostředí potřebuje informace o výskytu divokých prasat. Jde o co možná nejpřesnější informace o počtu kusů, době výskytu, lokalitě, cestách kudy přicházejí a podobně. V lokalitách, které se bude snažit chránit pomocí pachových ohradníků, potřebuje, aby občané pomáhali v zabránění jejich ničení a zcizování.
Především pak nezakládejte skládky bioodpadu (posekaná tráva, shnilé ovoce, zbytky potravin apod.) za ploty svých zahrádek a na neudržovaných pozemcích v blízkosti Vašich domovů. Zvířata navštěvují zástavbu, protože zde hledají potravu a protože vědí, že lze v blízkosti lidských obydlí potravu sehnat velmi snadno a ve velkém množství a tak se vrací zpět. I jedno kolečko shnilých jablek vysypané ve svahu za plotem je jejich pozváním.
Myslivci z honitby Jedlová hora provedli 30. srpna podrobné šetření v oblasti Všebořic a dospěli k neradostným zjištěním. Jen několik metrů od obytného souboru v ulici Hornických domů našli skutečné krmeliště, které tam pro divočáky někdo připravil. A nelze vyloučit, že to mohl být některý obyvatel obytného bloku, jehož další spoluobčané si na přítomnost divočáků stěžují.
Jako významné místo dlouhodobého pobytu černé zvěře byly vytipovány pozemky kolem zahrádkové osady situované severozápadně od obytného souboru v ul. Spartakiádní, na kterých byly nalezeny hromady zahnívajícího ovoce, trávy a dřevin, které jsou rovněž pozváním pro divočáky, kteří v těchto hromadách hledají různé brouky, červy a žížaly.
Informace o kompostech založených některými našimi zahrádkáři mimo oplocené areály jejich zahrad přicházejí z oblasti Habrovic, Strážek, Severní Terasy a Dobětic, a z pravého Labského břehu pak z území Střekova, Brné nad Labem a Sebuzína. Pokud zahrádkáři nechtějí kompostovat na zahrádkách, mohou využít sběrných dvorů, kam lze bezplatně biologicky rozložitelné odpady odvážet. A pokud budou kompostovat (a to třeba i za pomoci vernikompostérů), je třeba je umístit na oplocených pozemcích.
Divočákům však často plně postačí, aby měli možnost si zajistit potřebný úkryt na neposekaných a neudržovaných pozemcích nejen po obvodu zastavěného území, ve špatně oplocených zahrádkových osadách, ale i v intravilánu města, kterých se v bezprostřední blízkosti města nachází několik desítek a hrozí tedy nebezpečí, že se plně přizpůsobí trvalému žití ve městě.
Nezbytné je také zabezpečení dobrého oplocení zahrádek a zahrádkových osad, do kterých černou zvěř láká nejen nesesbírané ovoce, ale i některé druhy hlíznatých a cibulových rostlin. Nelze přímo říct, že by divočáci oplocení záměrně ničili, ale u oplocení z drátěného pletiva je skutečností, že jakmile naleznou nedostatečně napnutý vodící drát, podlezou, a - zvlášť potahované - pletivo, pak poškodí. Rovněž si dokážou nalézt uvolněnou plaňku v oplocení, kterou pak považují už přímo za pozvání na zahradu. Z různých typů zpevnění oplocení proti vniknutí divočáků se zatím asi nejlépe osvědčilo jeho zpevnění drátěnou sítí (KARI síť s oky 10 x 10 cm s průměrem drátu 4 - 5 mm) v metrové šíři, pokud je pás tohoto zpevnění oplocení zapuštěn alespoň 30 cm pod úroveň terénu.
"Vážení spoluobčané, naléhavě si dovolujeme požádat o součinnost a pomoc při snaze města a našich myslivců zabezpečit odklonění černé zvěře z obydlených a zastavěných území. Prosíme: NEKRMTE JE!," dodává informace města Ústí nad Labem.
Veřejnost zároveň požaduje vytlačení divokých prasat z města nebo snížení jejich stavů. Informoval o tom web města Ústí nad Labem.
Upozornění přicházejí především z městské části Všebořice, kde divočáci způsobují největší škody v oblasti ulic Hornických domů, ale i ze Severní Terasy, Střekova, Brné nad Labem a Krásného Března. Odbor životního prostředí Magistrátu města Ústí nad Labem hledá způsoby na řešení této situace. Potřebuje však naléhavě pomoc také od obyvatel města.
"Vzhledem k členitosti terénu a blízkosti obytné zástavby u lesních pozemků je velmi problematické zajistit odlov ve všech lokalitách zvýšeného výskytu divokých prasat na nehonebních pozemcích. Spolu s mysliveckými sdruženími jsou vybírána místa, kde je odlov v intravilánu města možný. Ale protože nesmí dojít k ohrožení obyvatel a divoká prasata zacházejí hluboko do obytné zástavby, nelze tuto zákonnou možnost regulace výskytu černé zvěře využít ve větší míře," uvádí se v prohlášení města Ústí nad Labem.
Zvažována byla i možnost opětovného rozmístění pachových ohradníků po obvodu města. V roce 2010 při rozmísťování pachových odpuzovačů zvěře po obvodu města vyšlo najevo, že k tomu, aby tento způsob ochrany získal skutečnou funkci pachového ohradníku, je zapotřebí nejen mnoho velice náročné práce, ale i součinnosti prakticky všech obyvatel města. Vzhledem k tomu, že i nejnovější typy prostředků vyráběných na odpuzování zvěře jsou založeny na "lidském pachu" a v Ústí nad Labem se setkáváme se zvířaty, která jsou na člověka zvyklá, je pro zabezpečení funkčnosti tohoto typu ohradníku nutné dodržet maximální vzdálenost mezi pachovými body 7 metrů, přičemž by nosná pěna odpuzovací látky měla být umístěna ve výšce 30 - 60 cm nad zemí.
A takovéto rozmístění na travnatých pláních zarostlých náletovými dřevinami, případně zemědělsky obhospodařovanými pozemky, po obvodu Dobětic, Severní Terasy, Skorotic, Habrovic, Všebořic a Předlic je podle vedení města doopravdy velice obtížné zajistit. A pak postačí zničení nebo zcizení jednoho odpuzovacího bodu, aby došlo k prolomení ochranné linie.
"Výhoda zalesněných strání nad Vaňovem a nad pravým břehem řeky Labe pro rozmísťování odpuzovacích bodů je jen zdánlivá, protože lesní porosty ochranných lesů na těchto stráních jsou řidší, než odpovídá požadavkům na dodržení optimální vzdálenosti jednotlivých bodů, a mezi stromy by opět bylo nutno rozmisťovat doplňující výstavky, kůly, či kameny. Proto také nebyl u tohoto způsobu ochrany v zastavěném území města, o který jsme se snažili v minulých letech, zaznamenán významnější úspěch," uvádí se dále ve stanovisku města.
K zabezpečení snížení stavů černé zvěře město požádalo o pomoc myslivecká sdružení, která působí v jednotlivých honitbách v okolí města. Odbor životního prostředí jim předává žádosti o zvýšený odlov v okrajových částech honitby. Myslivci od dubna bylo ve správním obvodu města Ústí nad Labem odloveno již téměř 500 kusů černé zvěře. A to teprve v současné době skončila doba hájení, kdy lze lovit i dospělé kusy a kdy tedy můžeme očekávat další zvýšení odlovu divočáků.
Pro další opatření ke snížení výskytu černé zvěře ve městě odbor životního prostředí potřebuje informace o výskytu divokých prasat. Jde o co možná nejpřesnější informace o počtu kusů, době výskytu, lokalitě, cestách kudy přicházejí a podobně. V lokalitách, které se bude snažit chránit pomocí pachových ohradníků, potřebuje, aby občané pomáhali v zabránění jejich ničení a zcizování.
Především pak nezakládejte skládky bioodpadu (posekaná tráva, shnilé ovoce, zbytky potravin apod.) za ploty svých zahrádek a na neudržovaných pozemcích v blízkosti Vašich domovů. Zvířata navštěvují zástavbu, protože zde hledají potravu a protože vědí, že lze v blízkosti lidských obydlí potravu sehnat velmi snadno a ve velkém množství a tak se vrací zpět. I jedno kolečko shnilých jablek vysypané ve svahu za plotem je jejich pozváním.
Myslivci z honitby Jedlová hora provedli 30. srpna podrobné šetření v oblasti Všebořic a dospěli k neradostným zjištěním. Jen několik metrů od obytného souboru v ulici Hornických domů našli skutečné krmeliště, které tam pro divočáky někdo připravil. A nelze vyloučit, že to mohl být některý obyvatel obytného bloku, jehož další spoluobčané si na přítomnost divočáků stěžují.
Jako významné místo dlouhodobého pobytu černé zvěře byly vytipovány pozemky kolem zahrádkové osady situované severozápadně od obytného souboru v ul. Spartakiádní, na kterých byly nalezeny hromady zahnívajícího ovoce, trávy a dřevin, které jsou rovněž pozváním pro divočáky, kteří v těchto hromadách hledají různé brouky, červy a žížaly.
Informace o kompostech založených některými našimi zahrádkáři mimo oplocené areály jejich zahrad přicházejí z oblasti Habrovic, Strážek, Severní Terasy a Dobětic, a z pravého Labského břehu pak z území Střekova, Brné nad Labem a Sebuzína. Pokud zahrádkáři nechtějí kompostovat na zahrádkách, mohou využít sběrných dvorů, kam lze bezplatně biologicky rozložitelné odpady odvážet. A pokud budou kompostovat (a to třeba i za pomoci vernikompostérů), je třeba je umístit na oplocených pozemcích.
Divočákům však často plně postačí, aby měli možnost si zajistit potřebný úkryt na neposekaných a neudržovaných pozemcích nejen po obvodu zastavěného území, ve špatně oplocených zahrádkových osadách, ale i v intravilánu města, kterých se v bezprostřední blízkosti města nachází několik desítek a hrozí tedy nebezpečí, že se plně přizpůsobí trvalému žití ve městě.
Nezbytné je také zabezpečení dobrého oplocení zahrádek a zahrádkových osad, do kterých černou zvěř láká nejen nesesbírané ovoce, ale i některé druhy hlíznatých a cibulových rostlin. Nelze přímo říct, že by divočáci oplocení záměrně ničili, ale u oplocení z drátěného pletiva je skutečností, že jakmile naleznou nedostatečně napnutý vodící drát, podlezou, a - zvlášť potahované - pletivo, pak poškodí. Rovněž si dokážou nalézt uvolněnou plaňku v oplocení, kterou pak považují už přímo za pozvání na zahradu. Z různých typů zpevnění oplocení proti vniknutí divočáků se zatím asi nejlépe osvědčilo jeho zpevnění drátěnou sítí (KARI síť s oky 10 x 10 cm s průměrem drátu 4 - 5 mm) v metrové šíři, pokud je pás tohoto zpevnění oplocení zapuštěn alespoň 30 cm pod úroveň terénu.
"Vážení spoluobčané, naléhavě si dovolujeme požádat o součinnost a pomoc při snaze města a našich myslivců zabezpečit odklonění černé zvěře z obydlených a zastavěných území. Prosíme: NEKRMTE JE!," dodává informace města Ústí nad Labem.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.