Praktické zkušenosti s myslivostí (Zemědělec)

Honební společenstvo je podle zákona o myslivosti sdružení vlastníků honebních pozemků za účelem vytvoření honitby. Samotný název - honební společenstvo je do značné míry matoucí, protože honební společenstvo totiž nic,,nehoní”. Členství v honebním společenstvu je dobrovolné. Zatímco vlastník pozemků může bez problémů uzavřít jednoduchou nájemní smlouvu na pronájem pozemku, kde bývají uvedeny základní podmínky pronájmu s budoucím uživatelem, například doba pronájmu, výše pronájmu i to, že se nájemce zavazuje užívat pozemky s péčí řádného hospodáře, s mysliveckým hospodařením na stejných pozemcích to je daleko složitější. Především by se měl vlastník pozemků seznámit se zákonem o myslivosti, a to i v případě, že sám nebude vykonávat právo myslivosti. Zákon o myslivosti obsahuje pro vlastníky pozemků celou řadu povinností a informací. Řeší několik možností vytvoření honitby. Jednou z nich je, že orgán státní správy myslivosti rozhodne i bez nutnosti jednat s vlastníkem pozemku přičlenit jeho pozemky k uznané honitbě. Je to naprosto výjimečný stav, kdy může pracovník státní správy myslivosti manipulovat se soukromým majetkem občana bez jeho vědomí. Vlastníkovi potom podle § 30 náleží od držitele honitby náhrada. Nutno dodat, že dosud není vydán žádný předpis, který by určoval výši této náhrady. Další možností je, že vlastník honebního pozemku dá souhlas navrhovateli na uznání honitby, že souhlasí s přičleněním svých pozemků do honitby, ale nechce být jeho členem. Ani v tomto případě zákon přesně žádnou náhradu za přičlenění neřeší.

Třetí alternativou je, že vlastník honebního pozemku vloží pozemek do uznané honitby a stane se členem honebního společenstva bez práva lovu. Má možnost hlasovat na valné hromadě honebního společenstva o záležitostech honebního společenstva, které patří do působnosti valné hromady. Například volba a odvolání honebního starosty a členů honebního výboru, schvalovat návrhy o finančním hospodaření a o použití čistého zisku, rozhodovat o způsobu využití společenstevní honitby. To znamená, jestli bude honební společenstvo využívat společenstevní honitbu na vlastní účet, nebo zda ji pronajme. Pracovníci orgánů státní správy myslivosti všech stupňů na základě výkladu zákona o myslivosti sdělují, že členové honebního společenstva - vlastníci honebních pozemků mají nezastupitelné místo při plánování mysliveckého hospodaření v honitbě, protože orgány státní správy myslivosti mají v systému mysliveckého hospodaření v honitbě omezené pravomoci.

Z výše popsaného je nezpochybnitelné, že je pro vlastníky honebních pozemků, kteří aktivně hospodaří, důležité být členem honebního společenstva. Praktické zkušenosti jsou však jiné. Členy honebního společenstva můžeme zpravidla rozdělit do tří skupin, které mají odlišné názory a zájmy na myslivecké hospodaření, především na druhy chované zvěře i početní stavy zvěře v honitbě. První skupinu tvoří ti, kteří nemají právo lovu, ale aktivně hospodaří. Nesporně mají zájem na tom, aby v honitbě, kde nejsou podmínky pro chov například černé zvěře, se tato zvěř chovala. Druhou skupinu tvoří vlastníci, kteří na honebních pozemcích nehospodaří, většinou je zdědili a nebydlí v místě katastru honitby. Na jejich členství v honebním společenstvu měli zásadní zájem myslivci, kteří honitbu zakládali. Většinou od nich získali podpis na plné moci, který nemusel být ani ověřený.

Hlasy těchto členů potom na valné hromadě honebního společenstva využívá třetí skupina členů honebního společenstva - myslivci. Praktické zkušenosti dokazují, že hlasováním na valné hromadě bez problémů zvolí honebního starostu, místostarosty a další členy honebního výboru včetně rozhodnutí o způsobu využití společenstevní honitby i finančním hospodaření. Členové menších výměr, tedy s menším počtem hlasů, kteří aktivně hospodaří, nemají šanci prosadit například ani svého zástupce do honebního výboru. Pro řadové členy honebního společenstva, především v honitbách, které nebyly pronajaty, je ale daleko větším problémem § 36 zákona, který řeší vypracování plánu mysliveckého hospodaření. V odstavci (3) je mimo jiné uvedeno: Vypracovaný plán předloží uživatel honitby držiteli honitby k vyjádření. Jestliže se držitel honitby do 15 dnů od doručení plánu k němu nevyjádří, má se za to, že s ním souhlasí. V praxi to znamená, že v honitbě, která není pronajata, je každý člen honebního společenstva současně uživatelem i držitelem honitby. Zákon v těchto honitbách neřeší, jak postupovat. Valné hromady se nemusí během roku podle novely zákona o myslivosti č. 59/2003 konat. V myslivosti se ale vždy řešení najde. Honební starosta nemá ze zákona povinnost předkládat vypracovaný plán členům honebního společenstva. Důležité je, aby byl plán mysliveckého hospodaření v honitbě včas předán orgánu státní správy myslivosti. Před vypracováním plánu mysliveckého hospodaření zákon ukládá mimo jiné povinnost sčítání zvěře v honitbě a posoudit výši škod způsobených v uplynulém období na lesních a zemědělských porostech. Zákon ale opět neřeší, jak se zvěř v honitbě sčítá, ani kdo je oprávněn hodnotit škody způsobené zvěří. Je ale nepochybné, že to jsou základní důležité doklady k posouzení řádně vypracovaného plánu mysliveckého hospodaření v honitbě v dalším období. Sčítání zvěře je záležitost, které ne každý člen honebního společenstva rozumí. V honitbách je běžné, že při sčítání zvěře, například prasat divokých, je stav nula, ale každoročně se loví desítky kusů prasat. Zákon neuvádí, jestli se sčítání zvěře týká i druhů zvěře, pro kterou nejsou v honitbě stanoveny minimální a normované stavy. V praxi se to týká většiny honiteb, převážně jelení zvěře a divokých prasat. Tedy zvěře, která působí největší škody na lesních a zemědělských porostech. Na tuto zvěř se tedy nevztahuje podle zákona o myslivosti cílevědomý chov, ale lov do stáří dvou let ve stanovené době lovu bez omezení a bez vypracování a projednání plánu mysliveckého hospodaření. Člen honebního společenstva bez práva lovu, především v honitbách, které nejsou pronajaty, si tak může položit otázku, k čemu je dobré být členem honebního společenstva? Jediné, co zákon o myslivosti nezpochybnitelně uvádí podle § 27 odst. 1, je, že honební společenstvo odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Členové honebního společenstva ručí za závazky honebního společenstva. Není žádnou výjimkou, kdy členové honebního společenstva nedostávají ani korunu za užívání honebních pozemků, které vložili do honebního společenstva, ani jinou náhradu. Neznám žádná podobná sdružení nebo organizaci, která hospodaří se ziskem, o kterém nemusí každoročně informovat své členy.