Stará myslivna nyní nabízí i obůrku s daňky (Benešovský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
V Konopišti vznikla další ojedinělá turistická atrakce - obůrka pro lesní zvěř. Je umístěná v zámeckém parku přímo mezi Konopištěm a budovou stylové lovecké restaurace Stará myslivna. Vznikla jako společný projekt státního podniku Lesy ČR a společnosti IGC - International Gurman Club, s.r.o., která je provozovatelem restaurace Stará myslivna Konopiště.
Co vedlo iniciátory k tomuto projektu a nakolik byla složitá jeho realizace, jsme se zeptali jeho hlavních protagonistů: ředitele LČR, lesního závodu Konopiště Miroslava Jankovského, a zástupců společnosti IGC Miroslava Sýkory a Bohumila Bochňáka.
* Jak vznikl tento úžasný nápad?
Bohumil Bochňák: Byl jsem v naší restauraci několikrát svědkem, kdy maminka ukazovala svým dětem na preparát kuny se slovy: "to je veverka, Pepíčku, víš." V dnešní době není mnoho možností ukázat naší mladé generaci jak vypadá lesní zvěř.
Na Staré myslivně i na zámku Konopiště, je veliké množství preparátů a trofejí, ale někomu takovéto představení zvířat může připadat nevkusné, proto jsme přišli s myšlenkou představení laické, tedy nemyslivecké veřejnosti zvěře i živé. Hlubší myšlenkou tohoto projektu bylo však vytvoření obory, jako symbolického propojení živé zvěře s historií zámku Konopiště, posledním majitelem zámku F. F. d´ Este, jeho životní zálibou a také zvěřinové nabídky restaurace Stará myslivna.
Dále jsme uvažovali o vytvoření osvětového místa popularizující myslivost a lesní zvěř. Pokusit se posunout vnímání mladé generace v této oblasti a představit jí význam, historii a ojedinělé postavení české myslivosti v dějinách světového lovectví.
* Kdy se do tohoto projektu zapojily i LČR Konopiště?
Miroslav Jankovský: Náš závod se do tohoto projektu zapojil hned od začátku. Ani to jinak nešlo, protože pozemek je ve správě LČR. Obůrka je na pozemku, který je vyhovující pro chov lesní zvěře. Má svažitý terén, je hojně zalesněn a vytváří tak přirozené prostředí pro její život. Náklady na neustálé čištění a údržbu tohoto pozemku by byly poměrně vysoké. Naproti tomu právě tento nálet a zdejší porost je přirozenou a vhodnou potravou pro zvěř, která jej bude neustále spásat a dojde tak nejenom k vyčištění tohoto pozemku, ale i k jeho udržování.
Navíc se obůrka stane součástí stávající naučné stezky v Konopišti, která bude informovat návštěvníky o zvěři v obůrce, jejím významu ve zdejší myslivosti a historických souvislostech jejího chovu i lovu v Konopišti.
* Jaká zvěř zde je, nebo bude umístěna?
Miroslav Sýkora: Výběr zvěře do obůrky vychází nejenom z biologického, nekonfliktního soužití jednotlivých druhů zvěře, ale i soužití zvěře a okolní přírody, aby nedocházelo k devastaci lesa. Dále pak i z divácké atraktivity těchto zvířat. Zvěř do této obůrky je vybrána z krotkých chovů, kde je zvyklá na přítomnost lidí. Do obůrky byly zvoleny tři druhy - daněk skvrnitý, jelen sika Dybowského a muflon.
V současné době se zde nachází čtyřletý daněk Bohouš, tříletá daněla Barunka, dvouletá daněla Alice a šmolka Bětuška, dále pak muflon Mirek a muflonka Jaruška. Letos na podzim přibude jelen Dybowského Jirka a laň Dybowského Olga.
* Jak složité bylo zrealizovat Váš záměr?
Bohumil Bochňák: Musím říci, že vybudování této obůrky nebylo zcela jednoduchou záležitostí. Schválení tohoto projektu podléhalo vyjádření a souhlasu mnoha státních úřadů například Krajské veterinární správy, odboru životního prostředí Krajského úřadu, několika odborů městského úřadu v Benešově, správy státního zámku Konopiště a dalších institucí a inspektorátů. To nejdůležitější rozhodnutí bylo však na Národním památkovém ústavu, který tento projekt podpořil s velkým pochopením jako první.
Zde bych rád zmínil jméno Boženy Pacákové, která i přes naše velké obavy, dokonale pochopila klady tohoto projektu a její odborné připomínky byly naopak velikým přínosem pro tento projekt a také přispěly k jeho úspěšné realizaci. Chci však podotknout, že všechny zmíněné instituce jednaly velice vstřícně, rychle a s velkým pochopením pro tento záměr. Druhou věcí je samotná fyzická realizace obůrky. Na jejím vzniku se podílel snad každý, kdo tomuto záměru fandil.
Nejvíce však samotní zaměstnanci restaurace Stará myslivna, kteří ve svém osobním volnu vrtali díry do země, usazovali palisády, natahovali pletivo a prováděli další úkony vedoucí ke vzniku obůrky. To, co jsme si ale představovali jednoduše a rychle, nám nakonec zabralo nejvíce času. Byl to odchyt a umístění zvěře do obůrky, které měl na starost kolega Mirek.
* Řekněte něco bližšího k naplňování obůrky zvěří.
Miroslav Sýkora: No ano, jednoduché to opravdu nebylo, zvěř jsme měli dojednanou ze dvou polokrotkých chovů. Do prvního jsme si zajeli hned v květnu pro daňka a danělu. Zde u krmeliště je veterinář uspal hned napoprvé, střelou z foukačky během deseti minut, ale muflona z druhého chovu, no to už chtělo "fištróna". Dvakrát se mu ho podařilo trefit nepřesně, jednou na nízký běh a podruhé do hustého rouna na krku. Uspávací preparát se nedostal do krevního oběhu zvířete, zato však se mu podařilo celou tlupu zvěře notně poděsit a při příštích několika návštěvách, jak zpozorovali "nebezpečného" veterináře, drželi si ho v bezpečné vzdálenosti. To však ještě nebyl konec.
Po delším čase poklidu, který jsme muflonům nechali, se při dalším pokusu vystresovaný kamarád veterinář, před našimi kritickými zraky, místo do muflona trefil do vedle stojící daněly. To ovšem nezaregistroval a spokojen nám oznámil úspěšný zásah.
Jaké bylo naše překvapení, když jsme všichni vstoupili do obůrky pro domněle uspaného berana a po několika stech metrech narazili na poklidně spící danělku. Ten den nám Svatý Hubert však přeci dopřál úspěch, poplašení mufloni to vzali úprkem omylem kolem veterináře, který se tentokrát nezmýlil a za půl hodinky již dřímající muflon putoval do krásného nového bydlení na Konopišti.
* Jaká jsou technická data obůrky?
Miroslav Jankovský: Pozemek pro obůrku je o celkové ploše cca jednoho hektaru. Obůrka byla povolena příslušnými orgány dle zákona o myslivosti a zákona na ochranu zvířat.
Stavba oplocení byla konzultována s odborníky a bylo zvoleno profesionální oplocení pro obory anglického výrobce pletiva, které je používáno na stavbu obor, obůrek, ale i pro farmové chovy daňků, jelenů, muflonů atd. Vyrobeno je ze zinkovaného drátu o průměru 2,5 mm a výšce 200 cm.
Tento typ oplocení je také nejrozšířenější mezi chovateli divoké zvěře v celé Evropě a ve Velké Británii a Francii je také používáno na obory v zámeckých parcích. Za plotové kůly byly zvoleny palisády ze smrkového dřeva se středovým průměrem 15-18 cm opracované na loupacím stroji, který kopíruje tvar kmene, takže kůl má nepatrný rozdíl mezi čelem a čepem a dokonale tak zapadá do přírodního prostředí Konopiště.
Miroslav Sýkora: Já jen doplním, že součástí projektu je i vybudování krmného zařízení pro zvěř, které bude umístěno letos na podzim do mírnějšího svahu naproti budově Staré myslivny v dohledné vzdálenosti tak, aby návštěvníci a turisté mohli zvěř u krmelce pozorovat přímo z letní zahrádky restaurace, případně i z jejích oken. Krmelec bude větší, s horním zásobníkem sena kvůli jednodušší obslužnosti, přičemž seník může sloužit současně jako ochrana zvěře při nepříznivém počasí.
Dbali jsme na to, aby vzhled byl podle vzorů starých historických krmelců, které se používaly i v době F. Ferdinanda, a v této podobě jsou dochovány například v historických oborách a bývalých panstvích v jižních Čechách.
Vzhledem k absenci vodního zdroje na pozemku, bude zásobování vody zajištěno z budovy Staré myslivny formou denně naplňovaného napajedla. Napajedlo je historickým artefaktem dochovaném v západních Čechách a přemístěném na Konopiště. Jedná se o klasický kamenný žlab, vytesaný do žulového kamene o rozměrech 250x100 cm a hmotnostio přibližně půl tuny.
* Jaký bude mít další přínos tento projekt pro Benešovsko?
Bohumil Bochňák: Tato nová atrakce povede jednoznačně i k většímu zájmu turistů a ke zvýšení turistického ruchu v Konopišti jak ze strany tuzemského, tak i zahraničního turismu. Pro naprostou většinu zahraničních turistů bude setkání s živou lesní zvěří absolutně ojedinělým zážitkem. Navíc její přítomnost pomůže návštěvníkům zámku hlouběji pochopit velikou zálibu F. F. d´ Este v myslivosti a také skutečnost, že zvěř pouze nelovil, ale i zakládal ve svém panství další obory a chovy lesní zvěře.
Toto propojení má svojí logiku i v návaznosti na Starou myslivnu a její vazbu k české myslivosti. Umístění a zřízení obůrky mezi zámkem Konopiště a Starou myslivnou má v jistém pohledu i hluboký symbolický význam.
Co vedlo iniciátory k tomuto projektu a nakolik byla složitá jeho realizace, jsme se zeptali jeho hlavních protagonistů: ředitele LČR, lesního závodu Konopiště Miroslava Jankovského, a zástupců společnosti IGC Miroslava Sýkory a Bohumila Bochňáka.
* Jak vznikl tento úžasný nápad?
Bohumil Bochňák: Byl jsem v naší restauraci několikrát svědkem, kdy maminka ukazovala svým dětem na preparát kuny se slovy: "to je veverka, Pepíčku, víš." V dnešní době není mnoho možností ukázat naší mladé generaci jak vypadá lesní zvěř.
Na Staré myslivně i na zámku Konopiště, je veliké množství preparátů a trofejí, ale někomu takovéto představení zvířat může připadat nevkusné, proto jsme přišli s myšlenkou představení laické, tedy nemyslivecké veřejnosti zvěře i živé. Hlubší myšlenkou tohoto projektu bylo však vytvoření obory, jako symbolického propojení živé zvěře s historií zámku Konopiště, posledním majitelem zámku F. F. d´ Este, jeho životní zálibou a také zvěřinové nabídky restaurace Stará myslivna.
Dále jsme uvažovali o vytvoření osvětového místa popularizující myslivost a lesní zvěř. Pokusit se posunout vnímání mladé generace v této oblasti a představit jí význam, historii a ojedinělé postavení české myslivosti v dějinách světového lovectví.
* Kdy se do tohoto projektu zapojily i LČR Konopiště?
Miroslav Jankovský: Náš závod se do tohoto projektu zapojil hned od začátku. Ani to jinak nešlo, protože pozemek je ve správě LČR. Obůrka je na pozemku, který je vyhovující pro chov lesní zvěře. Má svažitý terén, je hojně zalesněn a vytváří tak přirozené prostředí pro její život. Náklady na neustálé čištění a údržbu tohoto pozemku by byly poměrně vysoké. Naproti tomu právě tento nálet a zdejší porost je přirozenou a vhodnou potravou pro zvěř, která jej bude neustále spásat a dojde tak nejenom k vyčištění tohoto pozemku, ale i k jeho udržování.
Navíc se obůrka stane součástí stávající naučné stezky v Konopišti, která bude informovat návštěvníky o zvěři v obůrce, jejím významu ve zdejší myslivosti a historických souvislostech jejího chovu i lovu v Konopišti.
* Jaká zvěř zde je, nebo bude umístěna?
Miroslav Sýkora: Výběr zvěře do obůrky vychází nejenom z biologického, nekonfliktního soužití jednotlivých druhů zvěře, ale i soužití zvěře a okolní přírody, aby nedocházelo k devastaci lesa. Dále pak i z divácké atraktivity těchto zvířat. Zvěř do této obůrky je vybrána z krotkých chovů, kde je zvyklá na přítomnost lidí. Do obůrky byly zvoleny tři druhy - daněk skvrnitý, jelen sika Dybowského a muflon.
V současné době se zde nachází čtyřletý daněk Bohouš, tříletá daněla Barunka, dvouletá daněla Alice a šmolka Bětuška, dále pak muflon Mirek a muflonka Jaruška. Letos na podzim přibude jelen Dybowského Jirka a laň Dybowského Olga.
* Jak složité bylo zrealizovat Váš záměr?
Bohumil Bochňák: Musím říci, že vybudování této obůrky nebylo zcela jednoduchou záležitostí. Schválení tohoto projektu podléhalo vyjádření a souhlasu mnoha státních úřadů například Krajské veterinární správy, odboru životního prostředí Krajského úřadu, několika odborů městského úřadu v Benešově, správy státního zámku Konopiště a dalších institucí a inspektorátů. To nejdůležitější rozhodnutí bylo však na Národním památkovém ústavu, který tento projekt podpořil s velkým pochopením jako první.
Zde bych rád zmínil jméno Boženy Pacákové, která i přes naše velké obavy, dokonale pochopila klady tohoto projektu a její odborné připomínky byly naopak velikým přínosem pro tento projekt a také přispěly k jeho úspěšné realizaci. Chci však podotknout, že všechny zmíněné instituce jednaly velice vstřícně, rychle a s velkým pochopením pro tento záměr. Druhou věcí je samotná fyzická realizace obůrky. Na jejím vzniku se podílel snad každý, kdo tomuto záměru fandil.
Nejvíce však samotní zaměstnanci restaurace Stará myslivna, kteří ve svém osobním volnu vrtali díry do země, usazovali palisády, natahovali pletivo a prováděli další úkony vedoucí ke vzniku obůrky. To, co jsme si ale představovali jednoduše a rychle, nám nakonec zabralo nejvíce času. Byl to odchyt a umístění zvěře do obůrky, které měl na starost kolega Mirek.
* Řekněte něco bližšího k naplňování obůrky zvěří.
Miroslav Sýkora: No ano, jednoduché to opravdu nebylo, zvěř jsme měli dojednanou ze dvou polokrotkých chovů. Do prvního jsme si zajeli hned v květnu pro daňka a danělu. Zde u krmeliště je veterinář uspal hned napoprvé, střelou z foukačky během deseti minut, ale muflona z druhého chovu, no to už chtělo "fištróna". Dvakrát se mu ho podařilo trefit nepřesně, jednou na nízký běh a podruhé do hustého rouna na krku. Uspávací preparát se nedostal do krevního oběhu zvířete, zato však se mu podařilo celou tlupu zvěře notně poděsit a při příštích několika návštěvách, jak zpozorovali "nebezpečného" veterináře, drželi si ho v bezpečné vzdálenosti. To však ještě nebyl konec.
Po delším čase poklidu, který jsme muflonům nechali, se při dalším pokusu vystresovaný kamarád veterinář, před našimi kritickými zraky, místo do muflona trefil do vedle stojící daněly. To ovšem nezaregistroval a spokojen nám oznámil úspěšný zásah.
Jaké bylo naše překvapení, když jsme všichni vstoupili do obůrky pro domněle uspaného berana a po několika stech metrech narazili na poklidně spící danělku. Ten den nám Svatý Hubert však přeci dopřál úspěch, poplašení mufloni to vzali úprkem omylem kolem veterináře, který se tentokrát nezmýlil a za půl hodinky již dřímající muflon putoval do krásného nového bydlení na Konopišti.
* Jaká jsou technická data obůrky?
Miroslav Jankovský: Pozemek pro obůrku je o celkové ploše cca jednoho hektaru. Obůrka byla povolena příslušnými orgány dle zákona o myslivosti a zákona na ochranu zvířat.
Stavba oplocení byla konzultována s odborníky a bylo zvoleno profesionální oplocení pro obory anglického výrobce pletiva, které je používáno na stavbu obor, obůrek, ale i pro farmové chovy daňků, jelenů, muflonů atd. Vyrobeno je ze zinkovaného drátu o průměru 2,5 mm a výšce 200 cm.
Tento typ oplocení je také nejrozšířenější mezi chovateli divoké zvěře v celé Evropě a ve Velké Británii a Francii je také používáno na obory v zámeckých parcích. Za plotové kůly byly zvoleny palisády ze smrkového dřeva se středovým průměrem 15-18 cm opracované na loupacím stroji, který kopíruje tvar kmene, takže kůl má nepatrný rozdíl mezi čelem a čepem a dokonale tak zapadá do přírodního prostředí Konopiště.
Miroslav Sýkora: Já jen doplním, že součástí projektu je i vybudování krmného zařízení pro zvěř, které bude umístěno letos na podzim do mírnějšího svahu naproti budově Staré myslivny v dohledné vzdálenosti tak, aby návštěvníci a turisté mohli zvěř u krmelce pozorovat přímo z letní zahrádky restaurace, případně i z jejích oken. Krmelec bude větší, s horním zásobníkem sena kvůli jednodušší obslužnosti, přičemž seník může sloužit současně jako ochrana zvěře při nepříznivém počasí.
Dbali jsme na to, aby vzhled byl podle vzorů starých historických krmelců, které se používaly i v době F. Ferdinanda, a v této podobě jsou dochovány například v historických oborách a bývalých panstvích v jižních Čechách.
Vzhledem k absenci vodního zdroje na pozemku, bude zásobování vody zajištěno z budovy Staré myslivny formou denně naplňovaného napajedla. Napajedlo je historickým artefaktem dochovaném v západních Čechách a přemístěném na Konopiště. Jedná se o klasický kamenný žlab, vytesaný do žulového kamene o rozměrech 250x100 cm a hmotnostio přibližně půl tuny.
* Jaký bude mít další přínos tento projekt pro Benešovsko?
Bohumil Bochňák: Tato nová atrakce povede jednoznačně i k většímu zájmu turistů a ke zvýšení turistického ruchu v Konopišti jak ze strany tuzemského, tak i zahraničního turismu. Pro naprostou většinu zahraničních turistů bude setkání s živou lesní zvěří absolutně ojedinělým zážitkem. Navíc její přítomnost pomůže návštěvníkům zámku hlouběji pochopit velikou zálibu F. F. d´ Este v myslivosti a také skutečnost, že zvěř pouze nelovil, ale i zakládal ve svém panství další obory a chovy lesní zvěře.
Toto propojení má svojí logiku i v návaznosti na Starou myslivnu a její vazbu k české myslivosti. Umístění a zřízení obůrky mezi zámkem Konopiště a Starou myslivnou má v jistém pohledu i hluboký symbolický význam.