Hejno bílých kachen se na rybnících ve městě rozrůstá (Prostějovský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Prostějovsko
Na prostějovských rybnících lidé mohou stále častěji vidět nejen divoké kachny, ale i domácí, bílé kachny, které zřejmě někdo minulý rok vypustil do okolí rybníka v Drozdovicích.
"Ještě v zimě bylo možné bílé ptáky krmit jen na tomto rybníku. Kvůli tomu, že je nikdo neodchytil, ale odletěly a založily populace i jinde v okolí. Dostaly se až třeba do Čelčic," upozornil jednatel Okresního mysliveckého spolku Prostějov Jiří Procházka. Bílé kachny se tak vesele kříží s divokými, což je podle Procházky největší problém. "Tím se totiž do přírody zavlekl nepůvodní druh zvěře a nežádoucí geny se šíří do populace divokých kachen," objasnil Procházka. Dodal, že v Drozdovicích už je asi polovina kachen zkřížených. Ornitolog Petr Voříšek souhlasí s tím, že vypouštění nepůvodních druhů do přírody může způsobit problémy. "Otázkou ale je, co můžeme chápat pod slovem nepůvodní. Sami myslivci často vypouštějí do přírody divoké kachny,aby je potom lovili,ale jejich skutečný původ nikdo nezná. Mohou to být teoreticky také kříženci," řekl Voříšek. Příroda si podle něj s výrazně zabarvenými ptáky většinou poradí sama. "Je možné, že bílé kachny v přírodě dlouho nepřežijí, stávají se totiž lákadlem a snadnou kořistí pro dravce," vysvětlil ornitolog. Je tedy potřeba s kříženým ptactvem na Prostějovsku něco dělat? Podle myslivce Jiřího Procházky rozhodně ano. "Všechno by se mělo pochytat. Dříve bylo možné takováto nepůvodní, plevelná zvířata střílet, dnes už je to ale složitější," sdělil Procházka.
Situací by se podle něj měli zabývat úředníci z prostějovského odboru životního prostředí.
Na prostějovských rybnících lidé mohou stále častěji vidět nejen divoké kachny, ale i domácí, bílé kachny, které zřejmě někdo minulý rok vypustil do okolí rybníka v Drozdovicích.
"Ještě v zimě bylo možné bílé ptáky krmit jen na tomto rybníku. Kvůli tomu, že je nikdo neodchytil, ale odletěly a založily populace i jinde v okolí. Dostaly se až třeba do Čelčic," upozornil jednatel Okresního mysliveckého spolku Prostějov Jiří Procházka. Bílé kachny se tak vesele kříží s divokými, což je podle Procházky největší problém. "Tím se totiž do přírody zavlekl nepůvodní druh zvěře a nežádoucí geny se šíří do populace divokých kachen," objasnil Procházka. Dodal, že v Drozdovicích už je asi polovina kachen zkřížených. Ornitolog Petr Voříšek souhlasí s tím, že vypouštění nepůvodních druhů do přírody může způsobit problémy. "Otázkou ale je, co můžeme chápat pod slovem nepůvodní. Sami myslivci často vypouštějí do přírody divoké kachny,aby je potom lovili,ale jejich skutečný původ nikdo nezná. Mohou to být teoreticky také kříženci," řekl Voříšek. Příroda si podle něj s výrazně zabarvenými ptáky většinou poradí sama. "Je možné, že bílé kachny v přírodě dlouho nepřežijí, stávají se totiž lákadlem a snadnou kořistí pro dravce," vysvětlil ornitolog. Je tedy potřeba s kříženým ptactvem na Prostějovsku něco dělat? Podle myslivce Jiřího Procházky rozhodně ano. "Všechno by se mělo pochytat. Dříve bylo možné takováto nepůvodní, plevelná zvířata střílet, dnes už je to ale složitější," sdělil Procházka.
Situací by se podle něj měli zabývat úředníci z prostějovského odboru životního prostředí.