Ve středních Čechách je ptačí chřipka, 700 hus a 300 slepic bude utraceno (ČTK)

Vyšetření 13. září potvrdilo ptačí chřipku v chovu Martinice u Březnice ve středních Čechách na Příbramsku. Na tiskové konferenci po jednání Ústřední povodňové komise to řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Jde o chov 700 hus a 300 slepic, z toho více než 50 hus podle Státní veterinární správy (SVS) uhynulo. Zvířata jsou nyní v izolaci, bude nutné je všechna utratit, uvedl ministr. Podle SVS by zvířata měla být utracená v úterý 17. září. Jde o první ohnisko ptačí chřipky v komerčním chovu drůbeže v ČR od půlky letošního února.

Veterinární správa v okolí vyhlásí ochranné tříkilometrové pásmo a desetikilometrové pásmo dozoru, zajistí i likvidaci drůbeže. „Opatření zvládneme sami a nezatížíme Hasičský záchranný sbor Středočeského kraje,“ uvedl dále Výborný.

Výborný řekl, že Česko kvůli výskytu ptačí chřipky přijde o označení země bez výskytu ptačí chřipky, které je důležité pro obchod s drůbeží a drůbežími produkty se státy mimo Evropskou unii. Pokud má země příznivý status, nemusí chovatelé, kteří vyváží zvířata a živočišné produkty, ve svých chovech dělat některá nutná vyšetření. Česká republika měla status země bez výskytu ptačí chřipky od května 2024.

Státní veterinární správa na dotaz ČTK doplnila, že v pásmech vyhlásí mimořádná veterinární opatření, která mimo jiné omezí přesuny drůbeže. „Budou zde provedeny soupisy chovů drůbeže a bude zakázáno pořádání hromadných akcích, jako jsou burzy či výstavy ptactva,“ uvedl za veterinární správu Petr Majer.

Nejvíce se ptačí chřipka vyskytovala v České republice v letech 2007, 2017, 2021 a 2022. Dosud největší ohnisko ptačí chřipky v ČR veterináři objevili koncem prosince 2022 ve velkochovu slepic v Brodu nad Tichou na Tachovsku, kde bylo zlikvidováno všech 742 000 slepic, což bylo přibližně 15 procent nosnic ze zemědělských chovů v ČR.

Z dřívějších údajů Státní veterinární správy vyplývá, že zatím naposledy se nemoc prokázala koncem srpna v malochovu v Brlohu na Českokrumlovsku. Zasažený malochov ale splňoval mírnější podmínky, proto nebylo třeba kolem něj stanovit ochranná pásma. V letošním roce byla ptačí chřipka v ČR potvrzena celkem v šesti velkochovech drůbeže a celkový počet zvířat určených k utracení dosahuje téměř 210 000. Od začátku roku se potvrdilo také 24 ohnisek ptačí chřipky v nekomerčních malochovech a výskyt nemoci veterináři zaznamenali i u volně žijících ptáků.

Ptačí chřipka je sezónní nákaza, jejíž přirození přenašeči jsou volně žijící ptáci, zejména vodní ptactvo, které vir přenáší do drůbežích chovů. Chovaná drůbež je na rozdíl od volně žijících ptáků vysoce vnímavá k této nákaze a dochází u ní často k náhlým úhynům. Virus se šíří přímým kontaktem infikovaných ptáků, zejména trusem nebo kontaminovanou podestýlkou, krmivem a vodou.

Subtyp vysoce patogenní chřipky H5N1 je podle veterinářů považován za potenciálně rizikový i pro člověka. V Evropě byl zaznamenán přenos nákazy na člověka v roce 2021 ve Spojeném království. Mimo Evropu jsou potvrzovány případy onemocnění u lidí častěji, například letos v září američtí zdravotníci potvrdili případ ptačí chřipky u člověka, u něhož se neprokázal bezprostřední kontakt se zvířaty. V ČR se přenos na člověka zatím nikdy nepotvrdil.

ČTK