Jak zabránit srážce s lesní zvěří (TN.cz)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Srážka se zvířetem nemusí vždy skončit tragicky. Podle testů německého automobilového klubu ADAC je často bezpečnější zvíře srazit čelně, než se střetu snažit zabránit úhybným manévrem.
Ve tmě na silnici zasvítila oči zvířete. Co uděláte? Většina lidí v anketě TV Nova by šlápla na brzdu a snažila se srážce vyhnout. Jenže němečtí odborníci radí pravý opak. Neuhýbejte, ale raději zvíře naberte čelně.
Moderní auta mají pro případ čelního střetu řadu deformačních zón. Je pro ně tudíž bezpečnější čelní střet , než náraz z boku. Navíc při snaze vyhnout se, může dojít ke smyku a poté k nekontrolovatelnému nárazu do stromu, sjetí z mostu nebo ze srázu nebo nárazu do protijedoucího auta. Podle BESIPu je také méně devastující střet se zvířetem, které nepřesahuje svou výškou kapotu auta.
Narazit do překážky, je však podle psychologů v rozporu s lidskou přirozeností. "To se nedá naučit. V tomhle okamžiku ve stresu lidé nepřemýšlí a reagují intuitivně, spíš se snaží srážce zabránit," vysvětlil reakce řidičů dopravní psycholog Michal Walter.
Že je výhodnější do zvířete narazit prokázaly crashtesty ADACu. Pokud jede řidič nejvýše osmdesátkou a spatří zvíře před sebou ve vzdálenosti alespoň 60 metrů, dokáže srážce ještě zabránit. Brzdná dráha je 55 metrů. Při rychlosti 60 kilometrů v hodině je to jen 35 metrů. To však ale za předpokladu, že je vozovka suchá a nenamrzlá. "Pokud jede auto rychlostí 100 km/h, potřebuje k zastavení aspoň 80 metrů. Když tedy řidič postřehne překážku 60 metrů před autem, narazí do zvířete v rychlosti 61,1 km/h," udává ADAC.
A na závěr ještě trochu statistiky. Podle ministerstva životního prostředí na silnicích a dálnich v ČR ročně uhyne 52 tisíc srnců a srnek, 350 tisíc ježků a 70 tisíc bažantů.
Ve tmě na silnici zasvítila oči zvířete. Co uděláte? Většina lidí v anketě TV Nova by šlápla na brzdu a snažila se srážce vyhnout. Jenže němečtí odborníci radí pravý opak. Neuhýbejte, ale raději zvíře naberte čelně.
Moderní auta mají pro případ čelního střetu řadu deformačních zón. Je pro ně tudíž bezpečnější čelní střet , než náraz z boku. Navíc při snaze vyhnout se, může dojít ke smyku a poté k nekontrolovatelnému nárazu do stromu, sjetí z mostu nebo ze srázu nebo nárazu do protijedoucího auta. Podle BESIPu je také méně devastující střet se zvířetem, které nepřesahuje svou výškou kapotu auta.
Narazit do překážky, je však podle psychologů v rozporu s lidskou přirozeností. "To se nedá naučit. V tomhle okamžiku ve stresu lidé nepřemýšlí a reagují intuitivně, spíš se snaží srážce zabránit," vysvětlil reakce řidičů dopravní psycholog Michal Walter.
Že je výhodnější do zvířete narazit prokázaly crashtesty ADACu. Pokud jede řidič nejvýše osmdesátkou a spatří zvíře před sebou ve vzdálenosti alespoň 60 metrů, dokáže srážce ještě zabránit. Brzdná dráha je 55 metrů. Při rychlosti 60 kilometrů v hodině je to jen 35 metrů. To však ale za předpokladu, že je vozovka suchá a nenamrzlá. "Pokud jede auto rychlostí 100 km/h, potřebuje k zastavení aspoň 80 metrů. Když tedy řidič postřehne překážku 60 metrů před autem, narazí do zvířete v rychlosti 61,1 km/h," udává ADAC.
A na závěr ještě trochu statistiky. Podle ministerstva životního prostředí na silnicích a dálnich v ČR ročně uhyne 52 tisíc srnců a srnek, 350 tisíc ježků a 70 tisíc bažantů.