Zabíjejí postřiky nad přehradou zvěř? (Prostějovský večerník
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Návrat ke "starým případům"
Prostějov 19. března 2012
Bývá to plné pěny, často to smrdí a vtéká to přímo do vyčištěné plumlovské přehrady. Co je to? Nevíte? Každý, kdo se zajímá o Prostějovsko, ví, že se jedná o potok Kleštínek. Ten přitéká do přehrady ve směru od Krumsína. Po obou stranách k němu klesají rozsáhlá pole, která zemědělci letos na jaře opět hnojili. Nabízela se otázka, zdali se hnojiva díky erozi nedostanou do potoka a opět neznečistí vyčištěnou nádrž. Mnoha lidem se to jevilo jako pravděpodobné. Hospodařící zemědělci však tvrdili, že tomu tak není, neboť využívají anorganická hnojiva, která by ve vodě vůbec nebyla vidět.
Prostějov červen 2012
Situace se po zveřejnění článku o možném důsledku hospodaření zemědělců nad přehradou nijak nezměnila. Kromě hnojiv plumlovští zemědělci nedávno na pole nad přehradou využili také tekuté postřiky. Tři dny po jejich aplikaci se zde podle svědectví našich čtenářů objevila i uhynulá zvěř. Na polích se našli minimálně dva mrtví zajíci a srnka. Zemědělci jakoukoliv souvislost mezi uhynulou zvěří a jejich postřiky kategoricky popírají. Upozorňují přitom, že k hnojení i boji proti škůdcům musí ze zákona využívat látky, které nejsou pro zvěř nebezpečné. Dodávají také, že jejich hnojiva neobsahují fosfor důležitý pro rozvoj jedovatých sinic, kvůli nimž se Plumlovská přehrada čistí. Faktem zůstává, že znečištění Kleštínku objevilo opakované měření, které na místě provedlo Povodí Moravy. Kdo za jeho znečištěním skutečně stojí, se zatím nepodařilo zjistit. Možnost udělit odhalenému znečišťovateli pokutu má Odbor životního prostředí prostějovské radnice. Ten je známý tím, že v těchto věcech aktivitou právě nehýří. Přitom bagrování Plumlovské přehrady přišlo kapsy daňových poplatníků na více jak 120 milionů korun. Pokud se nepodaří zabránit opětovnému znečišťování nádrže, jednalo se o peníze vyhozené do vzduchu.