Invaze českých divočáků ničí rakouská pole (Lidové noviny)

ČESKÉ BUDĚJOVICE
Pokud by Češi chtěli svůj státní znak vyzdobit nikoliv exotickým lvem, ale nějakým opravdu typicky českým zvířetem, měli by si dát do znaku kance.
Tak to určitě vnímají rakouští zemědělci, rozčilení nájezdy českých divokých prasat do Rakouska. Prasata z Čech devastují zemědělcům v příhraničí úrodu a veškerá snaha zastavit je se míjí účinkem.
Celostátní rakouský deník Kurier nazval opakované výlety českých kanců za potravou do Rakouska doslova invazí.
Že Česko je pro divoká prasata v současné době rájem, potvrzují i zástupci Českomoravské myslivecké jednoty. Přiznávají, že se kanci přemnožili jako nikdy v historii a pořádají "spanilé jízdy" do okolních zemí.
Kdo to zaplatí, ptají se farmáři "Tato zvířata se v Česku enormně množí díky překrmování a obrovským plochám, osetým kukuřicí. Potom přicházejí k nám, rozhrabávají nesčetné louky a pole s bramborami. A my vůbec nevíme, kdo nám ty mnohamilionové škody zaplatí," stěžuje si Erich Weissenbäck, nájemce jedné z honiteb v příhraničním okresu Gmünd.
Myslivecká sdružení jsou zemědělcům zodpovědná za to, že budou počty zvěře udržovat ve stavu, který sedlákům nebude škodit. Rakouští myslivci se proto obrátili na příslušné úřady, aby jim změnou legislativy dovolily lákat a lovit kance i jinými než dosud dovolenými způsoby. "Současná pravidla pro odstřel prasat fungují v celém Rakousku, v příhraničních oblastech sousedících s Českem jsou neúčinná," říká okresní myslivecký rada vGmündu Franz Hirschmann.
Podle českých myslivců ale není na vině liknavost lovců, nýbrž současný způsob zemědělského hospodaření, který poskytuje kancům ideální podmínky k životu.
"Tato zvířata se u nás ještě nikdy neměla tak dobře a neměla takový přísun potravy jako právě dnes," řekl LN Luděk Králíček, odborník na myslivost a ekologii myslivecké jednoty. I v evropském měřítku podle něj Česká republika zřejmě v počtu divokých prasat vede nebo patří na jedno z předních míst. A důvod?
"Není to tím, že by se u nás prasata nestřílela nebo střílela málo. Problém spočívá ve stavu zemědělské krajiny," řekl Králíček. Na rozdíl třeba od Rakouska, kde je zemědělská půda rozkouskovaná mezi tisíce malých sedláků na malá pole s různými plodinami, v Česku hospodaří z 90 procent velká družstva nebo akciové společnosti na velkých lánech, často kvůli dosažení co největších zisků osetá řepkou nebo kukuřicí. "A to je skutečný ráj prasat," tvrdí Králíček.
Protože zemědělci nechávají vzrostlou kukuřici na polích někdy až do prosince, prasata prakticky neznají období, kdy by kvůli nedostatku potravy strádala. A široké lány jim poskytují i účinnou ochranu proti lovcům. "Pokud bychom chtěli výrazně snížit stavy této zvěře, musely by tisíce myslivců vytvářet rojnice a procházet jedno kukuřičné pole za druhým," uvedl Králíček.
Místo české kukuřice rakouské brambory Proč ale černá zvěř, nacpaná českou kukuřicí, chodí do Rakouska na obyčejné brambory? "Dominantní samci si vytvářejí teritoria a slabší samce z nich vytlačují. Proto zvířata přecházejí i hranice," uvedl Králíček.
Jako důkaz, že čeští myslivci dělají proti prasatům, co mohou, uvádí statistiku odlovů. Předloni bylo například v Česku zastřeleno rekordních 144 tisíc prasat, tedy zhruba třikrát víc než v roce 1990. Dokonce i v pražské Troji loni myslivci zastřelili 30 kusů. Přesto se stav této zvěře nedaří nijak výrazně snižovat.
Přemnožená prasata přitom nelikvidují pouze úrodu, ale prakticky všechno živé na zemi, včetně hnízd amláďat dalších zvířat. "Jediné řešení je opravdu ve změně zemědělského hospodaření, samotné odlovy nepomohou," tvrdí Králíček.