Vlastníkům jejich práva nikdo upírat nechce (Prachatický deník)

Současné ceny za pronájem pozemků v honitbách asi dalších deset let platit nebudou, jejich zvýšení by ale nemělo být enormní

Prachaticko
Názor Lesů České republiky v případě pronájmu pozemků v honitbách bude pro ostatní vlastníky i pro případné zájemce o pronájem klíčový.
Potvrzuje to i předseda Okresního mysliveckého spolku Prachatice Ivan Štětina. "V některých honebních společenstvech došlo sice k personálním změnám, ale ve většině případů nové smlouvy zatím uzavřeny nebyly. Čeká se, s čím přijdou Lesy ČR," říká Ivan Štětina a na mysli má především výši nájemného, kterou si Lesy ČR, jako významný vlastník pozemků, určí. A podle té se s největší pravděpodobností budou řídit i další větší vlastníci pozemků v honitbách. "Před deseti roky měl podobně významné slovo Pozemkový fond ČR. Ten ale za tu dobu velkou část pozemků prodal, v honebních společenstvech zpravidla sice dál zůstává jako člen a vlastník pozemků, ale v podstatně menší míře," dodal Ivan Štětina. Většina nájemních smluv na pozemky v honitbách bude končit k poslednímu březnu příštího roku. Nejistota, kdo v příštích deseti letech bude v honitbách vykonávat právo myslivosti, je vcelku pochopitelná. Pokud nebereme v potaz území Národního parku Šumava, který má vlastní honitbu a jen minimální část svých pozemků pronajímá několika honebním společenstvím, je v území bývalého okresu prohlášeno celkem 67 honiteb. Větší část, tedy 40, leží na Prachaticku, zbylé jsou na Vimpersku. "V tuto chvíli není řeč o tvorbě nových honiteb, ale pouze o nových nájemních smlouvách a především o ceně za pronájem," zdůraznil Jan Kandl. Podle Ivana Štětiny jsou totiž honitby schváleny na dobu neurčitou. To ovšem nevylučuje fakt, že se uvnitř nich změnily vlastnické vztahy k pozemkům a v některých případech tím pádem i síla hlasu některých vlastníků při rozhodování v rámci honebních společenstev. Zákon o myslivosti je stále platný a ani to nevypadá, že by se do uzavírání nových nájemních smluv změnil. Přestože vlastníci pozemků žehrají na nedostatečnou obranu svých vlastnických práv, podle Ivana Štětiny v případě zákona o myslivosti jim nikdo jejich práva neupírá. "Každý vlastník má ze zákona právo buď vytvořit vlastní honitbu, pokud má pozemky v souvislé spojité minimálně pět set hektarů, nebo může být členem honebního společenství z titulu vlastnictví pozemků v honitbě. Při rozhodování na valné hromadě pak má za každý započatý hektar jeden hlas," shrnul. I proto se čeká na postoj Lesů ČR. Současná výše nájmů je sice rozdílná, nicméně na úrovni z před deseti let. Asi jen málokde se tedy dá počítat s tím, že zůstane cena od pěti do patnácti korun za hektar. "Případné zvýšení je každopádně věcí smluvního vztahu a dohody. Je třeba vidět i to, že ceny jdou nahoru a každý se snaží se přizpůsobit. Podle mého názoru není razantní zvýšení pronájmu jednoznačně nevyhnutelné a můj osobní názor je, že by se současně s cenou nájmů měla posuzovat i užitkovost honitby. Navíc je pořád třeba, v souladu se zákonem, udržovat jak minimální, tak plánovaný stav zvěře v honitbách, které jsou odsouhlaseny zpravidla uživatelem honiteb, tedy majiteli pozemků," zdůraznil Ivan Štětina.
V licitování o ceně pronájmů může podle Jana Kandla hrát důležitou roli i to, jak velké pozemky v dané honitbě klíčový hráč vlastní a zda jsou tito vlastníci členy honebního společenstva, nebo ne. "Tam, kde nejsou, si už dnes kladou vyšší podmínky nájemného, ale tam, kde jsou v honebních společenstvech, se musejí srovnávat s ostatními členy, pokud nemají jednoznačnou převahu hlasů při jednání valné hromady," dodal s tím, že podle jeho osobního názoru se dá očekávat například i u Lesů ČR jakési cenové rozpětí jak v rámci jedné honitby, tak i podle různých honiteb.
"Je asi reálné, že do léta to nikdo nerozhodne, ale bylo by dobře, pokud by bylo jasno alespoň do konce letošního roku, aby se stihly svolat valné hromady honebních společenstev a upravit smluvní vztahy na následující období," říká Ivan Štětina.