Medvěda v Beskydech nakonec našli. Prozradily ho stopy na sněhu (ekolist.cz)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Medvědi v Beskydech zřejmě žijí, přestože velké březnové sčítání žádné stopy těchto šelem neobjevilo. Tento týden našla ve zbytcích sněhu na hřebeni Moravskoslezských Beskyd několik dní staré stopy medvěda hnědého vlčí hlídka Hnutí DUHA. Další medvědí stopy byly minulý týden nalezeny také ve Slezských Beskydech. Podle olomoucké pobočky Hnutí Duha tedy medvědi z Beskyd nevymizeli. Nebo se s příchodem jara do Beskyd zatoulali ze Slovenska či Polska.
Dobrovolníci díky pátrání objevili také srst zvířete zachycenou na větvičce stromu. Pokud se mezi chlupy najdou i ty s "kořínkem", bude možné provést i analýzu DNA tohoto jedince. Vzorek by mohl posloužit pro srovnání s dalšími medvědími vzorky nalezenými u nás či v navazujících pohořích na Slovensku. Díky tomu by se mohlo zjistit odkud medvědi do České republiky přicházejí nebo jaké jsou mezi nimi příbuzenské vazby.
"Zatím se můžeme jen dohadovat o tom, zda stopy nalezené ve zmíněných pohořích patří stejnému jedinci, který prošel migračně významným územím jablunkovské brázd nebo jde o dva různé medvědy," říká Leona Machalová z Hnutí Duha. Ve Slezských Beskydech totiž zatím nebyl nalezena ani srst ani dostatečně čerstvý trus, ze kterého by bylo možné získat vzorek DNA.
Březnové mapování Agentury ochrany a přírody (AOPK) přitom výskyt medvěda, stejně jako v loňském roce, neprokázal. Podle AOPK jde o trvající trend - počty velkých šelem v Beskydech se snižují. Podle hrubého odhadu ochránců přírody žije v tomto pohoří nyní kolem 10 rysů a 5 vlků.
Medvědi se v Beskydech objevují od 70. let 20. století. Navzdory obavám mnoha lidí z nebezpečnosti těchto velkých šelem se jedná o plachá zvířata, která se lidem vyhýbají, mají-li možnost. Podle Hnutí Duha není z Beskyd znám žádný případ napadení člověka. Největší škody na hospodářských zvířatech v Beskydech způsobil medvěd, který se v roce 2000 pohyboval na Vsetínsku (známý jako Míša z Brodské). Zvíře bylo následně odchyceno, podle názorů odborníků se nejspíš jednalo o medvěda uprchlého nebo vypuštěného ze zajetí.
Stejně jako další velké šelmy také medvědy ohrožuje pytláctví a vzrůstající neprostupnost krajiny. Na rozdíl od rysa nebo vlka jsou medvědi více ovlivňováni kvalitou prostředí - potřebují druhově pestré a členité lesy, kde najdou dostatek potravy - lesní plody, bukvice nebo hmyz v trouchnivějících kmenech. Vzhledem k tomu, že většina beskydských lesů byla přeměněna na druhově chudé smrkové monokultury, je nezbytné zachovat propojení se slovenskými horami.
Dobrovolníci díky pátrání objevili také srst zvířete zachycenou na větvičce stromu. Pokud se mezi chlupy najdou i ty s "kořínkem", bude možné provést i analýzu DNA tohoto jedince. Vzorek by mohl posloužit pro srovnání s dalšími medvědími vzorky nalezenými u nás či v navazujících pohořích na Slovensku. Díky tomu by se mohlo zjistit odkud medvědi do České republiky přicházejí nebo jaké jsou mezi nimi příbuzenské vazby.
"Zatím se můžeme jen dohadovat o tom, zda stopy nalezené ve zmíněných pohořích patří stejnému jedinci, který prošel migračně významným územím jablunkovské brázd nebo jde o dva různé medvědy," říká Leona Machalová z Hnutí Duha. Ve Slezských Beskydech totiž zatím nebyl nalezena ani srst ani dostatečně čerstvý trus, ze kterého by bylo možné získat vzorek DNA.
Březnové mapování Agentury ochrany a přírody (AOPK) přitom výskyt medvěda, stejně jako v loňském roce, neprokázal. Podle AOPK jde o trvající trend - počty velkých šelem v Beskydech se snižují. Podle hrubého odhadu ochránců přírody žije v tomto pohoří nyní kolem 10 rysů a 5 vlků.
Medvědi se v Beskydech objevují od 70. let 20. století. Navzdory obavám mnoha lidí z nebezpečnosti těchto velkých šelem se jedná o plachá zvířata, která se lidem vyhýbají, mají-li možnost. Podle Hnutí Duha není z Beskyd znám žádný případ napadení člověka. Největší škody na hospodářských zvířatech v Beskydech způsobil medvěd, který se v roce 2000 pohyboval na Vsetínsku (známý jako Míša z Brodské). Zvíře bylo následně odchyceno, podle názorů odborníků se nejspíš jednalo o medvěda uprchlého nebo vypuštěného ze zajetí.
Stejně jako další velké šelmy také medvědy ohrožuje pytláctví a vzrůstající neprostupnost krajiny. Na rozdíl od rysa nebo vlka jsou medvědi více ovlivňováni kvalitou prostředí - potřebují druhově pestré a členité lesy, kde najdou dostatek potravy - lesní plody, bukvice nebo hmyz v trouchnivějících kmenech. Vzhledem k tomu, že většina beskydských lesů byla přeměněna na druhově chudé smrkové monokultury, je nezbytné zachovat propojení se slovenskými horami.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.