Kormoráni decimují revíry, rybáři žádají plošný odstřel (Šumperský a jesenický deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Problém by podle rybářů vyřešilo vyškrtnutí kormorána ze seznamu chráněných živočichů. Stal by se lovnou zvěří
Šumpersko
Černá smrt pro ryby. Tak říkají rybáři přemnoženým kormoránům, kteří decimují ryby v jejich revírech a v chovných nádržích. Dříve hrozilo těmto velkým ptákům vyhynutí, a tak se ocitli na seznamu chráněných živočichů. Náležitě toho využili. Za posledních padesát let se jejich počet stonásobně zvýšil. V Evropě dnes žije podle odhadů asi čtyři sta tisíc párů. V přírodě navíc nemají přirozeného nepřítele.
V zimě, kdy je řada nádrží zamrzlých, hledají kormoráni nová loviště a před dvanácti lety se začali objevovat i na Šumpersku.
Dnes tu v zimě žijí ve stohlavých hejnech a nemilosrdně drancují revíry.
Škody jsou obrovské. "Například před čtyřmi lety nám hejno úplně zmasakrovalo ryby v rybníku Závlaha v Doubravicích. Při podzimním výlovu nám tam chybělo pět tisíc ryb. Víme, kolik kusů jsme tam vysadili," řekl hospodář loštické organizace Josef Benda.
Spolu s rybáři ze Šumperka přijel do Zábřehu na setkání se zástupci ministerstva životního prostředí, které v pondělí 16. dubna uspořádala zábřežská organizace rybářů. V diskusi ukázala mimo jiné smutný vývoj úlovků ve svých revírech.
"Například v revíru na Moravské Sázavě, který sahá od splavu v Lupěném po soutok s Březnou, bylo v roce 1990 zaznamenáno 501 úlovků pstruha duhového. O deset let později jsme jich tady ulovili 437 kusů a v roce 2010 pouhých šest!" předvedl jasnou řeč čísel předseda zábřežské organizace Ervín Matýsek
Na rybnících a dalších rybochovných zařízeních mohou rybáři žádat o náhradu škody stát, ale na tekoucích vodách se škody nehradí. Platí argument, že ryba v revírech nikomu nepatří.
"Přitom ale máme povinnost ryby do revírů každý rok vysazovat. Živíme tím kormorány," řekl jednatel územního výboru Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.
V posledních asi šesti letech se podařilo rybářům získat povolení k odstřelu několika desítek kusů kormoránů ročně. Myslivcům, kteří ptáka zastřelí a přinesou jako důkaz jeho zobák, platí sto padesát až dvě stě korun za kus. Například zábřežská organizace vyřídila povolení na všech svých revírech na Moravské Sázavě, Moravě, Březné i přehradě Nemilka na odstřel 35 kusů ročně na dobu pěti let.
Podle rybářů ale takový odstřel stejně nic neřeší, navíc získat povolení je složité. Podobně složité je také papírování spojené se získáním náhrad za škody na rybnících.
Rybáři žádají zjednodušení administrativy a ještě lépe zrušení ochrany kormorána a jeho plošný odstřel. Kdyby se stal běžnou lovnou zvěří, počet by byl během pár let únosný. "Redukce kormorána musí začít všude najednou, protože jinak se jejich hejna jen přesunou jinam. Nejvíc se jim v zimě daří na tocích pod fabrikami, kde hladina nezamrzá," uvedl předseda šumperské organizace František Ondráček. "Nejsme ministerstvo pro kormorány, ale pro lidi. Orozšíření náhrady škod i na revíry a o vyškrtnutí kormorána ze seznamu chráněných živočichů budeme jednat s ministerstvem zemědělství. A bude nutné o tom jednat také na úrovni Evropské unie," slíbil náměstek ministra životního prostředí Jakub Kulíšek.
***
Kormorán denně spotřebuje půl kila ryb
Kormorán se živí výhradně rybami a loví organizovaně v rojnicích. Denně spotřebuje nejméně půl kila ryb, to znamená, že třistahlavé hejno je schopno za den zlikvidovat pstruhy na bezmála dvou kilometrech středně velké pstruhové říčky. Řadu ryb při lovu také poraní, ryby jsou navíc stresované a nemají klid potřebný na přežití zimy. Potíž je i v tom, že natocích zmizely přirozené úkryty, a řeka tak představuje pro kormorány přímo prostřený hodovní stůl.
Šumpersko
Černá smrt pro ryby. Tak říkají rybáři přemnoženým kormoránům, kteří decimují ryby v jejich revírech a v chovných nádržích. Dříve hrozilo těmto velkým ptákům vyhynutí, a tak se ocitli na seznamu chráněných živočichů. Náležitě toho využili. Za posledních padesát let se jejich počet stonásobně zvýšil. V Evropě dnes žije podle odhadů asi čtyři sta tisíc párů. V přírodě navíc nemají přirozeného nepřítele.
V zimě, kdy je řada nádrží zamrzlých, hledají kormoráni nová loviště a před dvanácti lety se začali objevovat i na Šumpersku.
Dnes tu v zimě žijí ve stohlavých hejnech a nemilosrdně drancují revíry.
Škody jsou obrovské. "Například před čtyřmi lety nám hejno úplně zmasakrovalo ryby v rybníku Závlaha v Doubravicích. Při podzimním výlovu nám tam chybělo pět tisíc ryb. Víme, kolik kusů jsme tam vysadili," řekl hospodář loštické organizace Josef Benda.
Spolu s rybáři ze Šumperka přijel do Zábřehu na setkání se zástupci ministerstva životního prostředí, které v pondělí 16. dubna uspořádala zábřežská organizace rybářů. V diskusi ukázala mimo jiné smutný vývoj úlovků ve svých revírech.
"Například v revíru na Moravské Sázavě, který sahá od splavu v Lupěném po soutok s Březnou, bylo v roce 1990 zaznamenáno 501 úlovků pstruha duhového. O deset let později jsme jich tady ulovili 437 kusů a v roce 2010 pouhých šest!" předvedl jasnou řeč čísel předseda zábřežské organizace Ervín Matýsek
Na rybnících a dalších rybochovných zařízeních mohou rybáři žádat o náhradu škody stát, ale na tekoucích vodách se škody nehradí. Platí argument, že ryba v revírech nikomu nepatří.
"Přitom ale máme povinnost ryby do revírů každý rok vysazovat. Živíme tím kormorány," řekl jednatel územního výboru Českého rybářského svazu pro severní Moravu a Slezsko Přemysl Jaroň.
V posledních asi šesti letech se podařilo rybářům získat povolení k odstřelu několika desítek kusů kormoránů ročně. Myslivcům, kteří ptáka zastřelí a přinesou jako důkaz jeho zobák, platí sto padesát až dvě stě korun za kus. Například zábřežská organizace vyřídila povolení na všech svých revírech na Moravské Sázavě, Moravě, Březné i přehradě Nemilka na odstřel 35 kusů ročně na dobu pěti let.
Podle rybářů ale takový odstřel stejně nic neřeší, navíc získat povolení je složité. Podobně složité je také papírování spojené se získáním náhrad za škody na rybnících.
Rybáři žádají zjednodušení administrativy a ještě lépe zrušení ochrany kormorána a jeho plošný odstřel. Kdyby se stal běžnou lovnou zvěří, počet by byl během pár let únosný. "Redukce kormorána musí začít všude najednou, protože jinak se jejich hejna jen přesunou jinam. Nejvíc se jim v zimě daří na tocích pod fabrikami, kde hladina nezamrzá," uvedl předseda šumperské organizace František Ondráček. "Nejsme ministerstvo pro kormorány, ale pro lidi. Orozšíření náhrady škod i na revíry a o vyškrtnutí kormorána ze seznamu chráněných živočichů budeme jednat s ministerstvem zemědělství. A bude nutné o tom jednat také na úrovni Evropské unie," slíbil náměstek ministra životního prostředí Jakub Kulíšek.
***
Kormorán denně spotřebuje půl kila ryb
Kormorán se živí výhradně rybami a loví organizovaně v rojnicích. Denně spotřebuje nejméně půl kila ryb, to znamená, že třistahlavé hejno je schopno za den zlikvidovat pstruhy na bezmála dvou kilometrech středně velké pstruhové říčky. Řadu ryb při lovu také poraní, ryby jsou navíc stresované a nemají klid potřebný na přežití zimy. Potíž je i v tom, že natocích zmizely přirozené úkryty, a řeka tak představuje pro kormorány přímo prostřený hodovní stůl.