Křivoklátsko může potkat osud Šumavy (Příbramský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
KAREL BRENÍK NA TÉMA ZŘÍZENÍ NP KŘIVOKLÁTSKO PRO DENÍK UVEDL
Křivoklátsko
Uběhlo pár měsíců od mého posledního rozhovoru s předsedou petičního výboru Karlem Breníkem, rodákem z Křivoklátu. Zajímá mě, jak se žije na Křivoklátsku muži, který je jedním z těch, kteří vyhlásili otevřený boj proti zřízení národního parku.
* Kolik občanů se do současné doby pod petici podepsalo?
Petice je stále živý organismus a stále ji podepisují noví lidé. Dnes už je jich téměř 12 tisíc. Ti, kteří ji podepsali, se zajímají o její osud. Volají nebo posílají maily, navštěvují nás osobně. Oddoby vzniku petice se přístup široké veřejnosti k této problematice značně změnil, a to v tom pohledu, že Národní park Křivoklátsko není nezbytný. Od občanů se při komunikaci dozvídáme jejich názory na možnost vyhlášení národního parku na Křivoklátě.
* A ty jsou jaké?
Nemohou pochopit, proč mábýt vyhlášen, když současný systém ochrany území je osvědčený více než 30 lety fungování Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko s řadou dalších kategorií chráněných území (rezervace, ptačí oblast a další). Také nemohou pochopit, že v době, kdy vláda už neví, koho by jak obrala (zdravotnictví, důchodci, školství, policie atd., atd., atd.),máněkdo zájem prosazovat založení instituce, která za desítky milionů korun z kapes daňových poplatníků nepřinese nic, než zábavu pro pár lidí z ochrany přírody. Nevěří, že Křivoklátsko nemůže potkat stejný osud jako Šumavu, kdy v navrhovaném NPje několik tisíc hektarů jehličnatých porostů. Nevěří, že na využívání oblasti se nic nezmění, jak to tvrdí ministr zemědělství Bendl a někteří další protagonisté národního parku. Mají dojem, že jediným motivem, proč vyhlásit NP, je dnes dostat se k rozlehlým honitbám a provozovat myslivost jako zábavu za peníze daňových poplatníků, zatímco dnes pronájmy honiteb a výnosy z režijních honiteb přináší společnosti miliony korun a umožňují výkon práva myslivosti stovkám místních i přespolních myslivců.
* Jaký bude další osud petice?
Jediné, co můžeme dnes říci, je, že Ministerstvo životního prostředí návrh zákona dosud nepředložilo vládě k projednání a že petice bude včas předána vládě i parlamentu k projednání.
* Připomeňte důvody, které vás vedly k sepsání petice...
Celé generace lesníků několik staletí utvářely tvář Křivoklátska. Je paradoxem, že tam, kde byly v naplňování svých cílů nejúspěšnější, by se jimi vytvořená krajina měla stát kořistí nezodpovědných fanatiků, kteří pod pláštíkem ušlechtilých hesel chtějí aktivitu lidí, kteří se o ni zasloužili, omezovat nebo dokonce vyloučit.
* Když hovoříte se sympatizanty petice, co jim nejvíce na celé věci vadí?
Lidé si čím dál častěji uvědomují, že "zaplocení" určitého území, obehnaného spoustou zákazů a nařízení, bývá zástěrka, jak ze státního rozpočtu odčerpávat peníze. Propagace myšlenky nezbytnosti zřízení Národního parku Křivoklátsko je veřejnosti prostřednictvím médií neustále podsouvána, účelově manipulována nepravdivými a zkreslenými údaji ze strany Ministerstva životního prostředí, a lidé již zjišťují, že to tak úplně není. Toto ministerstvo podporované různými ekologickými iniciativami přesvědčuje laickou, odbornou i politickou veřejnost o "nezbytnosti" vyhlášení dalšího parku z důvodu zachování "jedinečné křivoklátské přírody".
* Co s tím?
Ministerstvo financí by mělo při přerozdělování finančních prostředků bedlivě sledovat, na jaké projekty a činnosti Ministerstvo životního prostředí tyto finanční prostředky vynakládá. Vdobě ekonomické recese, kdy jsou omezovány finance na nezbytné fungování státu (tzn. snižování počtu policie, hasičů, zdravotnictví, školství, státní sociální podpory), je přepychem financování různých aktivistů a přírodovědců a jejich "smělých plánů" směřujících z jejich pohledu k "ochraně přírody". Smutným mementem výsledku práce "ochranářů" je Šumava s tisíci hektary holin a uschlého mrtvého lesa. Nedovolme prosím, aby se stejná politika prosazovala i na Křivoklátsku. Apeluji na čtenáře, aby se k petici připojili. Pokud by tak chtěl někdo učinit, napište si, prosím, o text petice na můj email: karel.brenik@ seznam.cz.
Křivoklátsko
Uběhlo pár měsíců od mého posledního rozhovoru s předsedou petičního výboru Karlem Breníkem, rodákem z Křivoklátu. Zajímá mě, jak se žije na Křivoklátsku muži, který je jedním z těch, kteří vyhlásili otevřený boj proti zřízení národního parku.
* Kolik občanů se do současné doby pod petici podepsalo?
Petice je stále živý organismus a stále ji podepisují noví lidé. Dnes už je jich téměř 12 tisíc. Ti, kteří ji podepsali, se zajímají o její osud. Volají nebo posílají maily, navštěvují nás osobně. Oddoby vzniku petice se přístup široké veřejnosti k této problematice značně změnil, a to v tom pohledu, že Národní park Křivoklátsko není nezbytný. Od občanů se při komunikaci dozvídáme jejich názory na možnost vyhlášení národního parku na Křivoklátě.
* A ty jsou jaké?
Nemohou pochopit, proč mábýt vyhlášen, když současný systém ochrany území je osvědčený více než 30 lety fungování Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko s řadou dalších kategorií chráněných území (rezervace, ptačí oblast a další). Také nemohou pochopit, že v době, kdy vláda už neví, koho by jak obrala (zdravotnictví, důchodci, školství, policie atd., atd., atd.),máněkdo zájem prosazovat založení instituce, která za desítky milionů korun z kapes daňových poplatníků nepřinese nic, než zábavu pro pár lidí z ochrany přírody. Nevěří, že Křivoklátsko nemůže potkat stejný osud jako Šumavu, kdy v navrhovaném NPje několik tisíc hektarů jehličnatých porostů. Nevěří, že na využívání oblasti se nic nezmění, jak to tvrdí ministr zemědělství Bendl a někteří další protagonisté národního parku. Mají dojem, že jediným motivem, proč vyhlásit NP, je dnes dostat se k rozlehlým honitbám a provozovat myslivost jako zábavu za peníze daňových poplatníků, zatímco dnes pronájmy honiteb a výnosy z režijních honiteb přináší společnosti miliony korun a umožňují výkon práva myslivosti stovkám místních i přespolních myslivců.
* Jaký bude další osud petice?
Jediné, co můžeme dnes říci, je, že Ministerstvo životního prostředí návrh zákona dosud nepředložilo vládě k projednání a že petice bude včas předána vládě i parlamentu k projednání.
* Připomeňte důvody, které vás vedly k sepsání petice...
Celé generace lesníků několik staletí utvářely tvář Křivoklátska. Je paradoxem, že tam, kde byly v naplňování svých cílů nejúspěšnější, by se jimi vytvořená krajina měla stát kořistí nezodpovědných fanatiků, kteří pod pláštíkem ušlechtilých hesel chtějí aktivitu lidí, kteří se o ni zasloužili, omezovat nebo dokonce vyloučit.
* Když hovoříte se sympatizanty petice, co jim nejvíce na celé věci vadí?
Lidé si čím dál častěji uvědomují, že "zaplocení" určitého území, obehnaného spoustou zákazů a nařízení, bývá zástěrka, jak ze státního rozpočtu odčerpávat peníze. Propagace myšlenky nezbytnosti zřízení Národního parku Křivoklátsko je veřejnosti prostřednictvím médií neustále podsouvána, účelově manipulována nepravdivými a zkreslenými údaji ze strany Ministerstva životního prostředí, a lidé již zjišťují, že to tak úplně není. Toto ministerstvo podporované různými ekologickými iniciativami přesvědčuje laickou, odbornou i politickou veřejnost o "nezbytnosti" vyhlášení dalšího parku z důvodu zachování "jedinečné křivoklátské přírody".
* Co s tím?
Ministerstvo financí by mělo při přerozdělování finančních prostředků bedlivě sledovat, na jaké projekty a činnosti Ministerstvo životního prostředí tyto finanční prostředky vynakládá. Vdobě ekonomické recese, kdy jsou omezovány finance na nezbytné fungování státu (tzn. snižování počtu policie, hasičů, zdravotnictví, školství, státní sociální podpory), je přepychem financování různých aktivistů a přírodovědců a jejich "smělých plánů" směřujících z jejich pohledu k "ochraně přírody". Smutným mementem výsledku práce "ochranářů" je Šumava s tisíci hektary holin a uschlého mrtvého lesa. Nedovolme prosím, aby se stejná politika prosazovala i na Křivoklátsku. Apeluji na čtenáře, aby se k petici připojili. Pokud by tak chtěl někdo učinit, napište si, prosím, o text petice na můj email: karel.brenik@ seznam.cz.