Sledování populace kání lesních na Podřipsku (Litoměřický deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Členové Českého svazu ochránců přírody v Roudnici n. L. již několik let sledují početnost zimující a hnízdící populace kání lesních na Podřipsku a v jeho okolí. Monitorují množství zimujících jedinců a zjišťují počty hnízdících párů.
V jarní a letní době káně uniká pozornosti člověka. Při hnízdění se chová opatrně a nevystavuje se tolik v otevřené krajině. Lidé si daleko více všimnou kání v zimě, kdy tito draví ptáci posedávají kolem silnic na sloupech elektrického či telegrafního vedení, nebo na stromech. Člověk neznalý věci se pak domnívá, že jsou káňata přemnožena. Opak je pravdou.
Na zimu k nám totiž přilétají jedinci ze severní a východní Evropy. V jejich domovině bývají obvykle silné mrazy s velkou sněhovou pokrývkou a káňata by tam zimu nepřežila. Proto migrují do střední Evropy a vyhledávají regiony s příznivějšími klimatickými podmínkami a dostatkem potravy. V naši vlasti je takovým místem Podřipsko. V intenzivní zemědělské krajině zpravidla najdou dostatek jejich hlavní potravy, kterou je hraboš polní. Tento myšovitý hlodavec je v potravě kání zastoupen 71 % a v letech, kdy jsou hraboši přemnoženi, až 85 %. Jeden hraboš spotřebuje ročně minimálně 2 kg obilí. Jedna káně lesní uloví za rok 2000 hrabošů, zachrání tak 40 q obilí i mnoho brambor, zeleniny, řepy atd.
Početnost zimující populace je výrazně ovlivněna aktuálními meteorologickými podmínkami a množstvím hrabošů v daném roce. V listopadu 2011 se v regionu Podřipska sice káňata objevila,ale během prosince a ledna 2012, kdy tyto měsíce byly bez mrazů, káňata téměř zmizela. Mrazivý únor situaci trochu změnil a těchto ptáků trochu přibylo.
Hnízdících kání na Podřipsku rok od roku ubývá. V roce 1997 hnízdilo v regionu 18 párů kání lesních, v roce 2011 již jen 6 párů. Příčin snižování jejich početnosti je více, jsou to především stále vrůstající zásahy člověka do krajiny, nedostatek hnízdních možností a hrabošů, jakožto jejich hlavní potravy a protizákonné střílení. Členové Českého svazu ochránců přírody a Stanice ekologické výchovy Ciconia ČSOP Roudnice n. L. provádí soustavný monitoring hnízdící a zimující populace kání lesních na Podřipsku. Realizují i osvětové akce. Význam kání lesních vysvětlují mládeži a dospělým občanům pomocí propagačních materiálů, přednášek, panelovou propagací i osobním pohovorem. V zimním období uskutečňují praktickou pomoc káním. Zimující jedinci totiž občas strádají nedostatkem potravy, nebo krutou zimou, kdy myšovití hlodavci vymrznou a ptáci pak hladoví. V krajině jsou proto rozmísťovány t. zv. "berličky", dvoumetrové kůly se sedací lištou. Z nich má sedící pták dobrý rozhled po potravě. Aby zimující káňata přežila nepříznivé období uskutečňuje se jejich přikrmování. Krmivo se přivazuje k "berličkám" na dvoumetrový provázek, aby nebylo odneseno liškami, toulavými kočkami, psy, nebo jiným predátorem. Přikrmování se provádí až do předjaří,kdy zimující káňata s Podřipska odlétají a vrací se do svých domovů.
V těchto dnech začínají káňata lesní hnízdit. Ochránci přírody a ornitologové je budou sledovat, aby se zjistilo, zda pokračuje snižování početnosti těchto velmi užitečných dravých ptáků, či nikoliv.
V jarní a letní době káně uniká pozornosti člověka. Při hnízdění se chová opatrně a nevystavuje se tolik v otevřené krajině. Lidé si daleko více všimnou kání v zimě, kdy tito draví ptáci posedávají kolem silnic na sloupech elektrického či telegrafního vedení, nebo na stromech. Člověk neznalý věci se pak domnívá, že jsou káňata přemnožena. Opak je pravdou.
Na zimu k nám totiž přilétají jedinci ze severní a východní Evropy. V jejich domovině bývají obvykle silné mrazy s velkou sněhovou pokrývkou a káňata by tam zimu nepřežila. Proto migrují do střední Evropy a vyhledávají regiony s příznivějšími klimatickými podmínkami a dostatkem potravy. V naši vlasti je takovým místem Podřipsko. V intenzivní zemědělské krajině zpravidla najdou dostatek jejich hlavní potravy, kterou je hraboš polní. Tento myšovitý hlodavec je v potravě kání zastoupen 71 % a v letech, kdy jsou hraboši přemnoženi, až 85 %. Jeden hraboš spotřebuje ročně minimálně 2 kg obilí. Jedna káně lesní uloví za rok 2000 hrabošů, zachrání tak 40 q obilí i mnoho brambor, zeleniny, řepy atd.
Početnost zimující populace je výrazně ovlivněna aktuálními meteorologickými podmínkami a množstvím hrabošů v daném roce. V listopadu 2011 se v regionu Podřipska sice káňata objevila,ale během prosince a ledna 2012, kdy tyto měsíce byly bez mrazů, káňata téměř zmizela. Mrazivý únor situaci trochu změnil a těchto ptáků trochu přibylo.
Hnízdících kání na Podřipsku rok od roku ubývá. V roce 1997 hnízdilo v regionu 18 párů kání lesních, v roce 2011 již jen 6 párů. Příčin snižování jejich početnosti je více, jsou to především stále vrůstající zásahy člověka do krajiny, nedostatek hnízdních možností a hrabošů, jakožto jejich hlavní potravy a protizákonné střílení. Členové Českého svazu ochránců přírody a Stanice ekologické výchovy Ciconia ČSOP Roudnice n. L. provádí soustavný monitoring hnízdící a zimující populace kání lesních na Podřipsku. Realizují i osvětové akce. Význam kání lesních vysvětlují mládeži a dospělým občanům pomocí propagačních materiálů, přednášek, panelovou propagací i osobním pohovorem. V zimním období uskutečňují praktickou pomoc káním. Zimující jedinci totiž občas strádají nedostatkem potravy, nebo krutou zimou, kdy myšovití hlodavci vymrznou a ptáci pak hladoví. V krajině jsou proto rozmísťovány t. zv. "berličky", dvoumetrové kůly se sedací lištou. Z nich má sedící pták dobrý rozhled po potravě. Aby zimující káňata přežila nepříznivé období uskutečňuje se jejich přikrmování. Krmivo se přivazuje k "berličkám" na dvoumetrový provázek, aby nebylo odneseno liškami, toulavými kočkami, psy, nebo jiným predátorem. Přikrmování se provádí až do předjaří,kdy zimující káňata s Podřipska odlétají a vrací se do svých domovů.
V těchto dnech začínají káňata lesní hnízdit. Ochránci přírody a ornitologové je budou sledovat, aby se zjistilo, zda pokračuje snižování početnosti těchto velmi užitečných dravých ptáků, či nikoliv.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.