Přehlídku trofejí si nenechali ujít myslivci, ale ani malé děti (Žďárský deník)

Stovky parohů srnců, daňků a jelenů, rohy muflonů nebo čelisti lišek a jezevců zaplnily sál

Žďár nad Sázavou – I malí školáci a předškoláci se zájmem sledovali stovky parohů i parůžků na výstavě trofejí zvěře ulovené v posledním roce v honitbách žďárského okresu. Tu připravil Okresní myslivecký spolek ve Žďáře nad Sázavou.

„Tohle je srnec, to já už poznám,” prohlásil v sobotu dopoledne s jistotou sedmiletý Vojta a ukázal na jednu z mnoha stovek trofejí.

„Povídala to paní učitelka, když jsme tady byli se třídou včera,” dodal a intenzivně za asistence maminky začal mezi vystavenými exponáty hledat parůžky srnce, kterého zastřelil jeho dědeček.

Prezentace honiteb

„Po každoročním posuzování trofejí zvěře odbornou komisí toho pak využijeme k uspořádání jejich přehlídky. Výstava neslouží k nějakému chlubení se myslivců, ale jako prezentace všech honiteb okresu, kde k vidění jsou nejenom dobré trofeje, ale i ty horší,” vyjádřil se jednatel Okresního mysliveckého spolku ve Žďáře nad Sázavou Oldřich Sedlář.

„Vynikající je ale letos kolekce černé zvěře. Máme tady dokonce čtyři medailové trofeje, z toho jednu zlatou, jež patří mezi nejsilnější v celé republice. Ten divočák dokonce zaútočil na lovce, takže byl uloven víceméně v sebeobraně,” dodal s úsměvem Sedlář. Myslivci podle jeho slov navíc prostřednictvím přehlídky vidí i chyby, které se při odlovu konkrétní zvěře staly.

„Červenou tečkou byly označeny nadějné trofeje, které ještě neměly být uloveny, a červenou tečkou ohraničenou kroužkem ty velice nadějné. Podle mysliveckého zákona totiž myslivec může střílet jen zvěř, která jenavrcholu svých sil, protože pak už začíná stárnout, je už nemocná, případně jí hrozí úhyn. Chyba se samozřejmě stát může, zejména když zvěř díky celodennímu rušení ven vychází hlavně v noci a někdy se dá velice obtížně obeznat,” vysvětlil jednatel. Kromě více než tisícovky srnčích trofejí přehlídka zahrnovala i daňčí a jelení, rohy muflonů nebo čelisti lišek a jezevců. „Co se týče například mufloní zvěře, té je jednak méně a hlavně všechny trofeje u nás nezůstávají. V rámci poplatkového lovu třeba zahraniční lovec zvěř uloví a trofej si pak odveze domů. Uživatel honitby je v takovém případě povinen pořídit jenom písemnou dokumentaci a fotografie. Ty ale nevystavujeme, to by veřejnosti nic moc neřeklo,” doplnil Sedlář s tím, že tři dny trvající přehlídkou trofejí projde kolem dvou tisíc návštěvníků.