Restauraci Starou myslivnu Konopiště najdete i na Wikipedii (Benešovský ndeník)

Benešov má další významnou památku, která byla zapsána do největší internetové encyklopedie na světě.
Vedle slavného zámku Konopiště, barokního kostela svaté Anny, raně gotického kostela svatého Mikuláše, zvonice na Karlově, zříceniny minoritského kláštera, dvou budov městského úřadu, starého židovského hřbitova, budovy železniční stanice s císařským salonkem a Pivovaru Ferdinand se mezi pamětihodnosti Benešova tak řadí i budova Staré myslivny Konopiště. Budova Staré myslivny je umístěna na severozápadní straně zámku Konopiště na pěší cestě od veřejného parkoviště k Zámeckému rybníku. Stará myslivna Konopiště patří k vyhledávaným turistickým cílům na Benešovsku nejenom pro svojí historickou a architektonickou hodnotu a prostředí. V budově, v její restaurační části, která byla po celkové rekonstrukci nově otevřena začátkem roku 2009, se nachází množství historických artefaktů, které jsou veřejně přístupné.
Jednou z nich je starodávný, plně funkční orchestrion. Automatic piano, výrobce H. Horvilleur & Georges­ Presberg, byl vyroben v Paříži začátkem 20. století pod označením "Jazz Band Rex". Tento unikátní, více jak sto let starý hudební nástroj byl náhodně objeven u belgického starožitníka a poté velice náročně rekonstruován věhlasným restaurátorem Ivo Roháčem z Olomouce. Základní nástroj tvoří strunná baraš s 41. tóny. Orchestrion dále obsahuje basový buben, malý bubínek, činel, rolničky, tamburínu, dva dřevěné kalíšky a 7 trubkových zvonů. Klasický hřebíčkový válec uvádí v pohyb mechaniku s kladívky a abstrakty. Jedná se o vzácný technický a historický unikát.
Dále se zde nachází socha Svatého Huberta - sousoší postavy s jelenem, patrona myslivců a lovců je polychromovaná dřevořezba z lipového dřeva, kterou vytvořil řezbář Miroslav Šimek ze Zdemyslic a polychromem opatřil uznávaný restaurátor Viktor Brůžek včetně použití plátkového ryzího zlata. Toto sousoší bylo volně vytvořeno podle skutečné historické sochy, která se v minulosti nacházela v nice budovy Stará myslivna a nyní je součástí expozice Muzea Podblanicka na zámku ve Vlašimi. Sousoší bylo slavnostně benedikováno (posvěceno) Jeho Milostí kanovníkem svatoštěpánské kapituly Mgr. Martinem Davídkem dne 29. 7. 2011.
Sál restaurace navazuje na zámecké interiéry a Františka Ferdinanda d´Este. Stylový lovecký interiér doplňuje bohatá trofejní výzdoba vážně konkurující trofejím arcivévody na zámku. Paroží jelení, dančí a srnčí zvěře, kejpy jelenů, divočáka a muflona, kůže medvěda a lišek, preparáty jezevce, kuny, vydry, kachen, orebic, hus divokých, kachen divokých, bažantů, tetřevů, tetřívků, volavky, sovy a dravých ptáků. Dále jsou součástí interiéru, vzácné lovecké artefakty, autentické střelné zbraně, historické obrazy, terče a rytiny Martina Eliase Ridingera z 1. pol. 18. století a originální olejomalba, portrét F. F. d´ Este v životní velikosti.
Další zajímavostí jsou starodávné kyvadlové hodiny bohatě ručně vyřezávané, které jsou dílem neznámého řezbáře ze západních Čech a na Starou myslivnu se dostaly až z Blovic u Plzně. Jedná se o unikátní, mechanismus, dokonale fungující do dnešní doby. Každou čtvrthodinu vyjíždí z malých dvířek v hodinách křepelka, volající "pět peněz, pět peněz" ve čtvrt - jednou, v půl - dvakrát, ve tři čtvrtě třikrát a v celou čtyřikrát. Každou celou hodinu pak hned za křepelkou vyjede z dalších dvířek kukačka, která kukáním oznámí počet hodin.
Nabídka pokrmů v této restauraci je složena především ze zvěřinových specialit, které vychází z původních receptur místní šlechty a tehdejších myslivců. Připravuje je tým kuchařů, kteří reprezentují českou kuchyni prakticky po celém světě. Působili mimo jiné i v české restauraci na světových výstavách EXPO 2005 v Aichi v Japonsku a EXPO 2010 v čínské Šanghaji. Dále na národních výstavách České republiky v malajském Kuala Lumpur, brazilském Rio de Janeiro, ruském Volgogradu, německém Berlíně, čínském Xianu a dalších městech světa.
Vzhledem k tomu, že o znovuobnovení věhlasu této konopišťské pamětihodnosti se velkým dílem zasloužil současný provozovatel restaurace Stará myslivna společnost IGC - International Gurman Club, zeptali jsme se jejího zástupce, Bohumila Bochňáka, jaké novinky můžeme v Konopišti z iniciativy Staré myslivny ještě očekávat.
"Jsme hluboce přesvědčeni, že všechny návštěvníky Staré myslivny vždy příjemně potěší něco víc, než jen pouhá" dobrá gastronomie." uvedl Bohumil Bochňák, provozovatel restaurace.
"Proto se stále snažíme přicházet s něčím novým. Tyto zajímavosti však musí korespondovat a logicky souviset s daným místem, jeho charakterem, historií a půvabnou atmosférou celého Konopiště. Pracujeme v současné době na projektu zřízení malé obůrky pro lesní zvěř v prostoru mezi budovou Staré myslivny a Zámkem Konopiště tak, aby lesní zvěř byla viditelná návštěvníkům, kteří jdou z parkoviště na zámek a také z letní zahrádky a oken restaurace Stará myslivna. To pro každého bude jistě nezapomenutelným zážitkem. Obůrka, jestli to tak je možné vůbec nazývat vzhledem k její velikosti, by jednoznačně obohatila turistickou atraktivitu Konopiště a rozšířila stávající naučnou stezku. Uvažujeme s chovem daňků, jelena Dybovského a muflonů, vždy po jednom páru. Návštěvníci zámku pak budou mít možnost vidět lesní zvěř nejenom jako trofeje Františka Ferdinanda d´Este, ale i v plné svojí kráse. Toto propojení má svojí logiku i v návaznosti na Starou myslivnu a její vazbu k české myslivosti. Umístění a zřízení obůrky mezi zámkem Konopiště a Starou myslivnou má v jistém pohledu i hluboký symbolický význam. Pokud se nám podaří tento projekt zrealizovat, stane se bezpochyby tato obůrka další přitažlivou a zajímavou atrakcí v Konopišti a Benešově," dodal provozovatel restaurace Bohumil Bochňák. Vlastníkem zámku Konopiště a zakladatelem hospodářských objektů kolem zámku včetně budovy Staré myslivny byl Arcivévoda František Ferdinand Rakouský d'Este, následník rakouskouherského trůnu a synovec císaře a krále Františka Josefa I. zámek Konopiště využíval jako domovské sídlo pro své tři děti a manželku Žofii, z českého šlechtického rodu Chotků. V závěru 19. století zámek zásadním způsobem přestavěl a upravil také jeho široké okolí. Na místě, kde dnes stojí budova Staré myslivny stával od roku 1840 nový lihovar, který F. F. d´ Este v roce 1894 přemístil do Benešova a budovu nechal přestavět pro účely pošty a školy a v Konopišti jí bylo přiděleno číslo popisné 2. Naposledy byla budova přestavěna podle návrhu věhlasného architekta, českého rodáka, Ludwiga Baumanna, který je mimo jiné autorem budovy Dolnorakouské obchodně - průmyslové komory ve Vídni, Ministerstva války a přestavby Nového Hofburgu. V této podobě se budova dochovala prakticky dodnes. V průběhu první světové války byl v budově zřízen vojenský lazaret pro zraněné vojáky Rakousko - Uherské armády. Koncem 20. století zde byly prostory pro pohoštění prominentních účastníků mysliveckých honů v bažantnici Konopiště.
V současnosti je budova v majetku státu, je spravována Lesy České republiky a je součástí komplexu Lesního závodu Konopiště. Polovinu budovy správce využívá pro ubytování zaměstnanců lesního závodu a ve druhé polovině se nachází zvěřinová lovecká restaurace.