Hurá, jaro je blízko! Některé březnové pranostiky, ale tak optimistické nejsou (Příbramský deník)

Některé pranostiky fungují a některé zase ne tak docela. Každopádně vycházejí ze zkušeností od našich blízkých i dalekých předků.

Co jsou to vlastně pranostiky, jsou pravdivé a řídíme se jimi?
Pranostiky, to jsou vzkazy a rady našich předků budoucím generacím. V dobách, kdy předpověď počasí v moderní podobě tak, jak ji známe dnes, ještě neexistovala, nezbývalo lidem než odhadovat vývoj počasí na základě zkušeností s počasím pro roční období, měsíc či konkrétní datum.
Činili tak podle svých dosavadních zkušeností, které se nezřídka na základě pravidelných meteorologický jevů opakovaly.
Připravili jsme si pro vás pranostiky pro měsíc březen. Možná některé znáte, ale třeba jsme objevili i některé úplně nové. Pranostiky dokonce existují přímo na většinu konkrétních březnových dnů.
Nám dnes stačí počkat na předpověď počasí v rádiu nebo v televizi.
Naši předkové si ale museli více všímat různých jevů během roku, které pak dávali do souvislosti s průběhem zemědělských prací, nebo úrodou. Postupem času si zaznamenávali různé charakteristiky počasí a začali je do jisté míry předpovídat.
Někdy docházeli k zajímavým a správným závěrům a i když mnoho z nich bylo pověrečného původu, častokrát opravdu platily a platí dodnes.
Pro příklad si pojďme říci, jak například poznáte bouřku. Jak poznáme příchod bouřky?
V dnešní době zpravidla není problém zjistit jaké bude počasí. Podíváme se na televizi, poslechneme rádio a nebo mrkneme na internet. Ale můžeme se dostat do situace, kdy nebudeme mít tyto zdroje informací po ruce. Jak tedy zjistit jak bude?
Je mnoho způsobů ale jeden se téměř nikdy nemýlí. Je to pozorování přírody. Bouřku zpravidla ohlašují tyto jevy. Náhlý pokles atmosférického tlaku. Poznáme to tak, že nás může bolet hlava, jsme malátní. Špatně se nám dýchá. Umlknutí zpěvných ptáků, domácí zvířectvo je "nervózní". Jsou slyšet vzdálené zvuky, i na několik kilometrů. Zvonění kovadliny, zvonění zvonů, a podobně.
Je cítit silná vůně sena.
Objeví-­li se na ranní obloze na východě tmavý oblak.
Způsobů bude ale určitě víc.

Březnové pranostiky, jež jsou méně, či více známé
Březen - za kamna vlezem. Panská láska, ženská chuť a březnové počasí není stálé. V březnu vítr břízy fouká. V březnu vítr, v dubnu déšť - pak jistě úrodný rok jest. Březnové slunce má krátké ruce. Lépe od hada býti uštknut, než v březnu od slunce ohřát. Studený marec, mokrý máj - bude humno jako ráj. Jestli březen kožich stáhl, duben rád by po něm sáhl. Sníh v březnu škodí osení i vinné révě. Adventní sníh dočká­li marcového, nebudeš jídat, sedláčku, chleba režného. Březnový sníh zaorati jest, jako když pohnojí. Březnového prachu za dukát lot. V březnu prach co zlato a stříbro, ale sníh bývá pro osení jed. V březnu prach a v dubnu bláto - sedlákovi roste zlato.

***
V březnu prach - jistý hrách. Březen bez vody - duben bez trávy. Suchý březen, studený duben, mokrý máj - bude v stodole ráj. Březen suchý, duben mokrý a květen větrný pytle obilím a sudy vínem naplní. Mokrý březen od rolníků nenáviděn. Na déšť březnový následuje požehnání boží. Mnoho dešťů březnových - hubené léto. Jak prší v březnu, tak také v červnu. Hřmí­li v březnu, tak také v červnu. Kolik mlh v březnu k nebi stoupá, tolik bude ještě mrazů po velikonocích. Mlha v březnu znamená za 100 dní bouřku.

Březnová pranostika po dnech
1. Závěj svaté Albíny zaplavuje doliny. 1. Svatá Eudoxie psa až po uši zavěje. 1. Eudoxie příznivá, ale blátivá. 3. Mrzne­li o Kunhutě, mrzne ještě čtyřicet dní 3. Skřivan si v březnu musí vrznout, i kdyby mněl zmrznout. 6. Na svatého Bedřicha slunko teplem zadýchá. 6. Svatá Felicita sníh z polí odmítá. 7. O svatém Tomáši sníh bředne na kaši. 7. Zima, kterou Tomáš nese dlouho námi ještě třese 9. Na svatého Františka déšť - neurodí se brambory. 10. Čtyřicet mučedníků - čtyřicet mrazíků. 10. Mrzne-­li na den Čtyřiceti mučedníků, přijde ještě čtyřicet ranních mrazíků. 10. Podle čtyřiceti budeš Petra míti. 12. Na svatého Řehoře den s nocí v jedné míře. 12. Na svatého Řehoře čáp letí od moře, žába hubu otevře, líný sedlák, který neoře. 12. Na svatého Řehoře svačina se vyoře (je delší den a tedy třeba svačit). 15. Na svatého Longina práce v poli začíná. 17. Mrzne-­li na sv. Gertrudu, mrzne ještě celý měsíc 19. Nenajde­-li led Matějova pila, najde Josefova širočina. 19. Josefova širočina ničí poslední ledy. 19. Svatý Josef přichází na led s pantokem. 19. Svatý Josef naštípe dříví a Panna Maria zatopí. 19. Svatý Josef sklání bradu, pluje zima dolů s vodou. 19. Svatý Josef s tváří milou končí zimu plnou. 19. Mráz po svatém Josefu neuškodí květu. 19. Je­-li na svatého Josefa vítr, potrvá čtvrt roku. 19. Na svatého Josefa sníh - urodí se hojně bílého jetele. 19. Svatého Josefa vítr z Moravy - bude hodně trávy; a když z polské strany - bude zrní i slámy. 19. Pěkný den na svatého Josefa zvěstuje dobrý rok. 19. Na svatého Josefa když jest krásný čas, bude úrodný rok; prší­-li neb padá sníh, bude mokro a neúroda. 19. Je-­li na svatého Josefa hezky, urodí se málo obilí. 20. Na svatého Jáchyma skončila se už zima. 21. Za rovnodenní větry nelení. 21. Na svatého Benedikta má se ječmen a cibule síti. 22. Na Kazimíra pohoda - na brambory úroda. 25. Svatý Matěj přidá polínko, svatý Josef dvě a Panna Maria celou náruč. 25. Když noc na Matičku jasno, bude úroda, krásno. 25. Do matičky boží tráva neroste i kdyby ji kleštěma tahal, po Panně Marii roste i kdyby ji palicí zatloukal. 25. Panna Maria sfoukne svíčku a svatý Michal ji rozsvítí. 25. Panny Marie zvěstování vlaštovičky zpět přihání. 25. Na den Zvěstování Panny Marie déšť, urodí se rež. 25. Svítí­-li slunce na den Zvěstování Panny Marie, bude úrodný rok. 25. Matička boží kuželíček složí. 27. Jaké počasí bude na sv. Ruprechta, takové bude i v červenci. 30. O svatém Kvirinu už je teplo i ve stínu. 31. O svaté Balbíně je už po zimě.