Na veletrhu v Salcburku se střetlo několik mysliveckých kultur (ČRo radiozurnal.cz)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
V lesích kolem rakouského Salcburku nebylo v minulých dnech bezpečno. Tedy pro divokou zvěř. Salcburk totiž hostil mezinárodní veletrh zaměřený na lov vysoké zvěře a rybolov. Sjelo se tam na 460 vystavovatelů z celého světa a nechyběli ani účastníci 8. mezinárodní soutěže ve vábení jelenů.
Alpské země tradičně patří mezi oblasti, kde se myslivcům a rybářům doslova daří. Je to svět čisté horské přírody a krásných kusů vysoké zvěře i ryb, a tak je jasné, že na salcburském veletrhu byli nejvíce zastoupeni obchodníci s loveckými potřebami z Rakouska a Německa. Mezi nimi bylo pár vystavovatelů z exotických zemí, nabízejících například lov nosorožců v Africe, ale také čeští a slovenští prodejci, kteří vymýšleli nejrůznější finty, jak německy mluvícího zákazníka přilákat ke svému stánku. Někomu se dařilo, jinému ne. "Nás to sem přiválo už asi posedmé. Prodáváme tady každý rok, tržby se však rok od roku snižují. Náklady se přitom zvyšují," upozorňuje například Lubomír Horníček z České Třebové.
České nože mají úspěch
Myslivci - hlavně ti rakouští, kterých na veletrh věnovaný lovu vysoké zvěře přijede spousta - milují nože. "Je legrace pozorovat, jak někteří velcí patrioti vytahují z kapes své staré mikováky. Rozhodně tady tedy nejsme bráni jako cizinci. Prodávají se všechny - včetně rybiček, které jsou slavné," dozvídám se. "Ta nejběžnější je za tři eura, ale máme také rybičku, která stojí sedm tisíc eur. Vyrobena je z masivního zlata s damaškem a s českým granátem v oku. V Čechách už jsme prodali dvě a v lednu byla prodána třetí," doplňuje Ladislav Bezděch z Mikulášovic. Co na takový rakouský veletrh, na němž je vidět, že Rakušané mají přírodu a lov jako národní vášeň, vlastně říkají naši myslivci? "Naše tradice jsou stejně hluboké jako ty rakouské nebo německé a francouzské. Jsou porovnatelné," hodnotí Aleš Náhlý, myslivec z Václavovic. "Když jsem se bavil s výrobci oblečení, říkali, že v Rakousku se jim lépe prodává než u nás. V Česku se totiž s kulturou oblékání pohybujeme na úrovni uniformy," soudí jeden z vystavovatelů.
Holá uniforma, to pro Rakušany není
"Mně by se také líbilo pěkné oblečení, ale v Česku si člověk vždy nakonec řekne: ,Prosím tě, do lesa bys chtěl něco podobného kupovat? To je blbost.' Na rakouských myslivcích je naopak vidět, že jde o kulturu, která je obecně uznávaná," vysvětluje předseda mysliveckého sdružení ve Václavovicích Ivan Hoch. Na veletrhu v Salcburku bylo vedle "civilistů" k vidění také nepřeberné množství nádherných dámských i pánských lesnických uniforem. U jednoho stánku ze Slovenska byl opravdu čilý ruch. "Rakušané mají rádi hračky, šperky a různé ozdoby. Holou základní uniformu si tu nekoupí. Platí na ně alpská protěž. U nás jde o plesnivec," vysvětluje svou strategii Michal Kubiatko z Čadce, jehož rodina se návrhy a výrobou mysliveckých uniforem zabývá už dvacet let. Ve vedlejším pavilónu zrovna vyvrcholil osmý ročník mezinárodní soutěže ve vábení jelenů, kde myslivci ukazovali své dovednosti. Další část výstaviště byla věnována mezinárodní soutěži o nekrásněji vypreparované zvíře. Nad tím vším se ozývala hudba loveckých trubačů, kteří na veletrhu v Salcburku nesměli chybět.
Alpské země tradičně patří mezi oblasti, kde se myslivcům a rybářům doslova daří. Je to svět čisté horské přírody a krásných kusů vysoké zvěře i ryb, a tak je jasné, že na salcburském veletrhu byli nejvíce zastoupeni obchodníci s loveckými potřebami z Rakouska a Německa. Mezi nimi bylo pár vystavovatelů z exotických zemí, nabízejících například lov nosorožců v Africe, ale také čeští a slovenští prodejci, kteří vymýšleli nejrůznější finty, jak německy mluvícího zákazníka přilákat ke svému stánku. Někomu se dařilo, jinému ne. "Nás to sem přiválo už asi posedmé. Prodáváme tady každý rok, tržby se však rok od roku snižují. Náklady se přitom zvyšují," upozorňuje například Lubomír Horníček z České Třebové.
České nože mají úspěch
Myslivci - hlavně ti rakouští, kterých na veletrh věnovaný lovu vysoké zvěře přijede spousta - milují nože. "Je legrace pozorovat, jak někteří velcí patrioti vytahují z kapes své staré mikováky. Rozhodně tady tedy nejsme bráni jako cizinci. Prodávají se všechny - včetně rybiček, které jsou slavné," dozvídám se. "Ta nejběžnější je za tři eura, ale máme také rybičku, která stojí sedm tisíc eur. Vyrobena je z masivního zlata s damaškem a s českým granátem v oku. V Čechách už jsme prodali dvě a v lednu byla prodána třetí," doplňuje Ladislav Bezděch z Mikulášovic. Co na takový rakouský veletrh, na němž je vidět, že Rakušané mají přírodu a lov jako národní vášeň, vlastně říkají naši myslivci? "Naše tradice jsou stejně hluboké jako ty rakouské nebo německé a francouzské. Jsou porovnatelné," hodnotí Aleš Náhlý, myslivec z Václavovic. "Když jsem se bavil s výrobci oblečení, říkali, že v Rakousku se jim lépe prodává než u nás. V Česku se totiž s kulturou oblékání pohybujeme na úrovni uniformy," soudí jeden z vystavovatelů.
Holá uniforma, to pro Rakušany není
"Mně by se také líbilo pěkné oblečení, ale v Česku si člověk vždy nakonec řekne: ,Prosím tě, do lesa bys chtěl něco podobného kupovat? To je blbost.' Na rakouských myslivcích je naopak vidět, že jde o kulturu, která je obecně uznávaná," vysvětluje předseda mysliveckého sdružení ve Václavovicích Ivan Hoch. Na veletrhu v Salcburku bylo vedle "civilistů" k vidění také nepřeberné množství nádherných dámských i pánských lesnických uniforem. U jednoho stánku ze Slovenska byl opravdu čilý ruch. "Rakušané mají rádi hračky, šperky a různé ozdoby. Holou základní uniformu si tu nekoupí. Platí na ně alpská protěž. U nás jde o plesnivec," vysvětluje svou strategii Michal Kubiatko z Čadce, jehož rodina se návrhy a výrobou mysliveckých uniforem zabývá už dvacet let. Ve vedlejším pavilónu zrovna vyvrcholil osmý ročník mezinárodní soutěže ve vábení jelenů, kde myslivci ukazovali své dovednosti. Další část výstaviště byla věnována mezinárodní soutěži o nekrásněji vypreparované zvíře. Nad tím vším se ozývala hudba loveckých trubačů, kteří na veletrhu v Salcburku nesměli chybět.