Rozhovor s Jaroslavem Kostečkou (ČRo 1 Radiožurnál)

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Šest minut po desáté hodině se dopustím ve vysílání dopoledního Radiožurnálu příšerného klišé, ale když proti mně sedí muž v krásné zelené uniformě, nebo téměř uniformě, napadá mě jedno jediné - hajný je lesa pán. Jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Jaroslav Kostečka je mým hostem. Vítejte na Radiožurnálu. Dobrý den.

Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty
--------------------
Hezké dopoledne, dobrý den.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Jak se cítíte jako nemateriální statek nebo jako součást nemateriálního statku lidové kultury v České republice?

Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty
--------------------
Tak já se cítím velice hrdě. Já jsem hrdý na to, co se nám dokázalo nebo co se nám podařilo dokázat, protože to byl poměrně velký boj a my jsme už vlastně před dvěma rokama začali se sokolnictvím, které se dokonce dostalo na celosvětový národní seznam UNESCO. A vlastně v současné době česká myslivost je ten další krok, kdy bychom se chtěli spojit s dalšími zeměmi středoevropské lokality a vlastně požádat taktéž o UNESCO zápis centrální nebo středoevropské myslivosti na tento seznam. Takže je to prostě takový první krok, který musí být nejdříve, to musí být na národní jaksi lokální bázi a pak teprve potom můžeme se spojit s dalšími zeměmi a pokračovat v tom.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
A co vám to přinese?

Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty
--------------------
Tak samozřejmě prestiž. Pro nás je to velice důležité, protože my považujeme myslivost za jeden z těch velice dlouhotrvajících artefaktů, to znamená akcí nebo hospodaření v přírodě, které se vyvíjelo více než tisíc let. A samozřejmě naše kulturní nebo české kulturní a tradiční způsoby hospodaření v přírodě, tak jsou výjimečné oproti těm ostatním zemím, protože jinde se myslivost bere nebo neříká se tomu myslivost, ale říká se tomu lov a jedná se většinou o sport. My v české republice myslivost nepovažujeme za sport, my to považuje jako za jaksi takové to plánovité hospodaření v přírodě.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
To si od vás nechám vysvětlit, jak se u našich sousedů starají o lesy, a také se za malou chvíli dostaneme, abychom začali správně s těmi pojmy, k rozlišení termínu, jako je lesník, hajný, myslivec nebo nimrod. Jaroslav Kostečka je hostem dopoledního Radiožurnálu. Jestli na něj máte nějaké otázky, pošlete nám je přes webové stránky www.radiozurnal.cz.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Posloucháte dopolední Radiožurnál s Jaroslavem Kostečkou. S jednatelem Českomoravské myslivecké jednoty se teď podíváme, kdo je lesník, kdo je hajný, kdo je myslivec a kdo je nimrod, abychom ... Já se tak na vás dívám, kromě toho, že jste jednatelem myslivecké jednoty, tak jste hajný? Co, o čem svědčí ta uniforma, kterou máte na sobě?

Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty
--------------------
Uniforma, ta vlastně říká to, že jsme příslušní k nějakému cechu. Takže to v minulosti mohli nosit pouze právě myslivci nebo lesník nebo postupně lesníci, protože se lesnictví vyvíjelo z myslivosti. Nejdříve vlastně byli hraběcí myslivci, byli to, je to persóna, který sloužil historicky vlastně svým pánům a měl na starosti hospodaření v lese. Tím, že původně lesní prostředí sloužilo především k lovu a k okázalým jaksi reprezentačním akcím, které ten panovník nebo knížata jaksi připravovaly, tak tam samozřejmě základní věc byla myslivost a péče o zvěř. Následně, kdy začala jaksi být vnímána i cena dřeva a cena lesa, tak potom se začali vyvíjet z myslivců lesníci, kteří se potom specializovali na hospodaření v lese, to znamená na to, aby ten les rostl, plnil své jaksi funkce, aby byl zdravý a podobně. To znamená, že dneska ti, co absolvovali vlastně školy, lesnické školy, ať střední lesnickou školu nebo univerzitu, tak to jsou profesionální lesníci. V rámci výuky se samozřejmě učí i myslivost, takže dříve bylo celkem běžné, že každý lesník byl zároveň myslivec. Dneska už to tak časté nebo tak běžné není, nicméně věřím, že stále je převažující procento těch lesníků, kteří jsou zároveň myslivci.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Vy všechny ty školy máte, takže jste lesník a jste myslivec.

Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty
--------------------
Takže já jsem začínal jako lesník, myslivec jsem samozřejmě chtěl být už odmalinka a podařilo se mi naštěstí, měl jsem to štěstí, že jsem nevystudoval střední lesnickou školu, ale mám i vlastně inženýrskou, inženýra jsem absolvoval tady v Praze na České zemědělské univerzitě a doktorát mám v Brně na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě. Takže mám všechny stupně, nicméně se považuju, mám takové to rozpůlené srdce. Půlka srdce je lesnická, půlka srdce je myslivecká.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Víte, když se řekne myslivec, tak samozřejmě člověku se vybaví ta úplně nejhorší klišé. To znamená člověk, který střílí po všem, co se pohne, a potom takové ty slavné myslivecké bály, kde ten alkohol prostě, když to celé rozhýbá, tak to potom ve finále opravdu stojí zato. Bohužel musím říct, že mám obě dvě zkušenosti. Jak vy s těmahle klišé bojujete? Je to jenom ta část vaší práce, která je nejvíce vidět?

Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty
--------------------
Já bych to takto asi hodnotil. Je to ta část práce, která je jaksi prezentována, pokud se něco stane. Naše aktivity v přírodě jsou poměrně významné a v podstatě nejedná se jenom o to usmrcování volně žijících živočichů, to znamená o ten lov, ale především právě, jak říkám, péče o prostředí naše. Vlastně myslivost je cílevědomá hospodářská činnost v přírodě, utváření životního prostředí pro zvěř. To znamená, my se nejdříve musíme o to prostředí přírodní starat, o tu zvěř jako takovou a teprve potom vlastně jako výsledek toho ji můžeme lovit. Stát a zákon předepisují takzvané plány lovu, to znamená, že my máme předepsané počty, které musíme ulovit. Dokonce se dneska dostáváme do situace, že jsme nuceni lovit víc, než sami chceme. To znamená, že ...

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
To jsou ty plány ale špatně, ne?

Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty
--------------------
Tak ono je to dost složité, protože jaksi kulturní prostředí, kulturní aktivity v přírodě znamená současný způsob zemědělství a lesnictví, velice nahrávají tomu, aby ty populace narůstaly poměrně obrovským způsobem lovu. Určitě každý z nás už slyšel v médiích problémy s černou zvěří, s divočáky, kteří dneska se blíží k velkým aglomeracím a v podstatě jsou dneska kdekoli. To není tím, že my bychom je nelovili, že bychom je nějak chránili, protože čím víc my jich ulovíme, tím /výpadek signálu/ dokonale tomu, co jim připravil člověk. To znamená, že více než 2/3 roku žijí v obrovských lánech na polích, kde se dají lovit. Tam se prostě nedá k nim dostat, takže se neloví. Tam akorát odpočívají, žerou a rozmnožují se. Poté, po skončení doby lovu se přesunou do těch velkých komplexů nebo plání nebo houštin do lesa a zase se tam velice složitě loví. Takže my jsme jaksi dali krásné podmínky divočákům, aby se takto rozmnožili. A s ostatními druhy spárkaté zvěře je to podobné. To znamená s jeleny, srnci a podobně. Takže my musíme plnit plány lovu, musíme ze zákona na to reagovat. Bohužel jsme vnímáni často veřejností, že jsme ti, kteří usmrcují ty zvířátka s krásnýma očičkama a děláme něco proti jejich mysli. Nicméně my plníme pouze to, co se od nás očekává už historicky, už po mnoho staletí.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
No, co se stane, když vlastně dojde k lovu, co se děje po lovu, o tom budeme také mluvit s Jaroslavem Kostečkou. Je hostem dopoledního Radiožurnálu. Do našeho rozhovoru se můžete také vpravit. Možná by za okamžik stálo zato, abychom si vůbec vysvětlili, jakým způsobem se myslivci v Česku živí, jestli je to výnosné povolání a jak těžké je vlastně k tomu, jak těžké je vlastně dostat se k tomu, aby člověk vlastní hájovnu měl.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Posloucháte dopolední Radiožurnál s jednatelem Českomoravské myslivecké jednoty Jaroslavem Kostečkou. Se teď porozhlédneme po českých honitbách. Abychom si možná udělali takový trošičku pořádek, komu co patří, a jak se vlastně člověk v Česku může stát hajným a kolik mu to vynese, když bude hajný. Je to těžké stát se v Česku hajným, mít vlastní honitbu, být placen a kým budu placena, když ...

Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty
--------------------
Tak je potřeba, jak už jsem zmínil, je potřeba rozlišovat toho hajnýho nebo lesníka a myslivce. Lesníci jsou profesionální zaměstnavatelé, kteří pracují pro svého zaměstnavatele. Ať jsou to Lesy České republiky nebo různé státní instituce, městské lesy a podobně. To jsou profesionální lesníci, kteří zároveň při tom dělají většinou i myslivost. Ti mají daný úsek a starají se o ty, o to prostředí. Myslivci jako takoví, ti musí absolvovat poměrně přísné zkoušky, to znamená, rok musí mít praxi někde v provozu, to znamená někde v honitbě, pak půl roku minimálně teoretický kurz, který je zakončen velice těžkou zkouškou před komisí, takže ono to není tak moc jednoduché. Dokonce když několika lety jsem byl vlastně členem expertní skupiny, která v Evropě měla připravit vlastně takzvanou Chartu pro biodiverzitu a lov, kde jedna z takových těch myšlenek byla udělat evropský lovecký lístek a já jsem ukázal, co v Čechách je základní povinností každého držitele loveckého lístku, tak se od toho Evropa jaksi odsunula. To znamená, přestali jsme o tom hovořit, protože běžně ve světě, že si normálně na čerpačce koupíte loveckou licenci a můžete lovit, kde se vám zlíbí, takže ...

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
A co u nás potřebujete na lovecký lístek? U nás je asi sto tisíc majitelů loveckého lístku zhruba.

Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty
--------------------
Přibližně, přibližně je okolo 90 tisíc, ano.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Co všechno musí mít?

Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty
--------------------
To znamená, musíme nejdřív absolvovat ty zkoušky. To je základ pro všechno. Poté, pokud chceme lovit, tak musíme absolvovat další zkoušky na zbrojní průkaz. Teprve poté si můžeme koupit zbraň, musíme ze zákona být pojištěni, což je taktéž výjimka, protože například držitelů zbrojního průkazu je u nás mnoho stotisíců a ty ho mít nemusej a my jako myslivci ho musíme povinně ze zákona mít, toto pojištění.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
A musíte být pojištěni i tak, kdyby třeba náhodou jste postřelili někoho jiného, aby to krylo právě to, co se stane jemu?

Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty
--------------------
Samozřejmě. Nejen jemu, ale i veškerý majetek a tak dále. Chráníme sebe sama a chráníme samozřejmě i ty třetí osoby. To znamená, jsme v tomto poměrně velkou výjimkou. Jiné obory toto pojištění neznají. U nás to je až do výše 20 milionů korun ze zákona. Takže u nás to pojištění je nedílnou součástí toho, co musíme mít. Teprve poté můžeme vykonat výkon právě myslivosti. To znamená, že buď jsme na tom tak dobře finančně, že jsme schopni si pronajmout některou z honiteb, anebo se staneme členy nějakého mysliveckého sdružení, které už tuto honitbu má pronajatou. Honitby jako takové nebo pozemky tvoří nebo pardon, honitby tvoří pouze vlastníci pozemků, což je další mýtus, kterej u nás se dost často médii jaksi zprofanovává, to znamená, že honitby smí vytvořit pouze vlastníci pozemků, nikdo jiný, jen vlastníci pozemků. A ti tam buď hospodaří sami, anebo tyto honitby pronajímají právě třeba mysliveckým sdružením.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
U nás má nejvíc honiteb, mají Lesy České republiky předpokládám.

Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty
--------------------
Samozřejmě co se týká státní půdy, mají přibližně okolo tisíce honiteb a obor, ono těch honiteb je u nás přes 5,5 tisíce, takže mají 1/5 honiteb vlastně vlastní Lesy České republiky. Ty tam buď hospodaří ve vlastní režii, anebo je právě pronajímají v rámci výběrových řízení. Ono v podstatě pronajmout si honitbu není nic jednoduchého a především není nic finančně jednoduchého, protože takovéto nájmy se pohybují v desítkách, stovkách, ale dneska už i v milionech korun ročně za tu danou honitbu.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
A kdo si u nás pronajímá honitby?

Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty
--------------------
Honitby si buď může pronajímat fyzická osoba, jako jednotlivec, pokud splňuje podmínky, anebo právnická osoba nebo občanské sdružení. O znamená, musí splňovat podmínky, které opět stanovuje zákon. A pokud tyto podmínky splní, tak si může pronajmout honitbu a tam aktivně vykonávat výkon právě myslivosti. To znamená, myslivci jsou jediní, kteří když jdou na procházku do lesa nebo chtějí jít s flintou do lesa, tak za to velice tvrdě platí. Všichni ostatní, houbaři, turisté, běžci, já nevím, pejskaři, houbaři a tak dále, tak ti všichni tam chodí zdarma, protože to nám umožňuje jaksi volný průchod krajinou. Ale myslivci za to, když chtějí jít do lesa, chtějí tam hospodařit a plnit povinnosti, které jim ukládá stát, tak za to ještě musí platit.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
To je zvláštní. Já jsem si myslela, že když budu myslivec, že se tím uživím a nebudu muset nikomu platit.

Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty
--------------------
Určitě ne. Toto je mýtus, určitě se myslivostí v současné době nedá uživit. Já si myslím, že se myslivostí nedalo uživit ani v minulosti, protože myslivost je především o tom, že poměrně významné finanční prostředky do té myslivosti musíte vnášet. Dokonce byla zpracována ..., jeden kolega, jeden pan docent zpracoval takzvaná zelená čísla a je to docentská práce, která ohodnotila vlastně vklad, který přináší myslivci, a v podstatě v průběhu roku je to okolo 4,5 miliardy korun, které vlastně tyto jednotlivci v rámci svého koníčku nebo svého hobby nebo svých aktivit vnáší společnosti vlastně nebo přináší společnosti při svých aktivitách.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Tak teď mi dovolte úplně jednoduchou dedukci. Kdybych se tím chtěla živit, musím se tedy stát lesníkem, který je současně i myslivcem, abych získala nějaké dobré místo. To musí být dost lukrativní potom bojovat o takovéhle posty. Je to tak, nebo je to jenom můj omyl?

Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty
--------------------
V rámci našeho fungování těch profesionálních myslivců není zas tak velké množství. Jsou to oborníci, jsou to bažantníci, jsou to například ale i zaměstnanci státní správy, kteří na úřadech mají vlastně myslivost ve svých denních povinnostech. To znamená, tam to až tak lukrativní není. Opravdu pokud na tom budete tak dobře, že si pronajmete honitbu, ale ty peníze musíte vydělat někde jinde, tak samozřejmě potom se tím můžete zabývat a můžete nějakým způsobem plnit své povinnosti. Určitě na myslivosti nikdy nevyděláte.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Tak já nechci zbohatnout, jenom mě zajímá, jak to funguje ve vaší branži.

Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty
--------------------
Tím, že si vlastně pronajímáme ty honitby, je pravda, že velcí vlastníci pozemků bývalé nebo ne bývalé, současné šlechtické rody a tak dále, tak tam myslivost vždycky byla součást jejich aktivit a jsem rád, že vlastně tito velcí vlastníci dodržují ty tradice, ty historické tradice svých předků a tou myslivostí se zabývají, takže tam je nedílnou součástí jejich i komerčních aktivit, to znamená nejen les, ale i myslivost, samozřejmě přispívají v rámci nějakého rozpočtu.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
To říká host dopoledního Radiožurnálu Jaroslav Kostečka, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty. No, a jestli i u nás funguje něco takového jako je svéráz národního lovu, na to se zeptám v druhé části našeho rozhovoru, tedy po zprávách Radiožurnálu po půl jedenácté. A ptát se na www.radiozurnal.cz můžete také vy.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Posloucháte dopolední Radiožurnál, mým hostem je Jaroslav Kostečka, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty. Jaká je etická stránka myslivosti? Určitě máte nějaký etický kodex.

Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty
--------------------
Každý, kdo absolvuje vlastně, jak už jsem zmínil, ten teoretický kurs, tak by měl znát nebo měl by se naučit aspoň základní informace, nejen ty tradiční, to znamená o naší tradici, o našich tradicích a tak dále, ale i to, co vychází ze zákona, to znamená, že částečně ten etický kodex vychází ze zákona o myslivosti. Nicméně Českomoravská myslivecká jednota před mnoha roky vlastně stanovila a vydala takzvaný Myslivecký řád, kde vlastně jsou takové ty základní etické parametry toho kodexu nadefinovány a toto by každý myslivec měl znát a měl by to respektovat. Nicméně souhlasím s tím, že v každé velké skupině lidí se může najít někdo, kdo se chová trochu jinak a s tím bohužel máme problémy a jsem velice rád, pokud s takovýmto člověkem se někdy setkáme nebo jsme na něho upozorněni a s tím samozřejmě se snažíme velice rychle rozloučit. A nejen to, pokud poruší zákon, tak se snažíme, aby tento člověk šel i do trestního stíhání a podobně.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Vy asi možná narážíte na tu kauzu myslivců, kteří byli zároveň i pytláci a z jejichž domu vynesla policie takové množství vycpaných zvířat, mezi nimiž byly chráněné druhy, že to člověka až zaráželo. Jak je to s pytláky u nás? Máme nějaké a co je motivuje v současné době, jsou-li?

Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty
--------------------
Každý, kdo poruší zákon o myslivosti, to znamená jasně daná pravidla, tak je pytlák a je úplně jedno, jestli má lovecký lístek nebo je členem čehokoli.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Jsem pytlák, i když můj pes uloví srnce v lese?

Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty
--------------------
Určitě. Každý, kdo, jak říkám, poruší zákon, to znamená i ten, kdo například třeba sebere sražený kus na silnici, tak je automaticky pytlák. Ten zákon o myslivosti jednoznačně stanoví, co je zakázaným způsobem lovu, jaké jsou podmínky lovu, dodržování jednotlivých ustanovení a kdo toto porušuje, tak se stává pytlákem. A bohužel pytláctví v současné době je nebo nejen v současné, ono bylo u nás vždycky a je prostě nedílnou součástí všech aktivit v okamžiku, kdy si panovník usurpoval právo lovu, tak všichni, kteří nějakým způsobem se snažili dostat ke zvěřině, tak byli pytláci. A to samozřejmě je i v současnosti. Dokonce blízko velkých aglomerací, tak je to čím dál tím horší a čím dál tím větší. Neloví se nejen jaksi proto, aby získali zvěřinu, dokonce je to dneska i jaksi menší část toho pytláctví, to znamená, aby se uživili, ale právě proto, že tu zvěřinu prodávají, anebo třeba loví ...

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Jako trofej?

Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty
--------------------
Anebo právě loví pro trofeje, protože trofeje jsou poměrně významným artiklem jaksi pro obchodování ... Ne trofeje jako takové, ale umožnění toho lovu. Je potřeba si uvědomit to, že tady neplatíme tu trofej, pokud například je celkem běžný ve světě nebo na světě takzvaný poplatkový lov. Tam se neplatí ale za tu trofej, ale za ten lovecký zážitek. To znamená za to ulovení toho zvířete. Dokonce dneska v Africe, ale i v jiných koutech světa jednoznačně myslivost, respektive tam v těch podmínkách je to lov jako takový, tak významně přispívá k ochraně přírody. Jednoznačně dokonce jsem takto přesvědčil i svoji vlastní ženu, která je zarputilá ekoložka a ochranářka ...

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Jak se vám s ní žije?

Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty
--------------------
Úžasně. My jsme se potkali při mém působení na ministerstvu životního prostředí a ona byla vegetariánka a byla, jak říkám, zarputilá ochranářka přírody, ekologická aktivistka a nesnášela myslivce. No, a pochopila, postupně se dostala k tomu, že ta nebo aspoň v mém působení, že ta myslivost opravdu není jenom o tom zabíjení těch zvířat, že tam je poměrně velké množství povinností. A neříkám, že stále máme stejné názory, nebo podobné názory, stále má ten vyhraněný určitý styl života, nicméně už není vegetariánka, poměrně ...

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
To jsem čekala, že řeknete, už je to tady.

Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty
--------------------
... dobře už jaksi připravuje pokrmy ze zvěřiny a velice, velice chutně. Ale jak říkám, v určitých okamžicích máme i dost často diskuse o tom, co ta myslivost a lov vlastně přináší pro ochranu přírody. Nicméně jsem zmínil to, že právě třeba v Africe dneska všechny druhy, které byly na vymření a pokud tam byl umožněn jejich lov, tak jsou dneska zachráněny. Ty druhy, které ...

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Počkejte, to ale nedává smysl. Když někdo povolí lov někoho, kdo je na vymření.

Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty
--------------------
No, to je právě to logicky nelogické. Pokud máme druh, který nesmíme lovit, nesmíme s ním žádným způsobem hospodařit, tak tento lov nebo tento druh se dostává na pokraj zájmu. To znamená, že o tento druh přestal být zájem z pohledu farmářů, profesionálních a loveckých farem a tak dále. O ten druh se nikdo nestará, pytláci ho v podstatě elimitují, až ho vyloví. V okamžiku, kdy je možno tento druh lovit, tak má absolutně nejpřísnější ochranu, má pravidla tento lov a tím pádem je snahou každého toho vlastníka těch pozemků, to znamená každého toho farmáře, profesionálního lovce, aby těch jedinců bylo co nejvíce. Protože pokud se stanoví, že se smí lovit třeba v takovém a takovém věku a takový a takový počet kusů, tak se každý snaží, aby těch kusů měl co nejvíce a aby byly, aby dosáhly ten požadovaný věk. To znamená, že vlastně jednoznačně je zapříčiněna nebo dána ochrana toho danýho druhu. A Afrika, Nový Zéland, Amerika, ale už dneska i Asie jednoznačně tímto způsobem pochopily, že největší ochrana těch ohrožených živočichů je právě přes lov.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
V dopoledním Radiožurnálu se ptáte Jaroslava Kostečky. Jirka píše. "Pan Kostečka říká, že myslivec si musí vstup do lesa tvrdě zaplatit. Já ale pronajímám honitbu, asi osm hektarů, a nic mi myslivecký spolek nedává. Co mám dělat?"

Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty
--------------------
Tak pan Jirka určitě nepronajímá honitbu, pronajímá pouze pozemky. Dneska ze zákona je minimální výměra honiteb 500 hektarů a on samozřejmě, pokud těch 500 hektarů nemá souvislých, tak vlastně jeho pozemky jsou součástí honitby. A vlastně pronajímá je nebo dává je takzvanému honebnímu společenstvu, to je vlastně sdružení vlastníků, a ty teprve potom rozhodnou, komu vlastně tu honitbu pronajmou. Pokud to pronajmou mysliveckému sdružení, tak to pronajme mysliveckému sdružení, pokud fyzické osobě, tak fyzické osobě. To znamená, to honební společenstvo, to znamená společenstvo vlastníků, rozhodne, jaká je výše nájmu a jakým způsobem se bude rozdělovat. Pokud honební společenstvo rozhodne, že třeba ty prostředky za ten nájem bude použit pro zvelebování například té honitby jako takové, tak je to rozhodnutí pouze vlastníků honebních pozemků. To znamená, on když má osm hektarů, tak je součástí některého z honebních společenstev a pokud by se účastnil valných hromad, které toto honební společenstvo dává, tak tam by se o tom dozvěděl.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Jiří Horčička píše: "Takže na Šumavě povolíme myslivcům lovit tetřívka a oni nám ho zachrání." To je docela hezký názor. To je jenom reakce na ten předešlý příspěvek z té Afriky, o kterém jste mluvil.

Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty
--------------------
Ono je to složitější. Samozřejmě u tetřívka tím, že se velice významně mění, vlastně dělá se kulturní krajina, tak samozřejmě ty, to prostředí pro tetřívka, tetřeva poměrně rapidně ubývá, takže tam samozřejmě populace tetřívků a tetřevů klesají a v okamžiku nebo do okamžiku, kdy se tyto druhy mohly lovit a nebyl takový tlak na vlastně na tu přírodu, na to jejich prostředí, tak stále jsme ty populace měly poměrně významné. V okamžiku, kdy se začal člověk "rozšiřovat" do těchto prostor, tak ty jejich populace začaly ubývat. Takže je to, tam u tetřívka, tetřeva je to dost složitější. Ve Skandinávii, v Rusku, kde tyto populace jsou významné, tak se velice intenzivně loví a velice intenzivně se obhospodařují a přesto ty stavy jsou vysoké. U nás je to spíš způsobeno počtem predátorů a počtem ubývajícího vhodného prostředí.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Vladimír Batík se ptá, za jakých podmínek smí myslivec usmrtit psa. A píše: "Bydlím kousek od Prahy v Mnichovicích a dost často chodím se svou border kolií na vycházky do lesa. Nechávám ho často navolno, ale vždycky mám obavu, aby ji někdo nezastřelil."

Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty
--------------------
Tuto otázku jsem čekal. Jsem za ni rád.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Je jich tady hodně podobných.

Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty
--------------------
Na toto se určitě ptá více posluchačů. Je třeba říci, že pes je jaksi pod vlivem svého vůdce, pouze pokud je na vodítku. To znamená, každý, kdo vyjde mimo intravelán obce, to znamená za poslední vlastně obydlený dům, tak se nachází v honitbě. A pokud tohoto psa pustí z vodítka, tak porušuje minimálně dva zákony. Minimálně dva zákony. To znamená, že v podstatě každý, kdo toto udělá, tak už porušuje zákon a může být stíhán. Bohužel les nebo honitba jako taková, která většinou začíná za posledním obývaným domem, tak jak říkám, je pronajata uživateli honitby a ten ze zákona tam může, pokud tento pes v podstatě je bez vlivu svého vůdce, popřípadě nebo štve zvěř jako takovou, tak může být usmrcen. Může ho usmrcovat buď myslivecký hospodář, nebo myslivecká stráž.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Zastřelil jste někdy psa?

Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty
--------------------
Já se přiznám, že jsem kdysi zastřelil vlčáka nad roztrhaným srncem. Je to už mnoho let, měl jsem z toho poměrně velké trauma, protože sám těch psů mám doma několika, dneska jich mám asi 14, ale je to velké trauma, nicméně v okamžiku, kdy vidíte, jak ten pes zaživa v podstatě trhá brečící nebo naříkající kus, tak jsem se k tomuto odhodlal, nicméně v současnosti se snažím toto řešit vždycky domluvou s tím majitelem, pokud ho znám. A byl bych rád, kdyby i mí kolegové toto dělali. Nicméně někteří majitelé psů jsou nenapravitelní a poměrně i dost často jaksi z legrace tyto pejsky pouští v honitbách.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Ptáte se Jaroslava Kostečky, jednatele Českomoravské myslivecké jednoty a hosta dopoledního Radiožurnálu. Píší nám i posluchači, kteří, jejichž pes byl otráven nebo se otrávil v lese. Martina píše. "Proč někteří myslivci používají přes 40 let zakázané jedy? Před necelými 2 lety jsem přišla o psa, protože byl otráven společně s káňaty, kunami a psem mé známé." Tak ...

Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty
--------------------
Toto je obrovský problém, který tady máme. Historicky původně se dokonce jedy směly používat i v rámci snižování například třeba lišek, protože byl obrovský problém se vzteklinou. A v současné době například lišky nebo Česká republika je prosta vztekliny jedna z mála zemí v Evropě. Nicméně to neopravňuje k tomu, abysme obhajovali jedy. Já jsem tvrdý jaksi zastánce vystupování proti každému, kdo toto udělá. Já se domnívám, že v současnosti dokonce to nejsou až tak uživatelé honiteb, ale i třeba například chovatelé různých hospodářských zvířat, protože dneska ten vliv těch predátorů je tak obrovský, že ... Vemte si například chovatele holubů, chovatele drůbeže, oni nemají jakýkoli způsob nebo možnost, jak se bránit útoku predátorů, ať je to liška, kuna nebo jsou to dravci. A bohužel někdy se jaksi schylují k tomu, že použijí takto otrávenou návnadu, protože si o tom někde přečtou. Nicméně já jsem tvrdý zastánce a jaksi jdu proti každému a účastním se i společných jednání s ministerstvem životního prostředí a především s policií, protože právě jed, který tam byl používán, furadan, tak je poměrně významný jed, který by mohl jaksi ohrozit i lidstvo jako takové. Takže tady velice tvrdě zasahujeme. Bohužel ještě nikdy do současné doby nebyl uznán a jaksi chycen pachatel, který by něco takového udělal, protože samozřejmě tam potom ten tlak a věřím, že všech zúčastněných proti němu, byl poměrně významný. Mrzí mě to, ale bohužel stále se najde v této skupině lidí, ale jak říkám, nejsou to jenom držitelé loveckých lístků, ale jsou to dneska daleko častěji právě tito chovatelé. A tím je nechci ale obviňovat, prosím vás, tím pouze říkám to, že dneska ten tlak predátorů je tak veliký a že oni už nemají žádnou jinou cestu, jak je snížit, protože v podstatě v intravelách, v obcích se s nima bojovat nedá.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Poslední otázka na vás. "Pan Kostečka říkal, že stát vydává kvóty na odstřel zvěře a že někdy střílí více, než by chtěli." Tedy myslivci. "Otázka je, kdo státu dodává údaje o počtu zvěře. Jsou to sami myslivci?"

Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty
--------------------
V podstatě každoročně probíhá takzvané sčítání zvěře. Probíhá právě v těchto dnech. To znamená, většinou se to dělá konec února, začátek března, kdy z tohoto sčítání se stanovují takzvané plány lovu. Právě daný plán lovu, který schvaluje vlastní honitby, to znamená, vlastník pozemků a potom je dostává státní správa na vědomí. Z tohoto vlastně pak vznikají statistická čísla a to znamená i ty kvóty na lov jako takové. To znamená ano, myslivci musí ze zákona dělat to sčítání a i když já chápu, že to je přesné sčítání s nepřesnými čísly, tak máme tuto statistiku jednu z nejpřísnějších v Evropě.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
Jak se to počítá? Tak ten člověk asi ví, co všechno má v revíru, ale přece jenom ta zvěř migruje.

Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty
--------------------
Těch metod je poměrně velké množství a taková ta nejčastěji používaná je buď sčítání z posedu, to znamená, že vlastně všichni členové toho uživatele, oni obsadí posedy a pak ve stanovený čas sčítají ty jednotlivé druhy. Ale jinak se samozřejmě používá naháňka, to znamená, že se prohání ty části takzvané transekty, to znamená podle stop, podle trusu, ale jinak samozřejmě celoroční pozorování. To znamená, toto by mělo být všechno dáno dohromady, abychom se přiblížili tomu skutečnému stavu nebo přibližně se přiblížili tomu skutečnému stavu v honitbě.

Lucie VÝBORNÁ, moderátorka
--------------------
To říká host dopoledního Radiožurnálu Jaroslav Kostečka. Mluvili jsme i o tom, že naše myslivost byla zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví České republiky. Děkuji vám za návštěvu i za vysvětlení některých věcí podrobněji, ať se vám daří.

Jaroslav KOSTEČKA, jednatel Českomoravské myslivecké jednoty
--------------------
Já děkuju za pozvání a samozřejmě zdravím všechny posluchače.