Zvěř láká sladká řepka, která ji však zabíjí (Jindřichohradecký deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Zvěř má v zimních měsících několik nepřátel. Číslem jedna bývá podle myslivců většinou člověk. Pravidelně každou zimu příslušníci Hubertova cechu vyrážejí doplňovat krmelce, aby měla zvěř dostatek zásob potravy.
Například v Mysliveckém sdružení háj v Dolních Němčicích na Dačicku přikrmují zvěř granulemi z vojtěšky, které si sami dělají. "Přidáváme i oves a kvalitní seno," doplňuje předseda sdružení František Burian.
V Mysliveckém sdružení v Břilicích podle hospodáře Zdeňka Mráze přikrmují seno, ale i svazky usušených kopřiv, větvičky maliní či ostružiní a pak také obiloviny. Přidává se i řepa či krmná mrkev. "Musíme hlídat, aby zvěř měla i dostatek soli a minerálních lizů," dodal.
Shoduje se s Burianem, že teď zvěři v přírodě nejvíc škodí turisté, běžkaři a v neposlední řadě i psi.
"Nejde ani o to, že by se psi snažili zvěř štvát a pronásledovat. Ale když vyplašená zvěř uběhne ve sněhu kilometr, tak se zpotí, ulehne, dostane zápal plic a hyne," naznačuje Burian a zároveň apeluje na lidi, aby zvěř nerušili.
Zdeněk Mráz se přidává, že je nezbytně nutné, aby měl každý majitel psa, když se s ním pohybuje v lese nebo v těsné blízkosti, naprosto ovladatelného: "Jinak by ho měl mít na vodítku." Doplňuje, že i myslivecký zákon ukládá pejskařům, aby nenechávali své miláčky volně pobíhat v honitbách, ale aby se s nimi pohybovali po cestách.
Pohromou pro zvěř však nejsou jenom tvorové, kteří jí plaší. Jako druhou a v posledních letech stále větší hrozbu pro zvěř označuje František Burian ozimé porosty řepky. "Pro zvěř není problém řepku vyhrabat pod sněhem. Je sladká a chuťově lákavá. Jenomže v sobě obsahuje látku, která vyvolává ztrátu plachosti, zvíře postupně oslepne, má ošklivý průjem a hyne," vysvětluje Burian. Samozřejmě problémy s pastvou na řepce byly zejména u srnčí zvěře i v minulosti, ale v posledních letech přibývá ploch osázených řepkou. "V krajině dnes převažují monokultury řepky a kukuřice a zvěři chybí kvalitní potrava," dodal Burian.
***
Otrava řepkou
Řepkové listy v žaludku zvířete kvasí a jedna z jejích aminokyselin se mění na toxickou látku, která způsobí rozklad červených krvinek. V důsledku nedostatečného okysličení se pak naruší činnost určitých mozkových center a změní reakce postižené srnčí zvěře. Ztrácí plachost, nerozlišuje chuti a zvukové podněty a postupně oslepne a ohluchne.
Například v Mysliveckém sdružení háj v Dolních Němčicích na Dačicku přikrmují zvěř granulemi z vojtěšky, které si sami dělají. "Přidáváme i oves a kvalitní seno," doplňuje předseda sdružení František Burian.
V Mysliveckém sdružení v Břilicích podle hospodáře Zdeňka Mráze přikrmují seno, ale i svazky usušených kopřiv, větvičky maliní či ostružiní a pak také obiloviny. Přidává se i řepa či krmná mrkev. "Musíme hlídat, aby zvěř měla i dostatek soli a minerálních lizů," dodal.
Shoduje se s Burianem, že teď zvěři v přírodě nejvíc škodí turisté, běžkaři a v neposlední řadě i psi.
"Nejde ani o to, že by se psi snažili zvěř štvát a pronásledovat. Ale když vyplašená zvěř uběhne ve sněhu kilometr, tak se zpotí, ulehne, dostane zápal plic a hyne," naznačuje Burian a zároveň apeluje na lidi, aby zvěř nerušili.
Zdeněk Mráz se přidává, že je nezbytně nutné, aby měl každý majitel psa, když se s ním pohybuje v lese nebo v těsné blízkosti, naprosto ovladatelného: "Jinak by ho měl mít na vodítku." Doplňuje, že i myslivecký zákon ukládá pejskařům, aby nenechávali své miláčky volně pobíhat v honitbách, ale aby se s nimi pohybovali po cestách.
Pohromou pro zvěř však nejsou jenom tvorové, kteří jí plaší. Jako druhou a v posledních letech stále větší hrozbu pro zvěř označuje František Burian ozimé porosty řepky. "Pro zvěř není problém řepku vyhrabat pod sněhem. Je sladká a chuťově lákavá. Jenomže v sobě obsahuje látku, která vyvolává ztrátu plachosti, zvíře postupně oslepne, má ošklivý průjem a hyne," vysvětluje Burian. Samozřejmě problémy s pastvou na řepce byly zejména u srnčí zvěře i v minulosti, ale v posledních letech přibývá ploch osázených řepkou. "V krajině dnes převažují monokultury řepky a kukuřice a zvěři chybí kvalitní potrava," dodal Burian.
***
Otrava řepkou
Řepkové listy v žaludku zvířete kvasí a jedna z jejích aminokyselin se mění na toxickou látku, která způsobí rozklad červených krvinek. V důsledku nedostatečného okysličení se pak naruší činnost určitých mozkových center a změní reakce postižené srnčí zvěře. Ztrácí plachost, nerozlišuje chuti a zvukové podněty a postupně oslepne a ohluchne.