Vzácný tetřev hlušec žil i na Tachovsku (Tachovský deník)

Ohrožený druh s pověstí tajuplného ptáka obývajícího hluboké hvozdy a vyvolávající romantické představy, kterého málo kdo viděl v přírodě. Jde o tetřeva hlušce. Právě on byl pro letošek vybrán jako pták roku. Nastoupí tak po loňském strnadu obecném. Ptáka roku vyhlašuje každoročně Česká společnost ornitologická už od roku 1992.
V současné době žije tetřev hlušec jen na Šumavě v počtu kolem tří set jedinců. Potvrdil to Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické. "Tetřev je známý, ale zdaleka ne rozšířený pták. Má místo nejen v české přírodě, ale i v kultuře našeho státu, našeho národa," uvedl důvody volby. Podle Vermouzka záleží na budoucnosti Šumavy, zda tetřev hlušec přežije. "Volba na tetřeva padla právě proto, aby byla zdůrazněna diskuse, která se vede o budoucí podobě Národního parku Šumava," dodal.

V minulosti se vyskytoval také u nás na Tachovsku
Tetřev hlušec patří mezi druhy velmi vzácné. V České republice je na pokraji vymizení. V letech 2001 - 2003 bylo provedeno poslední mapování pro atlas hnízdícího ptactva. Tetřev hlušec byl zjištěn jen v 30 mapovacích kvadrátech z celkového počtu 846, na něž je Česká republika pro tento atlas rozdělena. "Jádro jeho výskytu je na Šumavě, jinak byly nepatrné zbytky původní hnízdní populace doloženy ještě v Krušných horách, v Krkonoších a Jizerských horách, Jeseníkách, Beskydech a v Brdech," popsal místa, kde pták roku žije tachovský ornitolog Pavel Řepa. "V našem Českém lese je pouze několik jedinců na Domažlicku v okolí Čerchova, pochází však zcela z umělého vysazování mladých jedinců z chovu, které realizují Městské lesy Domažlice. Na umělém vysazování jsou závislé i populace tetřeva hlušce v Krkonoších, Brdech, Jeseníkách a do jisté míry i hlavní populace na Šumavě," pokračoval ve výčtu míst, blízkých našemu regionu.
Dříve na území dnešní republiky zřejmě žilo nejméně několik tisíc jedinců. Původní rozšíření tetřeva hlušce bylo totiž mnohem větší. Obýval prakticky všechny naše hraniční hory a mnohé silně zalesněné úseky ve vnitrozemí. "Úbytek početních stavů začal již v průběhu druhé světové války, a v druhé polovině dvacátého století pokračoval, takže v sedmdesátých letech minulého století byl počet tetřeva hlušce odhadnut již jen napět set třicet až sedm set kohoutů a v druhé polovině devadesátých let početnost činila jen sto až sto padesát kohoutů," dále uvedl ornitolog Řepa s tím, že radostným poznatkem je fakt, že po roce 2000 byl počet tetřeva stanoven již na 150 - 200 kusů, což je ovšem hlavně důsledek umělého vysazování. Pavel Řepa se s tímto vzácným opeřencem setkal na Tachovsku před více než čtyřiceti lety a to v letech 1967 až 1969 "Tehdejší správce polesí Ostrůvek, pan Friedl, mě několikrát zavedl k tokajícímu kohoutovi a odhadoval, že jen na území polesí Ostrůvek, které mělo asi devět set hektarů plochy, jsou tři nebo čtyři kohouti. Také do muzea v Tachově jsme ještěvtéto době dostali k preparaci dva jedince, kteří byli usmrceni proudem v tehdejších ženijních zátarasech na státní hranici. Po roce 1970 byly zóny se zákazem vstupu u hranic opět rozšířeny, takže jsem se s tetřevy setkával jen velmi ojediněle a jenom doufal, že v klidném území zakázaného pásma ještě přežívají."
Naposledy se Pavel Řepa setkal s tetřeví slepicí v roce 1981. "Šlo o náhodné pozorování. Poté jsem nejen sám žádného jedince neviděl, ale nezískal jsem ani žádné spolehlivé pozorování od lesníků a myslivců. Se začátkem osmdesátých let tedy nepochybně tetřev hlušec z Tachovska úplně vymizel," dodal ornitolog.

Tetřev zmizel - rušili ho lidé
Podle Řepy jsou příčiny mizení tetřeva hlušce komplexní a různorodé. "Velký význam měly jistě změny jeho biotopu vyvolané lesním hospodařením po druhé světové válce, silná mechanizace a chemizace, změny ve skladbě a struktuře porostů a podobně. Za velmi závažný a možná rozhodující vliv však považuji silné rušení lidmi. Tetřev hlušec je pták velmi citlivý na rušení. Růst návštěvnosti lesa v rámci rozvíjejícího se cestovního ruchu a turismu mu velmi vadil. Tento nárůst rušení byl v posledních padesáti letech obrovský a stále se stupňuje," poukázal na problémy. Klid v lese od lidí je pro tetřeva hlušce zásadní pro jeho rozmnožování. "Nikdosi dnes už vůbec nedovede představit, jaký klid byl ještě na konci šedesátých let minulého století ve většině lesních komplexů v naší části Českého lesa. Prudký rozvoj automobilizmu, nárůst nároků na víkendovou i dovoleneckou rekreaci, explozivní růst zájmu o cykloturistiku a běžkařské lyžování způsobily, že naše lesy se již pro tetřeva hlušce nehodí"
Jak udržet tetřeva hlušce v přírodě, aby ti, kdo ho chtějí vidět nemuseli za vzácností do zoo? I na tuto otázku má Pavel Řepa odpověď. "Jedinou nadějí na udržení aspoň nevelké poslední populace jsou ptačí oblasti vzniklé se zavedením soustavy Natura 2000 při vstupu naší republiky do EU. Zde se snad může povést druhotně vytvořit klidné, lidskou přítomností málo zasažené zóny, kde by nějaká zbytková populace mohla přežít," zamýšlí se ornitolog, ale neskrývá určitou obavu. "Jak však budou takové snahy respektovány širokou veřejností je otázkou. Například osud Šumavského národního parku v posledních letech, kdy za souhlasu nejširší veřejnosti jsou likvidována jedno pod druhém všechna ochranná opatření pro zachování původní šumavské přírodyměvede k velké skepsi."

Tetřeva neošetřovali
Záchraná stanice živočichů v Plzni ošetří za rok bezpočet savců, plazů i ptáků. S tetřevem se ale ještě nesetkali. "Jako pacienta jsme ho v naší stanici neměli," řekl Karel Makoň. I on ví o vztahu tetřeva hlušce kTachovsku."Pokudsi dobře vzpomínám, existovala kdysi snaha vysadit ho v okolí Přimdy. Jak to ale nakonec dopadlo, nevím," pověděl ochránce zvířat Makoň. V tetřevovi spatřuje krásného ptáka a právě možná i pro tuto jeho vlastnost byl téměř vyhuben. "Je to nádherný pták, vázaný na prostředí. Byl odloven pro svojí krásu a velikost."

Uvidíme ho nanejvýš v ZOO
Valná většina současníků letošního ptáka roku viděla nanejvýš v ZOO."V minulosti byl poměrně široce rozšířen a byl i ceněnou lovnou zvěří, jak to dokládají četné trofeje v muzeích, na zámcích, ve školách, v hostincích i v soukromých sbírkách. I zde ale tetřevů ubývalo od poloviny minulého století až do 90. let, kdy nastal zlom a šumavská tetřeví populace se začala vzpamatovávat," uvádí Česká společnost ornitologická na svých internetových stránkách. "Zatímco jinde v Česku již na tetřeva nenarazíme, na Šumavě jejich počet odhadujeme na 300 jedinců. Jde tak o poslední životaschopnou populaci tetřevů u nás," dodává internetový server.

Výzva pro čtenáře
Pomozte pátrat po historii tetřeva hlušce. Jak se můžete zapojit?
Popište vlastní vzpomínky na setkání s tetřevem. Zapište rodinné historky (třeba jak pradědeček lovil tetřevy). Najděte pamětníka ve svém okolí a vyzpovídejte jej. Sepište seznam trofejí v místním hostinci, škole, lovecké chatě, muzeu nebo doma. Zapátrejte ve starších novinách, kronikách, mysliveckých záznamech, knihách. Vždy zaznamenejte alespoň přibližně dobu pozorování a místo či oblast, které se pozorování týká. Nezapomeňte uvést, z jakého zdroje váš záznam pochází. Získané informace můžete zaslat na adresu Tachovského deníku nebo elektronicky na: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. Redakce vaše informace předá České společnosti ornitologické ke zpracování.