Unikátní výstava zkamenělých živočichů je v Brně (NEW express)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Muzeum představuje pravěké tvory staré 47 milionů let.
Moravské zemské muzeum v Brně představuje až do 7. dubna unikátní výstavu sto dvaceti pěti originálů zkamenělin především obratlovců ze slavné lokality Messel v Německu, která je od roku 1995 zapsaná do světového dědictví UNESCO. Lokalita se nachází ve spolkové zemi Hesensko v pohoří Odenwald nedaleko Frankfurtu nad Mohanem a představuje dnes uzavřený povrchový důl, kde se od roku 1885 do roku 1971 těžily živičné břidlice.
"Toto unikátní naleziště bývá často nazýváno paleontologickými Pompejemi, neboť díky mimořádným fosilizačním podmínkám jsou na zkamenělinách zachovány i ty nejjemnější struktury včetně obsahu žaludku, zbytků tkání, peří ptáků, blanitých křídel netopýrů či srsti savců. Lokalita tedy představuje jedinečný fosilizovaný archiv eocenního života před čtyřiceti sedmi miliony let," upřesnila mluvčí muzea Eva Pánková.
Podle ní byla Evropa v té době ještě ostrovem v moři a panovalo zde tropické klima. V oblasti hornorýnského prolomu docházelo na hranici křídy a třetihor k obnovení aktivity starých tektonických zón a s tím spojené rozsáhlé sopečné činnosti. Sopečné exploze po sobě zanechaly řadu kráterů, z nichž jeden se stal dějištěm messelského příběhu. Kráter postupně zaplavila voda a vzniklo rozsáhlé jezero.
Nastal tropický ráj uprostřed Evropy. Proces, při kterém docházelo k rozkladu odumřelých organismů, především řas, odčerpával životodárný kyslík z jezerních vod. Důsledkem toho se staly hlubší vrstvy jezera včetně dna jedovatou pastí. Během několika stovek tisíců až jednoho milionu let řasy, houby, rostlinné zbytky a části jílů vytvořily na dně jezera bahno, ze kterého vznikly slavné messelské živičné břidlice s pozůstatky živočichů a rostlin.
"Nyní máme v Brně možnost ukázat soubor originálů zkamenělin z této vzácné lokality. Návštěvník výstavy uvidí dokonale zachované kostry ryb, žab, ještěrek krokodýlů, hadů, želv, mnoha druhů ptáků a savců. Těch bylo objeveno na čtyřicet pět druhů. V Paláci šlechtičen v Kobližné ulici jsou k vidění dokonalé kostry předků vydry, mravenečníka, lemura, primáta, tapíra, prakoně, ježkovitých savců, hlodavců, primitivních masožravců či vačnatců. Většina z nich vyhynula ještě do konce třetihor," vypočítává exponáty kurátorka výstavy Růžena Gregorová.
Muzeum výstavu obohatilo o moderní technickou novinku: multimediálního průvodce pro smart (chytrá) zařízení. Stačí si u vchodu do expozic stáhnout zdarma do chytrého mobilu či iPadu aplikaci pro čtení tzv. QR kódů, které pak návštěvník načte u exponátů, k nimž bude mít v přístroji multimediální prezentaci včetně videa, textu a mluveného slova. "V užití nových technologií spatřujeme nový moderní přístup k prezentaci muzejních sbírek, možnost přinést snadno dostupné informace, které jinak nelze jednoduše sdělit," dodala Pánková.