Pytláci začali lovit ve velkém. Do řeky naházeli stovky zvěře (Mladá fronta DNES)

Jako na pytlácké stezce to teď vypadá podél řek na Brněnsku. Nelegální lovci si nedělají se zakrýváním stop hlavu. Kůže i vnitřnosti z upytlačených srn a divokých prasat házejí rovnou do řeky.

BRN
Deset, dvacet, padesát... Myslivci a vodohospodáři vytahují neúnavně z koryta řeky Jihlavy nové a nové kůže stažené ze srn. Nakonec jich na most mezi Medlovem a Malešovicemi na Brněnsku vyskládají neuvěřitelných dvě stě čtyřicet tři.
"Čtyři kůže byly z telat, všechny ostatní ze srn," říká předseda mysliveckého sdružení Němčičky-Medlov Jan Jelínek. K nezvyklému nálezu přijíždějí rajhradští policisté.
"O týden později vylovili z řeky na stejném místě dalších deset kůží," říká Milan Komenda, který má na židlochovickém úřadu na starosti myslivost.
V Medlově je kafilerie, kůže do vody mohla vysypat jedna ze zpracovatelských firem, která nechtěla za likvidaci zbytků ze zvěřiny zaplatit. Problém je ale v množství. Podle obou mužů jde zřejmě o pytláckou a dobře organizovanou skupinu. "Široko daleko není žádná farma se srnami. Naše sdružení má podle odstřelového plánu povolený odlov patnácti až dvaceti kusů srnčího ročně. Podobně jsou na tom sdružení v okolí. Takové množství zvěře nikdo nenastřílí," míní Jelínek.

Sto korun za kilogram srnčího
Blíží se Silvestr a hasiči ze Želešic spěchají k lomu. V proudu řeky Bobravy se pod mostem točí kůže a vnitřnosti z čerstvě stažených zvířat.
Hasiči vylovili osmnáct kůží z daněl (samice daňka, pozn. redakce) a srn, dvě kůže byly z divokého prasete. "Bylo toho celkem 140 kilogramů," říká starosta Želešic Jiří Kvasnička. "Kůže musel do Bobravy naházet někdo z mostu, který vede přes řeku. Na mostě byly ještě krvavé stopy," vysvětluje.
Upytlačenou zvěř nyní policisté hledají v kuchyních. Za zvěřinu se dobře platí. "Naši muži teď procházejí a kontrolují místní restaurace a firmy, kde se jídla z divočiny vaří," říká policejní mluvčí Bohumil Malášek. "Kilo srnčího se vykupuje za 90 až 110 korun," vysvětluje Jelínek. Za jednu srnu tak mohou pytláci dostat kolem dvou tisíc.
"Hostinští musí prokázat, odkud zvěřinu nakoupili. Problém je, že hostinský může mít papíry na jednu srnu, kterými se prokáže. Ale jestli pak vydá pětadvacet, nebo dvě stě padesát obědů z další upytlačené zvěřiny, mu už těžko někdo dokáže," míní Komenda.
Doba, kdy se pytlačilo z hladu a samozvaní lovci se křovinami plížili s batohem napěchovaným zvěřinou, je pryč. Pytláky láká zisk. Pracují ve skupinách a v noci. "Mají skvěle vybavené zbraně nočním viděním a tlumičem, což je trestné," říká Komenda z židlochovického úřadu.
S tlumičem na zbrani přistihla pytláka v lese vloni na podzim policejní hlídka na Uherskohradišťsku. Za pytláctví hrozí lidem peněžitý trest, propadnutí věci nebo šest měsíců až pět let vězení.

Jeden střílí, druhý zvěř odveze
Přesto pytláků přibývá. "Když mají čas, rychle zvěř vyvrhnou, odstraní spárky a hlavu a celou ji naloží," vysvětluje Komenda. Organizované skupiny mají daleko propracovanější scénář.
"Jeden srnu zastřelí a z lesa odjede sám bez ní. To už je připravený druhý, který celou srnu naloží. Když jej zastaví policie, argumentuje tím, že srnu našel a odváží ji, jak má podle zákona, myslivcům," říká Komenda.
Pytlačí se i v Brně. Z obory Holedná, kde se chovají daňci a mufloni, zmizelo vloni na podzim čtrnáct zvířat. Jakmile se v honitbě ukáže pytlák, myslivci to brzy poznají. "Když obcházíte pole, dobře vidíte, kolik srn kde je. Ubývá jich. Kde jich dřív byla na polích stovka, je jich sotva deset," tvrdí Rostislav Beránek, který má na starosti péči o zvěř na šlapanickém úřadě.