Vědci na Šumavě řeší, jak zachránit rysa ostrovida (ct24.cz)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Šumava
Už tři roky si vědci z Národního parku Šumava společně s kolegy z Bavorského lesa lámou hlavu, jak zachránit rysa ostrovida ve volné přírodě. V rámci společného projektu, který letos končí, sledují a zkoumají pomocí nejrůznějších metod populaci šelmy na Šumavě. O výsledky výzkumu projevili zájem už i ve Skandinávii.
Rys ostrovid jako hospodárné zvíře, které si nikdy ve svém teritoriu úplně nevyloví všechnu svoji kořist - i takto je díky novým vědeckým poznatkům možné nahlížet na tuto šelmu, jak informoval zoolog Luděk Bufka. Hlavní kořistí je pro rysa srnec. Díky evropským dotacím mohli vědci pro projekt využít řadu nových technologií, jako rozbory vzorků DNA nebo takzvaných fotopastí.
V rámci projektu mohou vědci sledovat také pohyb vybraných rysů, kteří mají na krku speciální obojky s GPS zařízením. Díky této technologii sledování se podařilo velmi přesně zmapovat pohyb šelem. Přestože populace rysa ostrovida na Šumavě nepatří mezi evropsky nejpočetnější (je jich tu okolo 50), je současný výzkum významný.
Monitoring rysa na Šumavě ale není jediným projektem, na kterém správa Národního parku Šumava spolupracuje společně s lidmi z Národního parku Bavorský les. "Jde například o telemetrii lesní zvěře a výzkum ptáků," upřesnil mluvčí NP Šumava Pavel Pechoušek.
Intenzivní vědecký výzkum rysů na Šumavě sice končí, jejich sledování ale bude v rámci finančních možností trvat dál.
Už tři roky si vědci z Národního parku Šumava společně s kolegy z Bavorského lesa lámou hlavu, jak zachránit rysa ostrovida ve volné přírodě. V rámci společného projektu, který letos končí, sledují a zkoumají pomocí nejrůznějších metod populaci šelmy na Šumavě. O výsledky výzkumu projevili zájem už i ve Skandinávii.
Rys ostrovid jako hospodárné zvíře, které si nikdy ve svém teritoriu úplně nevyloví všechnu svoji kořist - i takto je díky novým vědeckým poznatkům možné nahlížet na tuto šelmu, jak informoval zoolog Luděk Bufka. Hlavní kořistí je pro rysa srnec. Díky evropským dotacím mohli vědci pro projekt využít řadu nových technologií, jako rozbory vzorků DNA nebo takzvaných fotopastí.
V rámci projektu mohou vědci sledovat také pohyb vybraných rysů, kteří mají na krku speciální obojky s GPS zařízením. Díky této technologii sledování se podařilo velmi přesně zmapovat pohyb šelem. Přestože populace rysa ostrovida na Šumavě nepatří mezi evropsky nejpočetnější (je jich tu okolo 50), je současný výzkum významný.
Monitoring rysa na Šumavě ale není jediným projektem, na kterém správa Národního parku Šumava spolupracuje společně s lidmi z Národního parku Bavorský les. "Jde například o telemetrii lesní zvěře a výzkum ptáků," upřesnil mluvčí NP Šumava Pavel Pechoušek.
Intenzivní vědecký výzkum rysů na Šumavě sice končí, jejich sledování ale bude v rámci finančních možností trvat dál.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.