Kauza: Černá zvěř (Litoměřický deník)

Musím reagovat na článek pana Rolínka, zveřejněný v Litoměřickém deníku, který odebírám od samého počátku. Protože jsem bohužel již pamětník bydlící od roku 1945 ve Starém Mlýnci, rád bych uvedl věci ohledně přemnožení divokých prasat podle mého názoru na pravou míru. Ještě bych rád dodal, že se pohybuji v přírodě od malička, protože pracuji celý život v zemědělství. Proto si pamatuji, když se někdy v roce 1958 objevilo na Třebušínsku divoké prase. Byl to poprask, jako kdyby tady přistálo UFO! Pan Rolínek si již dříve v deníku stěžoval, že v přírodě ubývá drobné pernaté zvěře. Já si pamatuji, jak ještě v roce 1970 na podzim byla radost poslouchat křik bažantích kohoutů při hřadování v místních remízcích. Ale jak přibívalo divočáků, tak ubývalo právě bažantů a zajíců. Jistě každý myslivec ví, stejně jako já, že prase je všežravec a co nehnízdí v korunách stromů, tak sežere. To se týká například vajec v hnízdech nebo mláďat. Pamatuji, jak si tenkrát agronom stěžoval, že na čerstvě zasetém poli bylo hejno až třiceti bažantích slepic a že by bylo potřeba snížit jejich stavy. Tu dobu se začala zde na Třebušínsku kvůli živočišné výrobě pěstoval ve velké míře kukuřice na siláž místo směsek nebo jetele či vojtěšky. Takže to bylo něco pro divočáky! Tak se pomalu a plíživě zvyšovaly jejich počty. Pamatuji, že při sklizni kukuřice nimrodi hlídkovali v proseknutých lískách a někteří se vozili na traktorech či samochodné řezačce. Proto mnou cloumal vztek, když jsem se před několika lety v deníku dočetl, že kdesi na Roudnicku takto stříleli divočáky a kdosi žádal tvrdé potrestání lovců!! Já bych jim dal medaili za zásluhy. Teď to zásadní: dříve, když bylo všechno naše - čili státní, tak hektary zničené kukuřice na stojato prasaty nikoho finančně nebolelo. Státní kukuřici sežrala státní prasata a tak se kukuřice silážovaná nakoupila za státní peníze tam, kde se divočáci ještě nevyskytovali. Ale nyní je všechno jinak!! Dnes má každá parcela soukromého majitele. To by si měli uvědomit hlavně nájemci honiteb, že ne každý majitel louky či pole si nechá svůj majetek devastovat divočáky. Dříve, když jsem se ptal na okrese ohledně škod způsobených divočáky, tak mě bylo sděleno, že jsem povinen jako majitel udělat opatření proti škodám, třeba oplotit! Zeptejte se na CHKO na stavbu plotu! Až teprve když byl ministrem zemědělství pan Gandalovič, který určitě ví co mluví, prohlásil, že za veškeré škody způsobené zvěří odpovídá nájemce honitby. Apropó honitba! Nevím, kde si páni poslanci vzali inspiraci při schvalování velikosti honitby? Žeby v Kanadě či v Rusku? Pět set hektarů je pozůstatkem myšlení dřívějších časů. Pokud je mně známo, tak zde v EU taková výměra honitby je raritou. Paní na městském úřadě tvrdí, že se na takové výměře lépe hospodaří. Zemědělcům na polích určitě, ale při katastrofálním přemnožení divočáků to je velký problém. Protože bydlím na polosamotě, tak chováme dvě kravky, které se přes léto pasou, ale letos jsem měl velké starosti je vůbec napást! Proč? Moje pozemky se totiž nalézají v katastru, o který se dva subjekty stále soudí, a tudíž městský úřad vydal zákaz lovu veškeré zvěře. Jsem zvědav, kdo se bude hlásit ke škodám na loukách, které mám doslova přeorané! Ono obnovit louku není jenom ji převláčet! Díry po prasatech to nesrovná. Louka se musí přeorat, postříkat, připravit na setí, zalít, uválet a ještě druhý rok se nemůže na ní pást, protože by kravky trávu vytrhaly i s kořínky. Ovšem pokud ji nenavštíví znova divočáci! Proto upozorňuji předem vítěze vzešlého ze sporu o honitbu, ať je to ten nebo ten, že budu tvrdě vyžadovat postavení posedů na mých pozemcích a ochranu před divočáky. Popřípadě kompletní obnovu luk cizí firmou na náklady nájemce honitby. Nemíním ze svého skromného důchodu dotovat výkrmnu divočáků. To bych rád podtrhnul. Nevadí mi žádná jiná zvěř v přírodě, jen kdyby byla. Srnky si ukousnou ať trávy či mladého obilí, bažant a zajíc také škody nenadělají. Vždyť přece do naší krásné krajiny patří odjakživa. Co do ní nepatří je černá zvěř. Onehdá jste Vy a pan Rolínek v novinách uvedl, že černou zvěř je třeba regulovat ale s mírou. Nyní se chytáte za hlavu, jak je naše krajina zdevastovaná prasaty. Myslím, že i Vy jste jako činovník v tomto mohl udělat víc. Podle dotazu na Krajském úřadě může kraj vyhlásit černou zvěř celoročně za škodnou, ale v uznané honitbě (což je zatím v mém případě) chybí. Stavy divočáků je potřeba snížit o devadesát procent. Když zemědělci snižovali stavy prasat, tak na jatka šly i chovné kusy. Zastáncům divočáků rád poskytnu místo v traktoru vyrobeném v roce 1977 a svezu je po zdevastovaných loukách od prasat. A pozor! Přilbu s sebou!
Jaromír Dvořák