Tetřev hlušec se vydal do Milíkova omrknout slípky (Horizont)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
V Polsku se lesníkům daří vracet opeřence do přírody
MILÍKOV, JAWORZYNKA
Takový úlovek se podaří málokomu z fotografů. Karel Zielina totiž nafotil v Milíkově vzácného tetřeva hlušce.
Pták se potuloval kolem kurníku. Jelikož se tento druh ve volné přírodě vyskytuje minimálně, jedinec zřejmě zatoužil po kontaktu se slepicí domácí, která se přece jen trochu podobá té tetřeví. Měl však smůlu. Kurník byl prázdný.
Jelikož jsou tetřevi plaší a pravděpodobnost, že se vydají k lidským obydlím, je velmi malá, tento asi pocházel z odchovu v polské Jaworzynce. Nedávno tam ptáky vypouštěli do přírody. A ti se přece jen méně bojí, než ti divocí. Vydali jsme se tedy podívat na farmu, která patří pod Nadlesnictví Wisla.
Usměvavý lesní správce Zenon Rzońca nás provádí po celém zařízení, ukrytém v lesích. Funguje už 10 let. Nejdříve si přivezli 15 vajíček z Běloruska a učili se o tetřevy starat. Dnes mají padesátiprocentní úspěšnost, když v průměru 80 opeřenců ročně vracejí do přírody. A to nejen v Beskydech, ale i třeba u hranic s Německem. Vše si ověřili pomocí telemetrie, čili vysílaček, které upevnili na tetřevy.
"Dříve jsme to zjišťovali pomocí kroužků. Jenže tetřev má opeřený celý běhák, a tak se mu kolem kroužku držela špína. Z vlhka hrozily infekce, protože tetřev je velmi háklivý na jakékoliv onemocnění," popisuje Rzońca. Dodal, že od všech odchovanců mají uschované genetické vzorky, čili profily DNA. Když někdo najde v lese trus tetřeva, jsou schopni zjistit, čí je, popřípadě příbuznost. Takto si ověřili, že jedinec pohybující se v blízkosti Bystřice, pochází od nich.
Každý tetřev má svůj revír velký asi 20 hektarů. Brání si ho. K tomu nejsilnějšímu přijdou na tokaniště pak všechny slípky. Tokaniště jsou jako chrámy. "Vím o jednom, které je na stejném místě třicet let. Už na něm toká sedmý "král". Alfa samcem je tetřev zhruba pět let. Jinak se dožívá asi dvacítky," podotýká Rzońca. Zajímavé je, že o tetřevy by se neměly starat ženy. Na jejich těle ve větší míře než u mužů sídlí bakterie, která je pro tyto ptáky nebezpečná.
"Jednou jsem jel a nad autem mi přeletěl tetřev. Za zákrutou šli manželé. Zastavil jsem a žena mi celá vyděšená vypráví, jak kolem nich letěl velký černý německý orel," dává k dobru úsměvnou příhodu správce.
Projekt, který také pomáhá zlepšit podmínky pro přežití tetřevů v lesích, financuje v Polsku stát. Lesníci dbají na vhodnou výsadbu, zachování malých mýtin a podobně. Pro zájemce odjinud, kteří by chtěli vysadit odchované tetřevy do lesů, přijde jeden pták z Jaworzynky na 5 tisíc zlotých.
MILÍKOV, JAWORZYNKA
Takový úlovek se podaří málokomu z fotografů. Karel Zielina totiž nafotil v Milíkově vzácného tetřeva hlušce.
Pták se potuloval kolem kurníku. Jelikož se tento druh ve volné přírodě vyskytuje minimálně, jedinec zřejmě zatoužil po kontaktu se slepicí domácí, která se přece jen trochu podobá té tetřeví. Měl však smůlu. Kurník byl prázdný.
Jelikož jsou tetřevi plaší a pravděpodobnost, že se vydají k lidským obydlím, je velmi malá, tento asi pocházel z odchovu v polské Jaworzynce. Nedávno tam ptáky vypouštěli do přírody. A ti se přece jen méně bojí, než ti divocí. Vydali jsme se tedy podívat na farmu, která patří pod Nadlesnictví Wisla.
Usměvavý lesní správce Zenon Rzońca nás provádí po celém zařízení, ukrytém v lesích. Funguje už 10 let. Nejdříve si přivezli 15 vajíček z Běloruska a učili se o tetřevy starat. Dnes mají padesátiprocentní úspěšnost, když v průměru 80 opeřenců ročně vracejí do přírody. A to nejen v Beskydech, ale i třeba u hranic s Německem. Vše si ověřili pomocí telemetrie, čili vysílaček, které upevnili na tetřevy.
"Dříve jsme to zjišťovali pomocí kroužků. Jenže tetřev má opeřený celý běhák, a tak se mu kolem kroužku držela špína. Z vlhka hrozily infekce, protože tetřev je velmi háklivý na jakékoliv onemocnění," popisuje Rzońca. Dodal, že od všech odchovanců mají uschované genetické vzorky, čili profily DNA. Když někdo najde v lese trus tetřeva, jsou schopni zjistit, čí je, popřípadě příbuznost. Takto si ověřili, že jedinec pohybující se v blízkosti Bystřice, pochází od nich.
Každý tetřev má svůj revír velký asi 20 hektarů. Brání si ho. K tomu nejsilnějšímu přijdou na tokaniště pak všechny slípky. Tokaniště jsou jako chrámy. "Vím o jednom, které je na stejném místě třicet let. Už na něm toká sedmý "král". Alfa samcem je tetřev zhruba pět let. Jinak se dožívá asi dvacítky," podotýká Rzońca. Zajímavé je, že o tetřevy by se neměly starat ženy. Na jejich těle ve větší míře než u mužů sídlí bakterie, která je pro tyto ptáky nebezpečná.
"Jednou jsem jel a nad autem mi přeletěl tetřev. Za zákrutou šli manželé. Zastavil jsem a žena mi celá vyděšená vypráví, jak kolem nich letěl velký černý německý orel," dává k dobru úsměvnou příhodu správce.
Projekt, který také pomáhá zlepšit podmínky pro přežití tetřevů v lesích, financuje v Polsku stát. Lesníci dbají na vhodnou výsadbu, zachování malých mýtin a podobně. Pro zájemce odjinud, kteří by chtěli vysadit odchované tetřevy do lesů, přijde jeden pták z Jaworzynky na 5 tisíc zlotých.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.