Myslivci se už loučí s loveckou sezonou (Krnovské noviny)

Konec roku je období, kdy se chýlí ke konci sezona honů a začíná pravidelné přikrmování zvěře. I když se zdá, že letošní zima bude mírná, zvěř už má svůj metabolizmus nastavený do úsporného režimu. Zvířata přijímají méně potravy než v létě, o to pravidelněji ji musí mít. Víc odpočívají, aby šetřila energii. Jak toto období prožívají myslivci, jsem se zeptal předsedy kulturně propagační komise Okresního mysliveckého sdružení Bruntál Čestmíra Pavlíka.

V době kolem vánočních svátků přikrmují zvěř nejen myslivci, ale i řada laických milovníků přírody nosí do krmelců nějaké to přilepšení. Co na tento zvyk říkají myslivci?
Nic proti tomu, ale je třeba si uvědomit, že zvěř má svá specifika. Vůbec nic se nestane, když dostane kvalitní vojtěškové seno z první seče. Z jadrného krmiva oves, sušené žaludy a kaštany. Z dužnatého krmiva řepu, mrkev, kedlubny. Ale pozor! Krmná řepa, jablka nebo karotka jakmile projdou mrazem začnou hnít. Zvěř to běžně nežere, ale pokud je opravdu nouze a něco nahnilého si vezme, tak si jen zanáší organismus a může z toho mít vysilující průjmy. Proto prosím uvážlivě. Například cukrovka se nezkazí mrazem. Lidé na vesnici mají možnost při procházce v přírodě vidět, jak je krmivo zvěři předkládáno. Krmeliště mají být zastřešená a odspodu suchá, aby nedocházelo k provlhání krmiva, hnití a plísním. Neměly by být volně nasypané hromady krmiva. Při konzumaci takového krmiva se dostávají rezidua plísní i do zvěřiny. Je to takzvaná toxomykóza.

Jak tráví vánoční svátky myslivci?
Mnohé z nich můžete potkat v lese i na Štědrý den. Je nepsanou povinností v tento den zajít do revíru, beze zbraně, založit do krmelců seno a zasypat jádro. Na Štěpána mnohde chodí myslivci na poslední společné vycházky do lesa, udělají si malý hon nebo natláčku. Rozloučí se tak s loveckou sezonou, neboť v lednu začíná doba hájení. Loví se obecně pouze mladá zvěř prasete divokého a lišky.

Ve svátečním čase si kromě kapra často dopřejeme i zvěřinu, protože v závěru roku se loví veškerá běžná zvěř. Jak se vlastně dostane na náš stůl? Na co u zvěřiny máme dát pozor?
Zvěřina je zdravá a hodnotná. Určitě je to zpestření jídelníčku. Recepty jsou běžně na internetu i v časopisech. Gulášů se dají udělat desítky druhů, z divočáků pečeně, nebo závitky se zelím a knedlíkem, z bažantích slepic vynikající polévka, ze srnčího svíčková a vůbec tradiční česká kuchyně v různých modifikacích. Konzumenti si ale hlavně musí být vědomi co kupují. Každý myslivecký spolek má možnost prodávat zvěřinu soukromníkům i restauracím. Je v zájmu myslivců, aby se na trh dostala kvalitní zvěřina. Jsou proškolení takzvaní prohlížitelé zvěřiny, kteří garantují dobrý zdravotní stav prodávaného masa. Nicméně je dobré se informovat, zda ten konkrétní divočák byl vyšetřen na trichinelu neboli svalovce, což je parazit nebezpečný i pro lidi. Toto vyšetření se provádí u veterinářů a trvá až týden. Do té doby se zvěřina udržuje v chladicích boxech. Její konzumace je bezpečná až po negativním výsledku. Pro jistotu vždy však zvěřina z divočáka by měla projít tepelnou úpravou minimálně 50 stupňů Celsia. Tato teplota parazita ničí. V úvahách je veterinární vyhláška o povinnosti myslivců nechávat zvěřinu kontrolovat v laboratořích a jednotlivé myslivecké revíry by měly být hodnoceny podle kvality zvěřiny. To je ale budoucnost.
Fidel Kuba