Nepůvodní zvířata ničí naši přírodu (Právo)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Severoamerické želvy se zabydlely na přehradě Olešná, kde vyžírají hnízda vodních ptáků - potápek a lysek
Želva nádherná, norek americký, mýval severní, psík mývalovitý, střevlička východní či husice nilská. Kdysi názvy těchto zvířat působily mezi obyvateli Moravy a Slezska exoticky.
Dnes však na tato zvířata narazíme i ve volné přírodě. Za pár let se může stát, že se některé nepůvodní druhy těchto živočichů přemnoží a vytlačí původní zvěř. Odborníci proto bijí na poplach.
"Zvíře, jehož původní domovina leží ve stejném podnebném pásmu a má u nás dostatek potravy, se v novém prostředí zabydlí poměrně dobře. Pro místní faunu a flóru však ve většině případů znamená hrozbu, decimuje totiž místní druhy," vysvětlovala mluvčí ostravské zoologické zahrady Šárka Kalousková.
Dodala, že problémy například působí želva nádherná, která pochází z jihu Severní Ameriky a do naší přírody se dostala kvůli nezodpovědným chovatelům. Ti totiž želvy vypouštějí do přírody, čímž se dopouštějí trestného činu.
"Kvůli oteplování hrozí u nás přemnožení želv nádherných, nemají zde své přirozené nepřátele. Problémy už jsou na přehradě Olešná u Frýdku-Místku, kde tyto želvy ničí hnízda vodních ptáků - potápek a lysek. Žerou jim vajíčka. Zároveň zde vyžírají také obojživelníky a další vodní organismy a ohrožují jejich populaci," líčila Kalousková. V kraji nyní volně žijí stovky želv nádherných. Kromě vodní nádrže Olešná se vyskytují také na Opavsku, Karvinsku a v Poodří. Také rybníky v ostravské zoo jsou plné bývalých domácích mazlíčků. "Přinesli je sem návštěvníci zahrady bez našeho svolení," upozornila mluvčí zoo.
Dalšími nebezpečnými nepůvodními druhy zvířat v moravskoslezské přírodě jsou norci američtí, mývalové severní a psíci mývalovití. Norek americký již téměř vytlačil našeho o něco menšího původního norka evropského. Navíc jsou američtí norci, psíci a mývalové hubitelé všeho v jejich dosahu. Tyto malé šelmy k nám dorazily z českých a evropských farem, kde byly chovány kvůli své kožešině. Když zájem o kožešinu opadl, farmáři se jich vypuštěním zbavili.
"Nechtěně se k nám zase dostala střevlička východní, a to s plůdkem amurů a tolstolobiků. Tyto nepůvodní hospodářsky významné ryby se u nás samy nemnoží, střevlička se ale množit začala. Její původní domov je přitom východní Asie a Japonsko," upozornila Kalousková s tím, že střevlička se stala potravním konkurentem jiných hospodářsky významných ryb.
"Proto je její výskyt u nás problém. Zaplňuje prostory svou početností, požírá plůdek jiných ryb i larvy obojživelníků."
Za příchodem slunéčka asijského či příletem husice nilské stojí lidé. Asijskou berušku totiž nasazovali do svých skleníků, aby chránila zemědělské plodiny. Odtud se však rozšířila a vytlačuje méně dravé a aktivní naše slunéčko sedmitečné.
Husice nilská je zcela čerstvým přírůstkem do volné přírody Moravskoslezského kraje a odborníci zatím netuší, zda bude její výskyt znamenat pro naše živočichy nějakou důležitou a nenávratnou změnu.
Tohoto ptáka původem z Afriky vypouštějí na svém ostrově Britové, odkud se husice šíří na východ.
Želva nádherná, norek americký, mýval severní, psík mývalovitý, střevlička východní či husice nilská. Kdysi názvy těchto zvířat působily mezi obyvateli Moravy a Slezska exoticky.
Dnes však na tato zvířata narazíme i ve volné přírodě. Za pár let se může stát, že se některé nepůvodní druhy těchto živočichů přemnoží a vytlačí původní zvěř. Odborníci proto bijí na poplach.
"Zvíře, jehož původní domovina leží ve stejném podnebném pásmu a má u nás dostatek potravy, se v novém prostředí zabydlí poměrně dobře. Pro místní faunu a flóru však ve většině případů znamená hrozbu, decimuje totiž místní druhy," vysvětlovala mluvčí ostravské zoologické zahrady Šárka Kalousková.
Dodala, že problémy například působí želva nádherná, která pochází z jihu Severní Ameriky a do naší přírody se dostala kvůli nezodpovědným chovatelům. Ti totiž želvy vypouštějí do přírody, čímž se dopouštějí trestného činu.
"Kvůli oteplování hrozí u nás přemnožení želv nádherných, nemají zde své přirozené nepřátele. Problémy už jsou na přehradě Olešná u Frýdku-Místku, kde tyto želvy ničí hnízda vodních ptáků - potápek a lysek. Žerou jim vajíčka. Zároveň zde vyžírají také obojživelníky a další vodní organismy a ohrožují jejich populaci," líčila Kalousková. V kraji nyní volně žijí stovky želv nádherných. Kromě vodní nádrže Olešná se vyskytují také na Opavsku, Karvinsku a v Poodří. Také rybníky v ostravské zoo jsou plné bývalých domácích mazlíčků. "Přinesli je sem návštěvníci zahrady bez našeho svolení," upozornila mluvčí zoo.
Dalšími nebezpečnými nepůvodními druhy zvířat v moravskoslezské přírodě jsou norci američtí, mývalové severní a psíci mývalovití. Norek americký již téměř vytlačil našeho o něco menšího původního norka evropského. Navíc jsou američtí norci, psíci a mývalové hubitelé všeho v jejich dosahu. Tyto malé šelmy k nám dorazily z českých a evropských farem, kde byly chovány kvůli své kožešině. Když zájem o kožešinu opadl, farmáři se jich vypuštěním zbavili.
"Nechtěně se k nám zase dostala střevlička východní, a to s plůdkem amurů a tolstolobiků. Tyto nepůvodní hospodářsky významné ryby se u nás samy nemnoží, střevlička se ale množit začala. Její původní domov je přitom východní Asie a Japonsko," upozornila Kalousková s tím, že střevlička se stala potravním konkurentem jiných hospodářsky významných ryb.
"Proto je její výskyt u nás problém. Zaplňuje prostory svou početností, požírá plůdek jiných ryb i larvy obojživelníků."
Za příchodem slunéčka asijského či příletem husice nilské stojí lidé. Asijskou berušku totiž nasazovali do svých skleníků, aby chránila zemědělské plodiny. Odtud se však rozšířila a vytlačuje méně dravé a aktivní naše slunéčko sedmitečné.
Husice nilská je zcela čerstvým přírůstkem do volné přírody Moravskoslezského kraje a odborníci zatím netuší, zda bude její výskyt znamenat pro naše živočichy nějakou důležitou a nenávratnou změnu.
Tohoto ptáka původem z Afriky vypouštějí na svém ostrově Britové, odkud se husice šíří na východ.