Hony vrcholí. Myslivce čeká ale také krmení (Valašský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Nimrodům ve Zlínském kraji přeje zatím počasí. Pokud ale napadne sníh, budou muset zvěři prohrnovat cestičky. Aby v lese neumrzla
Zlínský kraj
Prosinec je pro myslivce náročný. Nejen že vrcholí období honů, ale s příchodem zimních měsíců už musí také počítat s tím, že budou chodit krmit zvěř ve svém revíru.
"Máme nachystáno krmivo, které v zimě podáváme zvířatům, ale zároveň ještě lovíme předepsané kusy," přiblížil předseda zlínského okresního spolku myslivců František Libosvár.
Upozornil, že první sníh nepřináší myslivcům jenom častější a lepší starost o zvířata. Bílá pokrývka jim také pomáhá v počítání zvěře.
"Na sněhu krásně vidíme stopy, a můžeme tak zmapovat, kolik zde máme predátorů: lišek, kun a dalších zvířat," dodává Libosvár, který si na druhou stranu uvědomuje, že spousta sněhu může být pro zvířata problém.
"Když je pokrývka vysoká a zmrzlá, zvířata jsou v nebezpečí. A to nejen z hlediska potravy, ale i fyzické energie," varuje.
Připomíná, že myslivci nemají volno ani na Štědrý den. "Krmení zvěře je taková tradice, ze které má pak každý myslivec dobrý pocit a spokojeněji si doma užívá vánoční večeře. Je to takový kulturní a duševní akt, řekl bych," zmínil předseda.
V jeho revíru prý už roky ubývá drobné zvěře. Koroptve, zajíci či bažanti se na Zlínsku podle něj loví zřídka. Naopak je hodně divočáků, které se však nedaří lovit dostatečně dobře.
O zimní přípravě ví své i předseda mysliveckého spolku ze Vsetína Michal Zubíček. Děsivé vzpomínky má například z kruté zimy před několika lety.
"Bylo tehdy přes metr sněhu a zvířata hynula v lese jedno za druhým. Na paloučku, kde jsme byli zvyklí vídat 20 srnek, jich bylo pět. Dokonce jsme nacházeli i u naprosto plného krmelce jedince padlé únavou," vysvětluje Zubíček, který se prý proto snaží podobným případům předcházet. "Když padá hodně sněhu, musíme prohrnovat cestičky, aby se zvířata mohla pohybovat. Se vším souvisí samozřejmě také krmení, které se nesmí podcenit," dodal nimrod.
Například taková srnka toho podle něj naštěstí přes zimu tolik nesní. "Když se správně přikrmí na podzim, tak se její komplikovaný žaludek přepne do redukovaného režimu a skoro celý leden a únor si poradí s trochou slámy," přiblížil vsetínský předseda. Hony i krmení má před sebou také předseda hradišťského spolku Karel Blahušek. "Musíme splnit plán honů, to je ta lepší stránka nadcházejícího období. Současně musíme přikrmovat, ale letos to není tak složité, protože nám pomáhá příroda s počasím," těší Blahuška.
Na území svého spolku se prý snaží lovit zejména divočáky, drobnou zvěř pouze sporadicky. Jan Buksa, jednatel myslivců z Kroměříže, se svými kolegy ohledně nadcházejícího období víceméně souhlasí. "Krmit a krmit. To je povinnost myslivce vždy na konci roku. Kdyby se objevilo extrémně moc sněhu, tak se musí prohrnout cesty a sem tam udělat i otvor až k trávě. Krmení v krmelcích je dobré, ale zvěř si ráda pochutná i na čerstvé trávě," uzavřel Buksa.
Zlínský kraj
Prosinec je pro myslivce náročný. Nejen že vrcholí období honů, ale s příchodem zimních měsíců už musí také počítat s tím, že budou chodit krmit zvěř ve svém revíru.
"Máme nachystáno krmivo, které v zimě podáváme zvířatům, ale zároveň ještě lovíme předepsané kusy," přiblížil předseda zlínského okresního spolku myslivců František Libosvár.
Upozornil, že první sníh nepřináší myslivcům jenom častější a lepší starost o zvířata. Bílá pokrývka jim také pomáhá v počítání zvěře.
"Na sněhu krásně vidíme stopy, a můžeme tak zmapovat, kolik zde máme predátorů: lišek, kun a dalších zvířat," dodává Libosvár, který si na druhou stranu uvědomuje, že spousta sněhu může být pro zvířata problém.
"Když je pokrývka vysoká a zmrzlá, zvířata jsou v nebezpečí. A to nejen z hlediska potravy, ale i fyzické energie," varuje.
Připomíná, že myslivci nemají volno ani na Štědrý den. "Krmení zvěře je taková tradice, ze které má pak každý myslivec dobrý pocit a spokojeněji si doma užívá vánoční večeře. Je to takový kulturní a duševní akt, řekl bych," zmínil předseda.
V jeho revíru prý už roky ubývá drobné zvěře. Koroptve, zajíci či bažanti se na Zlínsku podle něj loví zřídka. Naopak je hodně divočáků, které se však nedaří lovit dostatečně dobře.
O zimní přípravě ví své i předseda mysliveckého spolku ze Vsetína Michal Zubíček. Děsivé vzpomínky má například z kruté zimy před několika lety.
"Bylo tehdy přes metr sněhu a zvířata hynula v lese jedno za druhým. Na paloučku, kde jsme byli zvyklí vídat 20 srnek, jich bylo pět. Dokonce jsme nacházeli i u naprosto plného krmelce jedince padlé únavou," vysvětluje Zubíček, který se prý proto snaží podobným případům předcházet. "Když padá hodně sněhu, musíme prohrnovat cestičky, aby se zvířata mohla pohybovat. Se vším souvisí samozřejmě také krmení, které se nesmí podcenit," dodal nimrod.
Například taková srnka toho podle něj naštěstí přes zimu tolik nesní. "Když se správně přikrmí na podzim, tak se její komplikovaný žaludek přepne do redukovaného režimu a skoro celý leden a únor si poradí s trochou slámy," přiblížil vsetínský předseda. Hony i krmení má před sebou také předseda hradišťského spolku Karel Blahušek. "Musíme splnit plán honů, to je ta lepší stránka nadcházejícího období. Současně musíme přikrmovat, ale letos to není tak složité, protože nám pomáhá příroda s počasím," těší Blahuška.
Na území svého spolku se prý snaží lovit zejména divočáky, drobnou zvěř pouze sporadicky. Jan Buksa, jednatel myslivců z Kroměříže, se svými kolegy ohledně nadcházejícího období víceméně souhlasí. "Krmit a krmit. To je povinnost myslivce vždy na konci roku. Kdyby se objevilo extrémně moc sněhu, tak se musí prohrnout cesty a sem tam udělat i otvor až k trávě. Krmení v krmelcích je dobré, ale zvěř si ráda pochutná i na čerstvé trávě," uzavřel Buksa.