Pozor na zvěř (Chatař a chalupář)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Za nehodami na silnicích není vždy jen rychlá jízda, nepřizpůsobení jízdy stavu vozovky nebo alkohol, ale i střet se zvířetem. A těchto případů není málo.
Zdá se to neuvěřitelné, ale pod koly aut ročně zahynou stovky tisíc kusů zvěře. Podle jednoho z průzkumů například jen zajíců zahyne ročně na našich silnicích více než půl milionu. Na druhou stranu ale také ročně vyhasne až sedm lidských životů po střetu se zvěří. Kolizí se zvířaty jsou na našich silnicích tisíce. Měli bychom tedy počítat s tím, že se zvířata na silnicích pohybují a že střet s nimi může mít až fatální následky, a to především pokud se jedná o zvířata větších rozměrů.
Navíc čísla ze statistik nejsou zcela přesná. Podle údajů pojišťoven se většina srážek se zvířaty na silnicích odehrává v rozsahu škod do sto tisíc korun, takže takovéto havárie nejsou hlášeny policistům, tudíž se do oficiálních statistik nehod ani nedostanou.
Kdy hrozí střet?
Ke srážce se zvířetem může dojít v kteroukoliv denní dobu. Například vysoká zvěř má tendenci pohybovat se i v blízkosti silnic především za svítání a za soumraku. Zvíře je při nočním oslnění světlomety vozidla dokonale zmateno a zůstává strnule stát na vozovce a neutíká. Právě u vysoké bychom měli být obzvláště pozorní v období, kdy dochází k páření, tedy v říjnu až prosinci.
A také bychom měli dávat pozor v jarních měsících se změnou času ze zimního na letní, a to především v ranních hodinách a také v místech, kde lesní zvěř přechází vozovku při cestě za potravou. Zvířata totiž naši změnu času neregistrují a za pastvou chodí ve stále stejnou dobu. Díky časovému posunu je ale na silnicích silnější provoz o hodinu dříve.
V současné době s migrací divokých zvířat do měst je potřeba na pohyb zvířat na vozovkách myslet i při cestě v městských aglomeracích a nejen mimo ně.
Dopravní značení i systémy vozidel
Nepodceňujme proto dopravní značení, které na možnost pohybu zvěře upozorňuje. Aby se snížil úhyn zvířat kolem silnic, používají se různé zábrany a výstražná znamení. Především se jedná o dopravní značky, u nás nejčastěji "Pozor zvěř", případně speciální značky ohroženého živočicha nebo značka "Jiné nebezpečí" s vyobrazením příslušného druhu.
V zahraničí jsou úseky silnic, kde se pohybuje zvěř, obvykle označeny výstražným znamením se zobrazením zvířete. Ve Švédsku tak často najdete oblíbenou značku s losem, v Austrálii je vyobrazen například klokan.
Pro zvýšení bezpečnosti při pohybu zvířat v okolí silnic se využívají také stavební prvky. I u nás již najdeme okolo rychlostních silnic a na dálnicích oplocení a místa určená pro bezpečný přechod zvěře. V poslední době se také využívá pachových zábran, kde velmi silná koncentrace pachu odradí zvíře od vstupu na chráněné území. V zahraničí se používá i ochrana pomocí světelné signalizace, která paprskem světla upozorní řidiče na pohyb zvěře v okolí vozovky. Další možností je vybavení vozu na přední části vysokofrekvenční píšťalkou, která svým zvukem zvěř plaší.
Také výrobci vozidel přicházejí s technickými prvky, které řeší tento problém. Stejně tak jako dnes umí některé systémy detekovat pohyb chodců na silnici, dokážou informovat řidiče o nebezpečí při pohybu zvěře na vozovce. Velmi intenzivně se tomuto problému věnuje například automobilka Volvo.
Ze Švédska pochází také jeden z testů, které se běžně používají při zkouškách vozidel. Tzv. "losím testem", který prověří chování automobilu při prudkém vyhýbacím manévru, procházejí prakticky všechny automobily. Volvo jako jeden z prvních výrobců připravilo systém, který nejen upozorní řidiče na zvěř na vozovce, ale dokáže také řidiči účinně pomoci při brzdění a v současnosti již také umožní automobil zastavit i bez přispění řidiče. Do systému patří radarová čidla a infračervené kamery, které neustále monitorují prostor v okolí vozu. Technici Volva jdou ještě dále a snaží se naučit systém rozpoznat jednotlivá zvířata za pomoci filmových sekvencí pohybu a různého způsobu chování nejrůznějších zvířat.
Jak srážce zabránit?
Vraťme se na naše silnice, kde se pohybujeme v "běžných" vozech. Jak se chovat, abychom střet se zvířetem co nejvíce eliminovali? Prevencí je především snížená rychlost v místech, kde je možný výskyt přebíhající zvěře, zraková kontrola obou stran silnice a soustředění se na možnost náhlého objevení zvířete. Pokud jste někdy jeli potmě například v lesním úseku, tak jste určitě zaznamenali záblesky očí zvířat v okolí cesty. Tato "světýlka" zahlédnete většinou dříve než zvíře celé. A protože volné krajiny, kde by mohla zvěř nerušeně pobývat, stále ubývá, měli bychom s možností jejího pohybu, především na nepřehledných místech, počítat prakticky neustále.
Jakmile zjistíme pohyb zvířete před sebou, měli bychom okamžitě zpomalit a vypnout dálková světla. Odborníci také doporučují zatroubit a pokusit se tak zvíře vyplašit. Počítejme také s tím, že zvíře nebude na silnici samo. Zvířata se pohybují většinou ve skupinách, takže zahlédnuté zvíře můžou následovat další.
Brzdit a čelem vpřed
Pokud je střetnutí se zvířetem nevyhnutelné, je doporučováno intenzivně brzdit a udržet vozidlo v přímém směru. Podle testů, které provedl německý autoklub ADAC, je mnohem bezpečnější přímý střet se zvířetem než snaha vyhnout se mu. Moderní vozy jsou konstruovány především na možnost čelního střetu a při snaze o vyhnutí se může dojít ke smyku a poté k nekontrolovanému nárazu například do stromu nebo dalších překážek na silnici z bočního směru apod., což může mít mnohem horší následky než přímý střet se zvířetem.
Podle již zmíněných testů ADAC, kdy vozidlo naráželo do figuríny odpovídající stavbou i hmotností skutečnému zvířeti, intenzivní brzdění sníží rychlost a přímý náraz sice pravděpodobně automobil značně poškodí, ale díky konstrukci vozu je posádka dostatečně ochráněna.
Pozor na pytláctví
Pokud již k nehodě po střetu se zvířetem došlo, je potřeba učinit nezbytná opatření jako při jakékoliv nehodě. Tedy rozsvítit výstražná světla, postavit na silnici výstražný trojúhelník a po srážce s velkým zvířetem pravděpodobně také zavolat policii a asistenční službu, která se postará o havarovaný vůz. Nikdy se nesnažte sami poraněné zvíře odklízet ze silnice. Poraněná zvěř vám může způsobit zranění, v případě jakékoliv nemoci u zvířete může dojít také k vašemu nakažení.
A samozřejmě se nesnažte naložit zvíře do auta. Vše by totiž mohlo skončit obviněním z trestného činu pytláctví. Srážka se zvěří se podle zákona musí nahlásit zástupci místně příslušného mysliveckého sdružení, který by měl dohledat zraněné zvíře, či zajistit odvoz a likvidaci uhynulého kusu. V případě nahlášení takovéhoto střetu policii se pravděpodobně o to vše postarají sami policisté.
Doporučuje se také pořídit fotodokumentaci poškozeného vozidla a také zvěře, případně jiným vhodným způsobem zajistit důkazy jednoznačně ukazující na to, že došlo k poškození vozidla střetem se zvěří. Pomůže vám to především při jednání s vaší pojišťovnou. Náhradu škody při poškození vozidla pak můžete uplatnit u své pojišťovny z havarijního pojištění a dnes již některé pojišťovny také nabízejí možnost krytí takovéto nehody z povinného ručení. Při výběru pojišťovny si tak ověřte, zda jsou kryty i takové škody, jako je právě střet se zvěří.
Zdá se to neuvěřitelné, ale pod koly aut ročně zahynou stovky tisíc kusů zvěře. Podle jednoho z průzkumů například jen zajíců zahyne ročně na našich silnicích více než půl milionu. Na druhou stranu ale také ročně vyhasne až sedm lidských životů po střetu se zvěří. Kolizí se zvířaty jsou na našich silnicích tisíce. Měli bychom tedy počítat s tím, že se zvířata na silnicích pohybují a že střet s nimi může mít až fatální následky, a to především pokud se jedná o zvířata větších rozměrů.
Navíc čísla ze statistik nejsou zcela přesná. Podle údajů pojišťoven se většina srážek se zvířaty na silnicích odehrává v rozsahu škod do sto tisíc korun, takže takovéto havárie nejsou hlášeny policistům, tudíž se do oficiálních statistik nehod ani nedostanou.
Kdy hrozí střet?
Ke srážce se zvířetem může dojít v kteroukoliv denní dobu. Například vysoká zvěř má tendenci pohybovat se i v blízkosti silnic především za svítání a za soumraku. Zvíře je při nočním oslnění světlomety vozidla dokonale zmateno a zůstává strnule stát na vozovce a neutíká. Právě u vysoké bychom měli být obzvláště pozorní v období, kdy dochází k páření, tedy v říjnu až prosinci.
A také bychom měli dávat pozor v jarních měsících se změnou času ze zimního na letní, a to především v ranních hodinách a také v místech, kde lesní zvěř přechází vozovku při cestě za potravou. Zvířata totiž naši změnu času neregistrují a za pastvou chodí ve stále stejnou dobu. Díky časovému posunu je ale na silnicích silnější provoz o hodinu dříve.
V současné době s migrací divokých zvířat do měst je potřeba na pohyb zvířat na vozovkách myslet i při cestě v městských aglomeracích a nejen mimo ně.
Dopravní značení i systémy vozidel
Nepodceňujme proto dopravní značení, které na možnost pohybu zvěře upozorňuje. Aby se snížil úhyn zvířat kolem silnic, používají se různé zábrany a výstražná znamení. Především se jedná o dopravní značky, u nás nejčastěji "Pozor zvěř", případně speciální značky ohroženého živočicha nebo značka "Jiné nebezpečí" s vyobrazením příslušného druhu.
V zahraničí jsou úseky silnic, kde se pohybuje zvěř, obvykle označeny výstražným znamením se zobrazením zvířete. Ve Švédsku tak často najdete oblíbenou značku s losem, v Austrálii je vyobrazen například klokan.
Pro zvýšení bezpečnosti při pohybu zvířat v okolí silnic se využívají také stavební prvky. I u nás již najdeme okolo rychlostních silnic a na dálnicích oplocení a místa určená pro bezpečný přechod zvěře. V poslední době se také využívá pachových zábran, kde velmi silná koncentrace pachu odradí zvíře od vstupu na chráněné území. V zahraničí se používá i ochrana pomocí světelné signalizace, která paprskem světla upozorní řidiče na pohyb zvěře v okolí vozovky. Další možností je vybavení vozu na přední části vysokofrekvenční píšťalkou, která svým zvukem zvěř plaší.
Také výrobci vozidel přicházejí s technickými prvky, které řeší tento problém. Stejně tak jako dnes umí některé systémy detekovat pohyb chodců na silnici, dokážou informovat řidiče o nebezpečí při pohybu zvěře na vozovce. Velmi intenzivně se tomuto problému věnuje například automobilka Volvo.
Ze Švédska pochází také jeden z testů, které se běžně používají při zkouškách vozidel. Tzv. "losím testem", který prověří chování automobilu při prudkém vyhýbacím manévru, procházejí prakticky všechny automobily. Volvo jako jeden z prvních výrobců připravilo systém, který nejen upozorní řidiče na zvěř na vozovce, ale dokáže také řidiči účinně pomoci při brzdění a v současnosti již také umožní automobil zastavit i bez přispění řidiče. Do systému patří radarová čidla a infračervené kamery, které neustále monitorují prostor v okolí vozu. Technici Volva jdou ještě dále a snaží se naučit systém rozpoznat jednotlivá zvířata za pomoci filmových sekvencí pohybu a různého způsobu chování nejrůznějších zvířat.
Jak srážce zabránit?
Vraťme se na naše silnice, kde se pohybujeme v "běžných" vozech. Jak se chovat, abychom střet se zvířetem co nejvíce eliminovali? Prevencí je především snížená rychlost v místech, kde je možný výskyt přebíhající zvěře, zraková kontrola obou stran silnice a soustředění se na možnost náhlého objevení zvířete. Pokud jste někdy jeli potmě například v lesním úseku, tak jste určitě zaznamenali záblesky očí zvířat v okolí cesty. Tato "světýlka" zahlédnete většinou dříve než zvíře celé. A protože volné krajiny, kde by mohla zvěř nerušeně pobývat, stále ubývá, měli bychom s možností jejího pohybu, především na nepřehledných místech, počítat prakticky neustále.
Jakmile zjistíme pohyb zvířete před sebou, měli bychom okamžitě zpomalit a vypnout dálková světla. Odborníci také doporučují zatroubit a pokusit se tak zvíře vyplašit. Počítejme také s tím, že zvíře nebude na silnici samo. Zvířata se pohybují většinou ve skupinách, takže zahlédnuté zvíře můžou následovat další.
Brzdit a čelem vpřed
Pokud je střetnutí se zvířetem nevyhnutelné, je doporučováno intenzivně brzdit a udržet vozidlo v přímém směru. Podle testů, které provedl německý autoklub ADAC, je mnohem bezpečnější přímý střet se zvířetem než snaha vyhnout se mu. Moderní vozy jsou konstruovány především na možnost čelního střetu a při snaze o vyhnutí se může dojít ke smyku a poté k nekontrolovanému nárazu například do stromu nebo dalších překážek na silnici z bočního směru apod., což může mít mnohem horší následky než přímý střet se zvířetem.
Podle již zmíněných testů ADAC, kdy vozidlo naráželo do figuríny odpovídající stavbou i hmotností skutečnému zvířeti, intenzivní brzdění sníží rychlost a přímý náraz sice pravděpodobně automobil značně poškodí, ale díky konstrukci vozu je posádka dostatečně ochráněna.
Pozor na pytláctví
Pokud již k nehodě po střetu se zvířetem došlo, je potřeba učinit nezbytná opatření jako při jakékoliv nehodě. Tedy rozsvítit výstražná světla, postavit na silnici výstražný trojúhelník a po srážce s velkým zvířetem pravděpodobně také zavolat policii a asistenční službu, která se postará o havarovaný vůz. Nikdy se nesnažte sami poraněné zvíře odklízet ze silnice. Poraněná zvěř vám může způsobit zranění, v případě jakékoliv nemoci u zvířete může dojít také k vašemu nakažení.
A samozřejmě se nesnažte naložit zvíře do auta. Vše by totiž mohlo skončit obviněním z trestného činu pytláctví. Srážka se zvěří se podle zákona musí nahlásit zástupci místně příslušného mysliveckého sdružení, který by měl dohledat zraněné zvíře, či zajistit odvoz a likvidaci uhynulého kusu. V případě nahlášení takovéhoto střetu policii se pravděpodobně o to vše postarají sami policisté.
Doporučuje se také pořídit fotodokumentaci poškozeného vozidla a také zvěře, případně jiným vhodným způsobem zajistit důkazy jednoznačně ukazující na to, že došlo k poškození vozidla střetem se zvěří. Pomůže vám to především při jednání s vaší pojišťovnou. Náhradu škody při poškození vozidla pak můžete uplatnit u své pojišťovny z havarijního pojištění a dnes již některé pojišťovny také nabízejí možnost krytí takovéto nehody z povinného ručení. Při výběru pojišťovny si tak ověřte, zda jsou kryty i takové škody, jako je právě střet se zvěří.