Kamzičí otazníky (Květy)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Zatímco mnoho lidí neví, že kamzíci se vyskytují rovněž v Česku, jiní řeší problém: chceme je u nás v chráněných územích, kde ještě před stovkou let nežili? Otazníků víc než vrcholků nad 1 500 metrů.
Domov kamzíka horského je v nejvyšších pohořích jižní Evropy a na Kavkaze. Rodí se jako horolezec - mláďata krátce po porodu skotačí na skalních římsách a v tomto terénu tráví i celý zbytek života. Pohled na stádo řítící se střemhlav z kamenitého svahu do údolí bere dech. Fígl spočívá v tom, že jejich kopýtka mají tvrdé a ostré hrany, ale nášlapné plošky jsou měkčí. Připočíst ještě musíme zkušenost a smysl pro rovnováhu.
Tento kopytník si v potravě přes léto docela vybírá. Okusuje čerstvé letorosty kleče a jalovců, horské trávy a aromatické bylinky. V zimě ale sestupuje do údolí, kde požírá větvičky a kůru jehličnanů a hledá pod sněhem starou trávu, mechy a lišejníky.
Právě letní mlsání je příčinou faktu, že ochránci přírody kamzíky vysazené v Jeseníkách nevidí rádi. V zimním poškozování lesů nemůžou dvě stovky těchto zvířat ve srovnání s přemnoženými jeleny a srnci napáchat podstatné škody, zato přes léto okusují zrovna ty nejvzácnější bylinky. A tady už se dostává do rozporu ochrana rostlin jako svědků dob ledových s kamzíky, kteří sem byli před 100 lety dovezeni z Alp.
Na počátku 20. století byli kamzíci vysazeni také v dalších pohraničních pohořích. Dnes jen můžeme litovat, že šlo o importy z Alp, a ne z Tater. Ti jsou totiž v současnosti vážně ohrožení, a kdyby bývali včas dostali šanci na život třeba právě v Jeseníkách, mohli na tom být lépe.
***
Kamzík horský
V kohoutku měří 80 cm a váží až 60 kg. Samice je březí šest měsíců a často rodí dvojčata. V původních oblastech se zdržuje ve výškách přes 2 000 m n. m. Spásá především horské byliny. Zimní srst je hustší a výrazně tmavší než letní.
Domov kamzíka horského je v nejvyšších pohořích jižní Evropy a na Kavkaze. Rodí se jako horolezec - mláďata krátce po porodu skotačí na skalních římsách a v tomto terénu tráví i celý zbytek života. Pohled na stádo řítící se střemhlav z kamenitého svahu do údolí bere dech. Fígl spočívá v tom, že jejich kopýtka mají tvrdé a ostré hrany, ale nášlapné plošky jsou měkčí. Připočíst ještě musíme zkušenost a smysl pro rovnováhu.
Tento kopytník si v potravě přes léto docela vybírá. Okusuje čerstvé letorosty kleče a jalovců, horské trávy a aromatické bylinky. V zimě ale sestupuje do údolí, kde požírá větvičky a kůru jehličnanů a hledá pod sněhem starou trávu, mechy a lišejníky.
Právě letní mlsání je příčinou faktu, že ochránci přírody kamzíky vysazené v Jeseníkách nevidí rádi. V zimním poškozování lesů nemůžou dvě stovky těchto zvířat ve srovnání s přemnoženými jeleny a srnci napáchat podstatné škody, zato přes léto okusují zrovna ty nejvzácnější bylinky. A tady už se dostává do rozporu ochrana rostlin jako svědků dob ledových s kamzíky, kteří sem byli před 100 lety dovezeni z Alp.
Na počátku 20. století byli kamzíci vysazeni také v dalších pohraničních pohořích. Dnes jen můžeme litovat, že šlo o importy z Alp, a ne z Tater. Ti jsou totiž v současnosti vážně ohrožení, a kdyby bývali včas dostali šanci na život třeba právě v Jeseníkách, mohli na tom být lépe.
***
Kamzík horský
V kohoutku měří 80 cm a váží až 60 kg. Samice je březí šest měsíců a často rodí dvojčata. V původních oblastech se zdržuje ve výškách přes 2 000 m n. m. Spásá především horské byliny. Zimní srst je hustší a výrazně tmavší než letní.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.