Škody zvěří a na zvěři (Litoměřický deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Současné období se vyznačuje zvýšenou aktivitou zemědělců ale i myslivců, směřovanou k tomu jak co nejúčinněji snížit škody zvěří na zemědělských kulturách, zejména pak černou zvěří na obrovských plochách kukuřice, slunečnice, řepky a hořčice.
Zúčastnil jsem se s několika našimi funkcionáři-myslivci celostátní konference, konané dne 14. 10. 2011 ve Žďáru n/S. Hlavním smyslem bylo posoudit současný velmi nebezpečně se rozšiřující stav černé zvěře v naší republice, ale i ve všech státech střední Evropy. Tyto narůstající stavy způsobují velké problémy zejména v zemědělské výrobě, kdy škody zejména na kukuřičných lánech jsou velmi vysoké. Nikdo z účastníků konference však nezmínil, že tomu napomáhají ve většině případech sami zemědělci.
Podívejte se na to, co se dnes na našich polích pěstuje: kukuřice, slunečnice, řepka a s těmito plodinami se krmí takzvané "betonové krávy", tj. plynové elektrárny. Je nutné se nad tímto stavem zamyslet, vždyť ve většině případech se tvrdí, že za to mohou myslivci, kteří nedostatečně černou zvěř loví. Rád bych, aby mě některý zemědělec vysvětlil, jak můžeme lov zvýšit, když zasejí obrovské lány kukuřice (150 200 ha souvislých ploch). Zvěř se z takových ploch nedostane, proč by také vycházela, vždyť se tam má dobře a vychází jen v noci za masitou potravou a vodou. Když jsou požádáni , aby prosekali pruhy,nebo zaseli okolo těchto ploch pruhy obilí,aby se tam dalo lovit , tak to odmítají, že jim vznikne škoda. Zákon o myslivosti 449/01 Sb však říká, že i vlastníci jsou povinni udělat částečná opatření ke zmírnění škod způsobených zvěří. Jak toto sami zemědělci plní ať posoudí myslivci ,ale i odborníci na posuzování škod. Při těchto diskusích jsem vždy zdůrazňoval,že zvěř je přírodním bohatstvím státu a majetkem myslivce se stává až v době ulovení . Proč tedy stát se o tuto zvěř více nezajímá,mnohokrát jsem navrhoval , aby stát,který poskytuje většině zemědělců dotace do zemědělské výroby,vyčlenil z těchto dotací část na úhradu škod způsobených zvěří na zemědělské výrobě,vždyť je to majetek státu.
Je jednoduché říci,ať se myslivci starají a více loví. Musíme si všichni uvědomit, že myslivci v současné době jsou zemědělcům hlídači pozemků, vždyť je nutné zdůraznit,že pokud by všichni myslivci přestali lovit, tak černá zvěř zemědělce sežere i s kukuřicí!
Podobný aktiv a shromáždění proběhlo 19. 10. 2011 v našem okrese v obci Hoštka, kde smyslem bylo, aby si zemědělci pohovořili s myslivci jak dál v řešení těchto stále se zvyšujících škod. Opět ve většině vystoupeních zaznělo, že myslivci málo loví. Je nutné však zdůraznit, že za loňský rok se v našem okrese ulovilo kolem 2000 divočáků a v letošním roce to nebude méně. Na druhé straně se myslivci musí stále řídit Zákonem o myslivosti, dodržovat doby lovu. Řada myslivců i zemědělců prosazuje povolení používat při lovu prasat zakázané způsoby lovu, tj. za použití umělého osvětlení a nočního vidění. Na konferenci ve Žďáru byli přítomni vysocí funkcionáři MZ a ke všem těmto návrhům mlčeli a nechávají vše na státní správě v okresech a myslivcích. Zamyslet se je také nutné nad problémem nad současně vysokými škodami na zvěři, vysoce výkonné zemědělské stroje způsobují obrovské ztráty na mladé zvěři srnčí, zaječí a bažantí. Při současných plodinách, které v našem okrese převládají - zvěř nemá potravu a hyne hlady, to je také nutné posoudit a ze strany myslivců-uživatelů honiteb vyčíslovat. To se také zemědělcům líbit jistě nebude, taková je ovšem prokazatelná skutečnost.
Na závěr svého zamyšlení bych chtěl zdůraznit, že pokud se budou tyto problémy řešit jednostranně se závěrem "za vše můžou myslivci", nic se nevyřeší . Je nutné přijmout opatření jak na straně MZ a myslivecké organizace, jak společně postupovat v zásadním řešení tohoto problému. Zemědělci si musí uvědomit, že budou muset svoje postupy v pěstování těchto plodin přizpůsobit tak, aby bylo umožněno myslivcům stavy této zvěře snížit tak, aby škody byly únosné. Uvědomme si skutečnost, že pokud zvěř žije volně v přírodě ,tak škody byly, jsou a budou. Nikdo si přeci nepřeje, ani zemědělci, aby zvěř z naší přírody zmizela, to si může myslet jen blázen. Je nutné si také uvědomit, že naši myslivci jsou z většiny také zaměstnaní lidé, musí chodit do práce a myslivost provádějí ve svém volném čase a volných dnech. Nikdo jim za to neplatí , vše dělají dobrovolně s láskou k přírodě a naší zvěři. Proto místo nadávek a volání o úhradě škod by se mělo myslivcům poděkovat za to, co pro to v současné době dělají, bylo by to prospěšnější pro všechny. Věřím, že tato doba musí nastat; pokud ne, je konec s českou myslivostí, konec naší již tak zdevastované drobné zvěře.
Adolf Rolínek, bývalý jednatel OMS Litoměřice
Zúčastnil jsem se s několika našimi funkcionáři-myslivci celostátní konference, konané dne 14. 10. 2011 ve Žďáru n/S. Hlavním smyslem bylo posoudit současný velmi nebezpečně se rozšiřující stav černé zvěře v naší republice, ale i ve všech státech střední Evropy. Tyto narůstající stavy způsobují velké problémy zejména v zemědělské výrobě, kdy škody zejména na kukuřičných lánech jsou velmi vysoké. Nikdo z účastníků konference však nezmínil, že tomu napomáhají ve většině případech sami zemědělci.
Podívejte se na to, co se dnes na našich polích pěstuje: kukuřice, slunečnice, řepka a s těmito plodinami se krmí takzvané "betonové krávy", tj. plynové elektrárny. Je nutné se nad tímto stavem zamyslet, vždyť ve většině případech se tvrdí, že za to mohou myslivci, kteří nedostatečně černou zvěř loví. Rád bych, aby mě některý zemědělec vysvětlil, jak můžeme lov zvýšit, když zasejí obrovské lány kukuřice (150 200 ha souvislých ploch). Zvěř se z takových ploch nedostane, proč by také vycházela, vždyť se tam má dobře a vychází jen v noci za masitou potravou a vodou. Když jsou požádáni , aby prosekali pruhy,nebo zaseli okolo těchto ploch pruhy obilí,aby se tam dalo lovit , tak to odmítají, že jim vznikne škoda. Zákon o myslivosti 449/01 Sb však říká, že i vlastníci jsou povinni udělat částečná opatření ke zmírnění škod způsobených zvěří. Jak toto sami zemědělci plní ať posoudí myslivci ,ale i odborníci na posuzování škod. Při těchto diskusích jsem vždy zdůrazňoval,že zvěř je přírodním bohatstvím státu a majetkem myslivce se stává až v době ulovení . Proč tedy stát se o tuto zvěř více nezajímá,mnohokrát jsem navrhoval , aby stát,který poskytuje většině zemědělců dotace do zemědělské výroby,vyčlenil z těchto dotací část na úhradu škod způsobených zvěří na zemědělské výrobě,vždyť je to majetek státu.
Je jednoduché říci,ať se myslivci starají a více loví. Musíme si všichni uvědomit, že myslivci v současné době jsou zemědělcům hlídači pozemků, vždyť je nutné zdůraznit,že pokud by všichni myslivci přestali lovit, tak černá zvěř zemědělce sežere i s kukuřicí!
Podobný aktiv a shromáždění proběhlo 19. 10. 2011 v našem okrese v obci Hoštka, kde smyslem bylo, aby si zemědělci pohovořili s myslivci jak dál v řešení těchto stále se zvyšujících škod. Opět ve většině vystoupeních zaznělo, že myslivci málo loví. Je nutné však zdůraznit, že za loňský rok se v našem okrese ulovilo kolem 2000 divočáků a v letošním roce to nebude méně. Na druhé straně se myslivci musí stále řídit Zákonem o myslivosti, dodržovat doby lovu. Řada myslivců i zemědělců prosazuje povolení používat při lovu prasat zakázané způsoby lovu, tj. za použití umělého osvětlení a nočního vidění. Na konferenci ve Žďáru byli přítomni vysocí funkcionáři MZ a ke všem těmto návrhům mlčeli a nechávají vše na státní správě v okresech a myslivcích. Zamyslet se je také nutné nad problémem nad současně vysokými škodami na zvěři, vysoce výkonné zemědělské stroje způsobují obrovské ztráty na mladé zvěři srnčí, zaječí a bažantí. Při současných plodinách, které v našem okrese převládají - zvěř nemá potravu a hyne hlady, to je také nutné posoudit a ze strany myslivců-uživatelů honiteb vyčíslovat. To se také zemědělcům líbit jistě nebude, taková je ovšem prokazatelná skutečnost.
Na závěr svého zamyšlení bych chtěl zdůraznit, že pokud se budou tyto problémy řešit jednostranně se závěrem "za vše můžou myslivci", nic se nevyřeší . Je nutné přijmout opatření jak na straně MZ a myslivecké organizace, jak společně postupovat v zásadním řešení tohoto problému. Zemědělci si musí uvědomit, že budou muset svoje postupy v pěstování těchto plodin přizpůsobit tak, aby bylo umožněno myslivcům stavy této zvěře snížit tak, aby škody byly únosné. Uvědomme si skutečnost, že pokud zvěř žije volně v přírodě ,tak škody byly, jsou a budou. Nikdo si přeci nepřeje, ani zemědělci, aby zvěř z naší přírody zmizela, to si může myslet jen blázen. Je nutné si také uvědomit, že naši myslivci jsou z většiny také zaměstnaní lidé, musí chodit do práce a myslivost provádějí ve svém volném čase a volných dnech. Nikdo jim za to neplatí , vše dělají dobrovolně s láskou k přírodě a naší zvěři. Proto místo nadávek a volání o úhradě škod by se mělo myslivcům poděkovat za to, co pro to v současné době dělají, bylo by to prospěšnější pro všechny. Věřím, že tato doba musí nastat; pokud ne, je konec s českou myslivostí, konec naší již tak zdevastované drobné zvěře.
Adolf Rolínek, bývalý jednatel OMS Litoměřice
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.