Výnosné honitby berou myslivcům snobové (denik.cz)

Jižní Morava
Téměř jedenáct tisíc myslivců s víc než třemi tisíci vycvičenými loveckými psy vyráží v těchto dnech podle posledních statistik jihomoravského krajského úřadu lovit zvěř v honitbách jižní Moravy.

Oproti nedávné minulosti střílejí víc vysoké, a hlavně divočáků, zato výřady polní drobné zvěře jsou čím dál hubenější. "Je to zřejmě kvůli intenzivní zemědělské výrobě. Naopak černá zvěř se dokázala tlaku civilizace přizpůsobit. Velká pole s plodinami jim slouží jako zdroj potravy i úkryt," objasnil Pavel Smejkal z odboru životního prostředí vyškovské radnice.
Nimrodi na jižní Moravě najímají nebo vlastní přes šest set tisíc hektarů honiteb. Většinou si je pronajímají od státních lesů, obce, někdy i kolegů. "Cenu honiteb určuje rozloha i stav zvěře. Roční nájem jsou nejméně desetitisíce korun. Může to být až milion," vyčíslil předseda Okresního mysliveckého sdružení Hodonín Radovan Mančík.
Snobská záležitost
Podle myslivce Marka Slaniny z Vyškovska si tak někdy honitby zaplatí lidé, kterým myslivost nic neříká. "Často jsou to bohužel snobové a zbohatlíci, kteří se chtějí předvádět. Nebo zase naopak oportunisté, kteří se snaží zvěř vybít a utržit na zvěřině nebo prodeji trofejních kusů k odstřelu," nastínil Slanina.
Hlavně první skupinu kritizuje lesník a ornitolog David Horal. "Dnes velcí vlastníci najímají honitby nebo skupují pozemky kvůli oboře. Důsledkem jsou nenormálně vysoké stavy zvěře. Ta ničí porosty a znemožňuje přirozenou obnovu lesa," objasnil Horal. Že jsou stavy zvěře v honitbách často velmi vysoké, potvrdil i šéf bučovické lesní správy Otakar Pavlík.
Prodej zvěřiny spolu s nabídkou odstřelů je nicméně pro většinu mysliveckých spolků nezbytný zdroj příjmů. "Honitby nabízejí zájemcům odlovy a maso, aby na poplatcích získaly peníze třeba na nákup krmiva pro zvěř," potvrdil jednatel Okresního mysliveckého spolku Blansko Jaroslav Zelený.
Divočina je tak dnes dostupnější než dřív. "Dost zvěřiny nabízejí nejen myslivci, ale i tuzemské i zahraniční farmy," upozornil Zelený.
Podle Slaniny se lovci lidem nesnaží jen nabízet maso. Usilují i o zlepšení špatné pověsti způsobené třeba zprávami o postřelených honcích. Jihomoravské myslivce každopádně chválí ekologové. "Máme s nimi dobré vztahy, spolupracujeme na ochraně přírody," oznámil Stanislav Koukal z brněnské pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny.

Až v Kanadě lovil medvědy myslivec Aleš Navrátil. Srovnává: Tradici ctíme víc než Američané
Téměř čtvrtstoletí loví ve Ždánickém lese myslivec Aleš Navrátil. V poslední době vyráží na čekanou až za oceán. "Svět se otevřel, zájemci můžou lovit divokou zvěř třeba v Africe," říká Navrátil.

Jaké to je lovit medvěda v Kanadě?
Způsob lovu se moc neliší od praxe u nás. Lovec čeká na posedu, návnadou je maso nebo med. Jiné je i prostředí.

Překvapila vás rozloha lesa?
Než jsme dojeli k posedu, bylo to asi třicet kilometrů lesem. Všude divočina. Trochu jsem se bál, aby na mě na posedu nezapomněli. Ale zase jsem ulovil černého medvěda, baribala. Mým snem je přidat k němu grizzlyho a losa.

Která zvěř pro vás byla nejtěžší soupeř?
Medvěda nečekejte. Rozhodně kamzík. Šplhat za ním po skalách je skutečně vyčerpávající.

Jací jsou Američané myslivci?
Nedbají tak na tradici jako třeba my nebo Rakušané. Neskládají poctu zvěři, neznají halali. Mnohem víc je zajímají nové zbraně, způsoby lovu a další praktické záležitosti.

Neupadá tradice i u nás?
Je fakt, že v devadesátých letech si kdejaký zbohatlík povolenku k lovu koupil, dnes jsou ale zkoušky poměrně náročné. Nelze je jen tak obejít.

Srovnejte myslivost za minulého režimu s dnešní dobou.
Za komunistů to byla přísně organizovaná činnost, dnes mají myslivci víc volnosti. Ale větší roli hrají peníze. Není to ovšem jako za první republiky, kdy byl lov výsadou smetánky.

Kanec se dobýval do vinárny
Bučovice
Jako ve známé scéně z filmu Slavnosti sněženek si připadali předminulý týden někteří obyvatelé Bučovic. Městem na Vyškovsku proběhl za bílého dne divočák. Myslivci ho sice nesložili přímo ve třídě, ale stejně jako v slavném Menzelově snímku na školní půdě.

Podle velitele bučovické městské policie Jiřího Wasserburgera se divoké prase zřejmě ukrývalo v kukuřičném poli poblíž bučovické místní části Marefy. Vyplašili ho při sklizni zemědělci. "Vyděšené zvíře nejdřív proběhlo kaštanovou alejí, pokračovalo v cestě kolem zámku a dostalo se až na náměstí. Divočák pak přeběhl hlavní silnici z Brna do Uherského Hradiště a chvíli se dobýval do místní vinárny. To se mu ale nepodařilo," popsal úprk divokého prasete šéf bučovických strážníků.
Běžel ke gymnáziu
Divočák pak běžel do areálu bučovického gymnázia. Neobvyklou událost už strážníkům ohlásili kolemjdoucí. Hlídka městské policie okamžitě vyjela do Součkovy ulice. "Tou dobou už před školu přicházely děti na sportovní kroužky," informoval ředitel Gymnázia Bučovice Jiří Vlček. Štěstí podle něj bylo, že se incident odehrál kolem páté hodiny odpoledne. Areál okolo školy už totiž nebyl plný gymnazistů.
Strážníci zavřeli školní brány a přivolali na pomoc myslivce z bučovického sdružení. "Divočáka jsme společně nahnali na vhodné místo, kde ho mohl myslivec bezpečně odstřelit," poznamenal Wasserburger s tím, že na rozdíl od divočáka se při neplánovaném honu nikomu z obyvatel nic nestalo.