Myslivcům začínají hony drobné zvěře (Blanenský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Myslivci na Blanensku se chystají na první hony. Na mušku si vezmou bažanty a zajíce. Střílet budou ale jen pár kusů.
Blanensko
Už za necelých čtrnáct dní někteří myslivci z Blanenska vyrazí na první podzimní hon. Lovit budou především drobnou zvěř - zajíce a bažanty. Skolí však maximálně několik desítek zvířat. Počty zvěře v lese a v polích jsou totiž vyvážené, a proto se k většímu odstřelu nechystají.
Zatímco divoké kachny se loví už od začátku září, teprve prvního listopadu se může střílet také po zajících a bažantech. "V Černé Hoře letos chceme střelit asi deset kusů bažantů a také tolik zajíců," řekl člen černohorských myslivců a předseda Okresního mysliveckého spolku Blansko Jaroslav Zelený. Pokud tedy myslivci uspořádají tři hony, na každém uloví jen tři až čtyři kusy zvířat, které pak použijí třeba jako dar do tomboly na poslední leči nebo mysliveckém plese. Blanenští myslivci považují hon spíše za společenskou událost. "Sejdeme se s ostatními, projdeme se po honitbě, ulovíme něco málo, jen aby bylo dost masa na poslední leč," popsal hon Zelený.
Počet zvěře na Blanensku je podle myslivce letos vyvážený. "Každoročně ulovíme v podstatě jen přírůstek, tím regulujeme počty drobné zvěře podle údajů mysliveckého hospodáře. Zjednodušeně lze říct, že se počty musí pohybovat mezi normovaným a minimálním stavem," uvedl Zelený. Na Blanensku je celkem čtyřiaosmdesát revírů. Hony pořádají také ve Vanovicích. "Letos bude jen jeden velký hon na Štěpána, na kterém odlovíme asi pětatřicet zajíců a patnáct bažantů," odhadl místní myslivecký hospodář Radomír Pavlík. Také Vanovičtí ze zvířat v lednu udělají plesovou tombolu.
Některá myslivecká sdružení na Blanensku v posledních letech od honů na drobnou zvěř upustila. Pořádají jen naháňky škodné včetně divokých prasat. "Divočák je kvůli masu užitečné zvíře. Ale počítáme jej i do škodné, protože na jaře dokáže sežrat i mláďata bažantů nebo srn," upřesnil Zelený s tím, že se v lese obecně objevuje více škodné než užitečných zvířat. "Kromě divočáků jsou to lišky, kuny, jezevci, draví ptáci, toulaví psi a nejhorší jsou toulavé kočky," uvedl myslivec.
Pořádek na mysliveckých honech každoročně kontrolují i policisté, kterým myslivci posílají termíny honů. "Zajímají nás zbrojní pasy a průkazy zbraní. U střelců děláme také dechové zkoušky, zda nepili alkohol," upřesnila Iva Šebková z blanenské policie. Podle jejích slov při loňských honech na Blanensku policisté naměřili pouze jednomu myslivci v Sebranicích necelé půl promile alkoholu. "Kontroly bývají bez problémů, myslivci si dávají pozor," dodala Šebková.
Neustálým problémem myslivců jsou pytláci. "Pytláků je pořád dost, s ekonomickou krizí snad ještě víc. Lidi si snaží různě přivydělávat," uvedl Zelený.
Některé pytláky ze svého revíru dokonce zná, ale kvůli chybějícím důkazům je jen těžko něco usvědčí. "Pytláci často neznají dobu hájení, proto klidně zastřelí březí srnu. Když má v sobě třeba dvě mláďata, přijdeme najednou o tři kusy," povzdechl si myslivec Zelený.
Blanensko
Už za necelých čtrnáct dní někteří myslivci z Blanenska vyrazí na první podzimní hon. Lovit budou především drobnou zvěř - zajíce a bažanty. Skolí však maximálně několik desítek zvířat. Počty zvěře v lese a v polích jsou totiž vyvážené, a proto se k většímu odstřelu nechystají.
Zatímco divoké kachny se loví už od začátku září, teprve prvního listopadu se může střílet také po zajících a bažantech. "V Černé Hoře letos chceme střelit asi deset kusů bažantů a také tolik zajíců," řekl člen černohorských myslivců a předseda Okresního mysliveckého spolku Blansko Jaroslav Zelený. Pokud tedy myslivci uspořádají tři hony, na každém uloví jen tři až čtyři kusy zvířat, které pak použijí třeba jako dar do tomboly na poslední leči nebo mysliveckém plese. Blanenští myslivci považují hon spíše za společenskou událost. "Sejdeme se s ostatními, projdeme se po honitbě, ulovíme něco málo, jen aby bylo dost masa na poslední leč," popsal hon Zelený.
Počet zvěře na Blanensku je podle myslivce letos vyvážený. "Každoročně ulovíme v podstatě jen přírůstek, tím regulujeme počty drobné zvěře podle údajů mysliveckého hospodáře. Zjednodušeně lze říct, že se počty musí pohybovat mezi normovaným a minimálním stavem," uvedl Zelený. Na Blanensku je celkem čtyřiaosmdesát revírů. Hony pořádají také ve Vanovicích. "Letos bude jen jeden velký hon na Štěpána, na kterém odlovíme asi pětatřicet zajíců a patnáct bažantů," odhadl místní myslivecký hospodář Radomír Pavlík. Také Vanovičtí ze zvířat v lednu udělají plesovou tombolu.
Některá myslivecká sdružení na Blanensku v posledních letech od honů na drobnou zvěř upustila. Pořádají jen naháňky škodné včetně divokých prasat. "Divočák je kvůli masu užitečné zvíře. Ale počítáme jej i do škodné, protože na jaře dokáže sežrat i mláďata bažantů nebo srn," upřesnil Zelený s tím, že se v lese obecně objevuje více škodné než užitečných zvířat. "Kromě divočáků jsou to lišky, kuny, jezevci, draví ptáci, toulaví psi a nejhorší jsou toulavé kočky," uvedl myslivec.
Pořádek na mysliveckých honech každoročně kontrolují i policisté, kterým myslivci posílají termíny honů. "Zajímají nás zbrojní pasy a průkazy zbraní. U střelců děláme také dechové zkoušky, zda nepili alkohol," upřesnila Iva Šebková z blanenské policie. Podle jejích slov při loňských honech na Blanensku policisté naměřili pouze jednomu myslivci v Sebranicích necelé půl promile alkoholu. "Kontroly bývají bez problémů, myslivci si dávají pozor," dodala Šebková.
Neustálým problémem myslivců jsou pytláci. "Pytláků je pořád dost, s ekonomickou krizí snad ještě víc. Lidi si snaží různě přivydělávat," uvedl Zelený.
Některé pytláky ze svého revíru dokonce zná, ale kvůli chybějícím důkazům je jen těžko něco usvědčí. "Pytláci často neznají dobu hájení, proto klidně zastřelí březí srnu. Když má v sobě třeba dvě mláďata, přijdeme najednou o tři kusy," povzdechl si myslivec Zelený.