Přísně chránění bobři se šíří a páchají škody (Moravský server)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Šumpersko
Bobří kolonie se z Litovelského Pomoraví, kde byli tito velcí hlodavci uměle vysazeni v letech 1991 a 1992, posouvají proti toku řek stále dál na sever.
Nejseverněji žijí na řece Branné u Jindřichova a na řece Moravě v katastru obce Malá Morava.
Po dvaceti letech od vysazení začíná tento přísně chráněný živočich přerůstat lidem přes hlavu.
Kolem vodních toků totiž páchá značné škody. Kácí stromy a při stavbě nor provrtává a narušuje hráze. Protože vchod do nory musí mít pod vodou, na potocích s nízkou hladinou si bobr staví z větví a hlíny vlastní hráze napříč korytem a voda pak zaplavuje okolní pole.
Jednu takovou bobří hráz si může každý prohlédnout nedaleko Šumperka. Na odbočce k autolakovně pod Bludovským kopcem stačí zabočit podél trati či po loukách doprava a po půl kilometru dojdete k hrázi na malém potůčku, který přitéká z polí.
Poslední úsek je třeba zdolat mezi řádky kukuřice, protože bobří dílo proměnilo louku v mokřinu. Do pole vede od vody řada pěšinek vystlaná kukuřičnými stvoly, které si bobři tahají do nor.
"Je vidět, že bobři už osídlují i toky, které pro ně nejsou optimální. Bobřích rodin přibývá, jsou jich tady desítky a už nemají kde se usadit. Každá totiž potřebuje k životu alespoň dvoukilometrový úsek toku," řekl František John, který se výzkumem bobrů řadu let zabýval.
Bobrům nevadí ani blízkost lidí. Zabydleli se u Rájce, kde pokáceli jabloně, v Zábřehu u mostu před nádražím zničili nově vysazené stromy a na Desné je lidé letos na jaře viděli i s mláďaty přímo v Sudkově poblíž betonového mostu ve směru na Bludov.
"Potíže s bobry řeším už asi dva roky. Naposledy nám pokáceli strom tak nešikovně, že zatarasil obecní cestu. Už by se měl někdo zamyslet nad tím, jak bobry redukovat," uvedla starostka Sudkova Milena Sobotková.
Bludovským zemědělcům zaplavili svými hrázemi asi hektar pole.
"Nejsou to sice nijak zásadní škody, ale budu muset prověřit, jaké jsou možnosti s náhradami," řekl předseda Bludovské akciové společnosti František Snášel.
Největší škody bobři působí Povodí Moravy především na břehových porostech a zejména na podzim, kdy si dělají zásoby na zimu. Na Šumpersku dosáhly tyto škody jen za minulý rok 413 tisíc korun. Dalších 633 tisíc korun si vyžádá oprava poškozené hráze u Bohuslavic.
"Součástí každé terénní prohlídky toku je vždy i kontrola výskytu bobra. V případě, že ho objevíme, kontrolujeme pak i hráze. To je často technicky náročné, protože bobři si dělají nory hluboko pod hladinou. Navíc nám opravy komplikuje fakt, že bobr je chráněný živočich, a tudíž zásah do jeho nor je zásahem do biotopu. Potřebujeme tedy získat výjimky od příslušných úřadů a stavební práce musíme složitě obhajovat," řekla mluvčí Povodí Moravy Veronika Slámová.
Podstatně větší škody než v našem regionu působí bobr na jižní Moravě, zejména na Dyji na Břeclavsku nebo na Baťově kanále. Tam před dvěma lety udělali bobři v hrázi díry metr krát metr velké, voda začala vytékat a zatopila okolní zemědělské pozemky. Škody způsobené bobrem stejně jako dalšími chráněnými živočichy lze uplatnit u státu. Platí je ministerstvo financí. První instancí, kde je třeba škodu nahlásit a zdokumentovat, je pověřený městský úřad - v našem regionu jsou to radnice v Šumperku, Mohelnici, Zábřehu a Jeseníku.
Zákon z roku 2000 ale nepočítá se škodami na technických dílech. V době jeho vzniku nikdo netušil, že by takové škody mohl bobr napáchat. Pracovní skupina na Univerzitě Palackého v Olomouci zpracovala před sedmi lety plán péče o bobra v České republice. Navrhovala, aby bylo možné v některých oblastech bobra lovit jako jinou zvěř. S návrhem ale neuspěla.
Mluvčí ministerstva životního prostředí Michaela Jendeková uvedla, že úřad již delší dobu připravuje koncepci přístupu k tomuto druhu, který je chráněn evropskou legislativou.
"S ohledem na evropské směrnice a úmluvy nelze bobra zařadit mezi lovnou zvěř ve smyslu zákona o myslivosti. Ale předpokládá se mimo jiné například ochrana hrází jejich oplocením nebo vypuzení bobrů z hospodářsky využívaných ploch odstraněním jejich hrází, hradů a nor," uvedla mluvčí Michaela Jendeková.
Bobří kolonie se z Litovelského Pomoraví, kde byli tito velcí hlodavci uměle vysazeni v letech 1991 a 1992, posouvají proti toku řek stále dál na sever.
Nejseverněji žijí na řece Branné u Jindřichova a na řece Moravě v katastru obce Malá Morava.
Po dvaceti letech od vysazení začíná tento přísně chráněný živočich přerůstat lidem přes hlavu.
Kolem vodních toků totiž páchá značné škody. Kácí stromy a při stavbě nor provrtává a narušuje hráze. Protože vchod do nory musí mít pod vodou, na potocích s nízkou hladinou si bobr staví z větví a hlíny vlastní hráze napříč korytem a voda pak zaplavuje okolní pole.
Jednu takovou bobří hráz si může každý prohlédnout nedaleko Šumperka. Na odbočce k autolakovně pod Bludovským kopcem stačí zabočit podél trati či po loukách doprava a po půl kilometru dojdete k hrázi na malém potůčku, který přitéká z polí.
Poslední úsek je třeba zdolat mezi řádky kukuřice, protože bobří dílo proměnilo louku v mokřinu. Do pole vede od vody řada pěšinek vystlaná kukuřičnými stvoly, které si bobři tahají do nor.
"Je vidět, že bobři už osídlují i toky, které pro ně nejsou optimální. Bobřích rodin přibývá, jsou jich tady desítky a už nemají kde se usadit. Každá totiž potřebuje k životu alespoň dvoukilometrový úsek toku," řekl František John, který se výzkumem bobrů řadu let zabýval.
Bobrům nevadí ani blízkost lidí. Zabydleli se u Rájce, kde pokáceli jabloně, v Zábřehu u mostu před nádražím zničili nově vysazené stromy a na Desné je lidé letos na jaře viděli i s mláďaty přímo v Sudkově poblíž betonového mostu ve směru na Bludov.
"Potíže s bobry řeším už asi dva roky. Naposledy nám pokáceli strom tak nešikovně, že zatarasil obecní cestu. Už by se měl někdo zamyslet nad tím, jak bobry redukovat," uvedla starostka Sudkova Milena Sobotková.
Bludovským zemědělcům zaplavili svými hrázemi asi hektar pole.
"Nejsou to sice nijak zásadní škody, ale budu muset prověřit, jaké jsou možnosti s náhradami," řekl předseda Bludovské akciové společnosti František Snášel.
Největší škody bobři působí Povodí Moravy především na břehových porostech a zejména na podzim, kdy si dělají zásoby na zimu. Na Šumpersku dosáhly tyto škody jen za minulý rok 413 tisíc korun. Dalších 633 tisíc korun si vyžádá oprava poškozené hráze u Bohuslavic.
"Součástí každé terénní prohlídky toku je vždy i kontrola výskytu bobra. V případě, že ho objevíme, kontrolujeme pak i hráze. To je často technicky náročné, protože bobři si dělají nory hluboko pod hladinou. Navíc nám opravy komplikuje fakt, že bobr je chráněný živočich, a tudíž zásah do jeho nor je zásahem do biotopu. Potřebujeme tedy získat výjimky od příslušných úřadů a stavební práce musíme složitě obhajovat," řekla mluvčí Povodí Moravy Veronika Slámová.
Podstatně větší škody než v našem regionu působí bobr na jižní Moravě, zejména na Dyji na Břeclavsku nebo na Baťově kanále. Tam před dvěma lety udělali bobři v hrázi díry metr krát metr velké, voda začala vytékat a zatopila okolní zemědělské pozemky. Škody způsobené bobrem stejně jako dalšími chráněnými živočichy lze uplatnit u státu. Platí je ministerstvo financí. První instancí, kde je třeba škodu nahlásit a zdokumentovat, je pověřený městský úřad - v našem regionu jsou to radnice v Šumperku, Mohelnici, Zábřehu a Jeseníku.
Zákon z roku 2000 ale nepočítá se škodami na technických dílech. V době jeho vzniku nikdo netušil, že by takové škody mohl bobr napáchat. Pracovní skupina na Univerzitě Palackého v Olomouci zpracovala před sedmi lety plán péče o bobra v České republice. Navrhovala, aby bylo možné v některých oblastech bobra lovit jako jinou zvěř. S návrhem ale neuspěla.
Mluvčí ministerstva životního prostředí Michaela Jendeková uvedla, že úřad již delší dobu připravuje koncepci přístupu k tomuto druhu, který je chráněn evropskou legislativou.
"S ohledem na evropské směrnice a úmluvy nelze bobra zařadit mezi lovnou zvěř ve smyslu zákona o myslivosti. Ale předpokládá se mimo jiné například ochrana hrází jejich oplocením nebo vypuzení bobrů z hospodářsky využívaných ploch odstraněním jejich hrází, hradů a nor," uvedla mluvčí Michaela Jendeková.