Když lovecký pes neposlouchá, je to vždycky chyba majitele (Olomoucký eník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Myslivosti a výcviku loveckých psů zasvětil svůj život dvaašedesátiletý Jan Nastoupil z Křelova-Břuchotína na Olomoucku. Oběma koníčkům se věnuje přes čtyřicet let a stále ho to baví. Dlouholetá praxe z něj dokonce udělala jednoho z nejzkušenějších rozhodčích na Hané, který při testech hodnotí um loveckých psů. V sobotu v Kožušanech-Tážalech šéfoval podzimním zkouškám ohařů a malých plemen.
K myslivosti se dostal už jako malý kluk. S rodinou žil na vesnici, a tak se sem tam nachomýtl k honu. "Pak jsem začal studovat zemědělskou školu, takže jsem měl k přírodě stále blízko. Hned na škole jsem si udělal myslivecký kurz. Od dvaceti let mám myslivecký lístek," popisuje své začátky v zelené uniformě Nastoupil.
Krátkosrstý ohař
Ještě zamlada si pořídil prvního loveckého psa, německého krátkosrstého ohaře. "Vždy si pořizuji toto plemeno. Za život jsem jich měl už jedenáct. Každého jsem vycvičil tak, že měl minimálně podzimní zkoušky na drobnou zvěř a zkoušky vloh. Tři z mých psů však byli všestranní. Znamená to, že jsem je mohl vzít na jakýkoli hon. Uměli dohledat zvěř na poli, v lese i ve vodě," vypráví Nastoupil. Výcvik ohaře zkušenému myslivci trvá pět měsíců. Psy si bere ještě jako štěňata a do roka s nimi skládá první zkoušku.
"Jsou hodně mladí. Nejprve se učí poslušnosti: aby přiběhli na zavolání, zůstali na místě. Pak se začíná s dalšími úkoly. Učí se aportovat a přinášet předměty pánovi. To je asi nejtěžší část výcviku," přibližuje myslivec.
Od nejlehčího
Když pes nesprávně aportuje nebo neposlouchá, udělal při výcviku chybu majitel. "Musí se začít znovu, od nejjednoduššího ke složitějšímu. Nejdříve se naučí aport na místě, pak se mu háže předmět dál a dál. Když aportuje dobře na břehu, pak se začíná s výcvikem ve vodě. Pes se musí se střelenou zvěří vždy vracet co nejkratší cestou zpět k pánovi," vysvětluje Nastoupil.
Díky dlouholeté praxi s výcvikem loveckých psů se stal rozhodčím, který při zkouškách rozhoduje o tom, zda pes osvědčení získá. Zároveň je kynologickým referentem Okresního mysliveckého spolku Olomouc. "V sezoně se vždy nejvíce těším právě na zkoušky. Hodně si vážím toho, když dostanu pozvání, abych byl rozhodčím u zkoušek s celostátním významem," podotýká.
Oba koníčky mu dávají náboj do života a jsou pro něj odpočinkem. "Akorát rodina si naříká, že nejsem více s nimi," uzavírá.
K myslivosti se dostal už jako malý kluk. S rodinou žil na vesnici, a tak se sem tam nachomýtl k honu. "Pak jsem začal studovat zemědělskou školu, takže jsem měl k přírodě stále blízko. Hned na škole jsem si udělal myslivecký kurz. Od dvaceti let mám myslivecký lístek," popisuje své začátky v zelené uniformě Nastoupil.
Krátkosrstý ohař
Ještě zamlada si pořídil prvního loveckého psa, německého krátkosrstého ohaře. "Vždy si pořizuji toto plemeno. Za život jsem jich měl už jedenáct. Každého jsem vycvičil tak, že měl minimálně podzimní zkoušky na drobnou zvěř a zkoušky vloh. Tři z mých psů však byli všestranní. Znamená to, že jsem je mohl vzít na jakýkoli hon. Uměli dohledat zvěř na poli, v lese i ve vodě," vypráví Nastoupil. Výcvik ohaře zkušenému myslivci trvá pět měsíců. Psy si bere ještě jako štěňata a do roka s nimi skládá první zkoušku.
"Jsou hodně mladí. Nejprve se učí poslušnosti: aby přiběhli na zavolání, zůstali na místě. Pak se začíná s dalšími úkoly. Učí se aportovat a přinášet předměty pánovi. To je asi nejtěžší část výcviku," přibližuje myslivec.
Od nejlehčího
Když pes nesprávně aportuje nebo neposlouchá, udělal při výcviku chybu majitel. "Musí se začít znovu, od nejjednoduššího ke složitějšímu. Nejdříve se naučí aport na místě, pak se mu háže předmět dál a dál. Když aportuje dobře na břehu, pak se začíná s výcvikem ve vodě. Pes se musí se střelenou zvěří vždy vracet co nejkratší cestou zpět k pánovi," vysvětluje Nastoupil.
Díky dlouholeté praxi s výcvikem loveckých psů se stal rozhodčím, který při zkouškách rozhoduje o tom, zda pes osvědčení získá. Zároveň je kynologickým referentem Okresního mysliveckého spolku Olomouc. "V sezoně se vždy nejvíce těším právě na zkoušky. Hodně si vážím toho, když dostanu pozvání, abych byl rozhodčím u zkoušek s celostátním významem," podotýká.
Oba koníčky mu dávají náboj do života a jsou pro něj odpočinkem. "Akorát rodina si naříká, že nejsem více s nimi," uzavírá.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.