Na Čerchově vrcholí přípravy k vypuštění tetřeva hlušce do volné přírody (mediafax.cz)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Dvacítku tetřevů hlušců čeká v nejbližších dnech vypuštění z aklimatizačních voliér do volné přírody v Českém lese na Domažlicku. Program reintrodukce tetřeva v okolí Čerchova běží už od roku 1998, kdy se začalo s vyhledáváním vhodných lokalit, řekl agentuře Mediafax Václav Fišr, iniciátor projektu.
Ročně vypouští pracovníci Domažlických městských lesů 20 jedinců tetřeva hlušce do oblasti Čerchova v Českém lese. "Jde o tři až čtyřměsíční kuřata z německých, polských a českých chovů. Vypouštíme v podzimních měsících, kdy probíhá přirozený rozpad mateřských hejn mladých ptáků a je v přírodě dostatek potravy, jako je borůvka, jeřáb, brusinka a dalších plodů," řekl Václav Fišr.
Pro reintrodukci tetřeva hlušce a záchranu a obnovu jeho populace v Českém Lese pracovníci vybudovali aklimatizační zařízení situované do lokality bývalého tokaniště v nadmořské výšce 925 metrů nad mořem.
"Aklimatizační zařízení je složené z voliéry určené pro pozorování a kontrolu zdravotního stavu dovezených tetřevů. Součástí zařízení je pak přechodová zasíťovaná voliéra simulující přirozené prostředí a pak zajišťující obůrka, tedy oplocenka na ploše zhruba sedm arů. Ta má za úkol zajistit pozvolný rozptyl a stále ještě ochranu vypouštěných tetřevů," vysvětlil Fišr.
Ptáky v aklimatizačním zařízení chrání před predátory, jako je liška či kuna, elektrické ohradníky, pachová a optická zradidla. "Tetřevi jsou pod kontrolou i v bezprostředním okolí zařízení, a to na ploše asi 20 arů veliké. Tu důsledně udržujeme ve vhodné kondici biotopu, ptáky přikrmujeme a chráníme také pachovými a optickými zradidly před predátory," doplnil Fišr.
Vypouštění tetřevů z aklimatizačního zařízení probíhá za vhodného počasí v ranních nebo dopoledních hodinách po předchozí kontrole veterinářem. "Vypouštění se zásadně provádí v klidu a pouze pootevřením zasíťované voliéry, kdy tetřevi pouze pozvolna vycházejí do zajišťovací obůrky. Tento proces může trvat i několik dnů. Po celou dobu aklimatizace zajišťujeme na strážním stanovišti a v jeho okolí 24 hodin strážní službu," dodal Fišr.
Ještě před přistoupením k samotné reintrodukci provedli odborníci z ČR i ze zahraničí důkladný průzkum a zhodnocení biotopu. Jako součást koncepce bylo navrženo pět stabilizačních center s vhodným biotopem a perspektivou pro rozvoj tetřeví populace o celkové velikosti 422 hektarů. "V rámci těchto aktivit se například přeložila hřebenová turistická trasa a instalovaly informační tabule. V rámci další péče o biotop konzultujeme veškeré lesnické zásahy v oblastech skutečného či předpokládaného výskytu tetřeva hlušce. Utváření biotopů vhodných nejen pro tetřeva hlušce, ale v našem případě i pro jeřábka lesního jde správným směrem," vyjádřil své přesvědčení Václav Fišr.
Z množství tetřevů vypuštěných do přírody přežívá zhruba 10 procent. "Zbytek obvykle podlehne predátorům, z nichž největší je u nás liška a kuna. Počet přeživších ptáků koresponduje s množstvím jedinců, které obvykle přežije při hnízdění ve volné přírodě," uvedl Fišr.
Z dosavadních zkušeností lze podle Fišra vyvodit, že reintrodukce tetřeva působí pozitivně nejen na samotný druh, ale v souvislosti s lesnickým hospodařením i na komplexní biotop. "V lokalitách se kromě tetřeva či jeřábka lesního také vyskytují běžně jiné druhy živočichů, jako například sluka lesní, zajíc polní, datlík tříprstý, sýc rousný, kulíšek nejmenší či holub doupňák," sdělil Fišr.
Protože jde v klasifikaci druhu o kriticky ohroženého a přísně chráněného živočicha, je třeba mít na jeho chov a vůbec manipulaci výjimku ze zákona o ochraně přírody. "Tu máme do roku 2012. Budeme žádat o její udělení i v příštím roce, ale ze strany státní ochrany přírody a příslušných orgánů a dnes již obecně přijímaného názoru, že příroda si ve všem pomůže sama a je dobré nezasahovat, nepředpokládám, že výjimka a tím celý tento proces bude dále pokračovat," vyjádřil své obavy Václav Fišr.
Ročně vypouští pracovníci Domažlických městských lesů 20 jedinců tetřeva hlušce do oblasti Čerchova v Českém lese. "Jde o tři až čtyřměsíční kuřata z německých, polských a českých chovů. Vypouštíme v podzimních měsících, kdy probíhá přirozený rozpad mateřských hejn mladých ptáků a je v přírodě dostatek potravy, jako je borůvka, jeřáb, brusinka a dalších plodů," řekl Václav Fišr.
Pro reintrodukci tetřeva hlušce a záchranu a obnovu jeho populace v Českém Lese pracovníci vybudovali aklimatizační zařízení situované do lokality bývalého tokaniště v nadmořské výšce 925 metrů nad mořem.
"Aklimatizační zařízení je složené z voliéry určené pro pozorování a kontrolu zdravotního stavu dovezených tetřevů. Součástí zařízení je pak přechodová zasíťovaná voliéra simulující přirozené prostředí a pak zajišťující obůrka, tedy oplocenka na ploše zhruba sedm arů. Ta má za úkol zajistit pozvolný rozptyl a stále ještě ochranu vypouštěných tetřevů," vysvětlil Fišr.
Ptáky v aklimatizačním zařízení chrání před predátory, jako je liška či kuna, elektrické ohradníky, pachová a optická zradidla. "Tetřevi jsou pod kontrolou i v bezprostředním okolí zařízení, a to na ploše asi 20 arů veliké. Tu důsledně udržujeme ve vhodné kondici biotopu, ptáky přikrmujeme a chráníme také pachovými a optickými zradidly před predátory," doplnil Fišr.
Vypouštění tetřevů z aklimatizačního zařízení probíhá za vhodného počasí v ranních nebo dopoledních hodinách po předchozí kontrole veterinářem. "Vypouštění se zásadně provádí v klidu a pouze pootevřením zasíťované voliéry, kdy tetřevi pouze pozvolna vycházejí do zajišťovací obůrky. Tento proces může trvat i několik dnů. Po celou dobu aklimatizace zajišťujeme na strážním stanovišti a v jeho okolí 24 hodin strážní službu," dodal Fišr.
Ještě před přistoupením k samotné reintrodukci provedli odborníci z ČR i ze zahraničí důkladný průzkum a zhodnocení biotopu. Jako součást koncepce bylo navrženo pět stabilizačních center s vhodným biotopem a perspektivou pro rozvoj tetřeví populace o celkové velikosti 422 hektarů. "V rámci těchto aktivit se například přeložila hřebenová turistická trasa a instalovaly informační tabule. V rámci další péče o biotop konzultujeme veškeré lesnické zásahy v oblastech skutečného či předpokládaného výskytu tetřeva hlušce. Utváření biotopů vhodných nejen pro tetřeva hlušce, ale v našem případě i pro jeřábka lesního jde správným směrem," vyjádřil své přesvědčení Václav Fišr.
Z množství tetřevů vypuštěných do přírody přežívá zhruba 10 procent. "Zbytek obvykle podlehne predátorům, z nichž největší je u nás liška a kuna. Počet přeživších ptáků koresponduje s množstvím jedinců, které obvykle přežije při hnízdění ve volné přírodě," uvedl Fišr.
Z dosavadních zkušeností lze podle Fišra vyvodit, že reintrodukce tetřeva působí pozitivně nejen na samotný druh, ale v souvislosti s lesnickým hospodařením i na komplexní biotop. "V lokalitách se kromě tetřeva či jeřábka lesního také vyskytují běžně jiné druhy živočichů, jako například sluka lesní, zajíc polní, datlík tříprstý, sýc rousný, kulíšek nejmenší či holub doupňák," sdělil Fišr.
Protože jde v klasifikaci druhu o kriticky ohroženého a přísně chráněného živočicha, je třeba mít na jeho chov a vůbec manipulaci výjimku ze zákona o ochraně přírody. "Tu máme do roku 2012. Budeme žádat o její udělení i v příštím roce, ale ze strany státní ochrany přírody a příslušných orgánů a dnes již obecně přijímaného názoru, že příroda si ve všem pomůže sama a je dobré nezasahovat, nepředpokládám, že výjimka a tím celý tento proces bude dále pokračovat," vyjádřil své obavy Václav Fišr.
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.