Čeští zbrojaři míří do Polska (Ekonom.cz)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Česká zbrojovka chce spolu s polským gigantem Bumar přezbrojit tamní armádu.
Česká zbrojovka
- Výrobce vojenských, loveckých a sportovních zbraní.
- Zaměstnává 1200 lidí.
- Loňské tržby dosáhly 1,7 miliardy korun, zisk byl 138 milionů korun.
- Majiteli firmy jsou podle dostupných informací Rudolf Ovčařík a Tadeáš Kufa, kteří dříve spoluvlastnili například Třinecké železárny.
Jeden z největších evropských veletrhů vojenské techniky, který minulý týden proběhl v polských Kielcích, ovládla podle očekávání místní skupina Bumar. Její pestrá škála exponátů od munice, přes protiletadlové kanony až po vylepšený ruský tank zabrala celou halu o velikosti fotbalového hřiště.
Státem vlastněný Bumar, pod nějž spadá celkem 23 podniků, je vlajkovou lodí polského zbrojního průmyslu s exkluzivním přístupem k zakázkám tamní armády.
O jeho významu moc dobře vědí i v České zbrojovce v Uherském Brodě. Její zástupci nedávno navázali s jedním z výrobních podniků Bumaru spolupráci, která by jim mohla v příštích letech zajistit velmi lukrativní sousto: podíl na přezbrojení stotisícové polské armády ručními zbraněmi.
Polská armáda je několikanásobně větší než česká. A totéž platí i o tamním trhu. Bumar je dnes v oblasti armádní techniky po nás zřejmě tím nejvýznamnějším zahraničním partnerem, říká Daniel Struž, ředitel speciálních projektů České zbrojovky.
Zákon velí: Nakupujte
Právě Polsko se pro české zbrojaře stává čím dál atraktivnějším cílem. Jako jediná země v regionu totiž i přes nedávnou hospodářskou krizi nezačala škrtat v armádním rozpočtu.
Polsko má v současnosti v rámci zemí Visegrádské čtyřky nejen největší, ale jednoznačně také nejmodernější armádu. Investice do ní dokonce nadále stoupají.
Poláci si totiž přímo do zákona napsali, že každý rok budou na obranné výdaje posílat téměř dvě procenta HDP, což jen pro letošek znamená více než 27 miliard zlotých (154 miliard korun).
Pro ilustraci: rozpočet českého resortu obrany se za poslední dva roky zmenšil skoro o pětinu na nynějších 43 miliard neboli 1,15 procenta HDP. V příštích letech se navíc čekají ještě další škrty.
A tak zatímco česká armáda už zastavila několik modernizačních projektů, polská je spíše rozjíždí. Jak nedávno připomněl deník Financial Times, do roku 2019 chce polské ministerstvo obrany utratit za moderní vybavení v přepočtu více než 175 miliard korun. S těmito plány by přitom neměly výrazněji zamíchat ani parlamentní volby, které proběhnou v říjnu.
Žádná z významných politických stran nahlas nemluví o tom, že by se výdaje na zbrojení měly výrazně osekat. Naopak se zvažuje, že kvůli nahromadění některých velkých projektů v krátkém časovém období by se výdaje ještě nárazově zvýšily, řekl týdeníku Ekonom zdroj z diplomatického prostředí.
Made in Poland & laquo rozhoduje
Jedna z větších investic polské armády jde konkrétně do projektu Tytan & laquo. Ten je obdobou projektu české armády Voják 21. století & laquo, v rámci něhož mají vojáci dostat novou výstroj včetně moderních pistolí a útočných pušek.
O kolik peněz půjde, zatím polské ministerstvo obrany prozradit nechce. Nicméně, je zřejmé, že půjde o miliardy korun.
Není tak překvapením, že právě o tento projekt se velice zajímá i Česká zbrojovka, která předloni dokončila vývoj nových modelů pistolí, útočných pušek či samopalů škorpion.
Byli bychom rádi, kdyby alespoň část polských jednotek byla přezbrojena na naše ruční zbraně, říká šéf firmy Lubomír Kovařík.
Jenomže je otázka, zda by polská armáda chtěla v masovějším měřítku přejít na české výrobky. Její velení si totiž zakládá na tom, že pokud to jde, sahá v první řadě po zbraních domácích výrobců.
Ostatně i vývojem nové výstroje polských vojáků již tamní ministerstvo obrany pověřilo místní podnik Fabryka Broni Lucznik z východopolského města Radom, jenž patří pod zmiňovaného státního giganta Bumar.
Polské armádě chceme nabídnout zcela nové zbraně. Na jejich vývoji nyní pracujeme, přičemž konečné návrhy plánujeme předložit v roce 2013, řekl týdeníku Ekonom prezident firmy Tomasz Nita.
Pro Českou zbrojovku by se tak cesta k velkým zakázkám pro polskou armádu rýsovala pouze přes fabriku Lucznik.
To byl také jeden z důvodů, proč zbrojovka letos v květnu podepsala s Lucznikem rámcovou dohodu o spolupráci. Minulý týden na veletrhu v Kielcích pak manažeři obou firem domlouvali další podrobnosti.
Mluvili jsme například o plánovaném rozšíření našich výrobních kapacit do Polska,« říká ředitel speciálních projektů zbrojovky Daniel Struž, který Zbrojovku na veletrhu zastupoval.
Na spadnutí je také spolupráce na přezbrojení polské armády. Jak by však konkrétně měla vypadat, zatím ani jedna ze stran nechce prozradit.
Podobně ani to, jak velké zakázky by toto spojenectví přineslo pro zbrojovku z Uherského Brodu, která velké armádní kontrakty v posledních letech podepisovala jen v Česku.
Vedení továrny Lucznik nicméně již naznačilo, že spíše než o dodávku celých pistolí nebo pušek z Česka by raději stálo o spolupráci na vývoji nových modelů, případně o dodávky některých dílčích komponentů.
O podrobnostech zatím mluvit nelze. Jsme teprve v začátcích, říká prezident firmy Tomasz Nita.
Spolupráce místo konkurence
Obě firmy se přitom shodují, že sázet na spolupráci je pro ně výhodnější, než si vzájemně konkurovat.
Partnerství s Lucznikem je logické. Jsme na podobné technické úrovni, používáme obdobné výrobní stroje i výrobní materiály, vysvětluje Struž.
Stejně mluví i Poláci. Spolupráce je pro nás výhodná mimo jiné v tom, že Česká zbrojovka má v některých ohledech větší zkušenosti než my, říká Tomasz Nita.
Zbrojovka z Uherského Brodu totiž loni získala několik kontraktů na dodávku nových zbraní pro českou armádu za celkem 1,2 miliardy korun. Šlo konkrétně o 5500 kusů nové pistole Phantom, 600 nových škorpionů a zejména pak o téměř 8000 útočných pušek CZ 805, které mají nahradit dosavadní samopaly z 50. let.
Předčí zbrojovka Aero?
Nicméně, Česká zbrojovka není jedinou českou firmou, která si dnes uvědomuje potenciál polského vojenského trhu. Třeba na veletrhu v Kielcích společně s ní vystavovala také přerovská firma Meopta, která pro část jejich zbraní vyrábí zaměřovací přístroje.
Naším cílem zde nebyla nějaká konkrétní jednání, ale spíše snaha dostat naši značku trochu do místního povědomí a ukázat, že nabízíme optiku, která by mohla zajímat jak polské myslivce, tak vojáky, říká obchodní manažerka Meopty Šárka Vodáková.
V lukrativní zakázky pro polskou armádu pak nedávno doufal také největší český výrobce letadel Aero Vodochody, jehož vlastníkem je finanční skupina Penta. Ten loni v září přihlásil své stroje L-159 do armádního tendru na 16 cvičných bojových letadel za více než devět miliard korun.
Za zmínku stojí, že Aero Polákům nabízelo, že jim vyrobí zcela nová letadla, nikoli, že by pouze využilo nepotřebné bitevníky L-159 české armády, pro které stát již léta shání kupce. Přestože za Aero v tendru lobboval mimo jiné i prezident Václav Klaus, jeho vedení se nakonec z projektu stáhlo.
Nabídli jsme Polsku dobrý výrobek, který odpovídal jejich technickým potřebám. V průběhu výběrového řízení se ale změnily podmínky a současným požadavkům se již naše letadlo vzdaluje,« vysvětlil tehdy Hospodářským novinám prezident Aera Ladislav Šimek. Později se ale nechal slyšet, že ani Aero ještě v Polsku neřeklo poslední slovo«.
Vladimír Šnídl
zvláštní zpravodaj v Polsku
Česká zbrojovka
- Výrobce vojenských, loveckých a sportovních zbraní.
- Zaměstnává 1200 lidí.
- Loňské tržby dosáhly 1,7 miliardy korun, zisk byl 138 milionů korun.
- Majiteli firmy jsou podle dostupných informací Rudolf Ovčařík a Tadeáš Kufa, kteří dříve spoluvlastnili například Třinecké železárny.
Jeden z největších evropských veletrhů vojenské techniky, který minulý týden proběhl v polských Kielcích, ovládla podle očekávání místní skupina Bumar. Její pestrá škála exponátů od munice, přes protiletadlové kanony až po vylepšený ruský tank zabrala celou halu o velikosti fotbalového hřiště.
Státem vlastněný Bumar, pod nějž spadá celkem 23 podniků, je vlajkovou lodí polského zbrojního průmyslu s exkluzivním přístupem k zakázkám tamní armády.
O jeho významu moc dobře vědí i v České zbrojovce v Uherském Brodě. Její zástupci nedávno navázali s jedním z výrobních podniků Bumaru spolupráci, která by jim mohla v příštích letech zajistit velmi lukrativní sousto: podíl na přezbrojení stotisícové polské armády ručními zbraněmi.
Polská armáda je několikanásobně větší než česká. A totéž platí i o tamním trhu. Bumar je dnes v oblasti armádní techniky po nás zřejmě tím nejvýznamnějším zahraničním partnerem, říká Daniel Struž, ředitel speciálních projektů České zbrojovky.
Zákon velí: Nakupujte
Právě Polsko se pro české zbrojaře stává čím dál atraktivnějším cílem. Jako jediná země v regionu totiž i přes nedávnou hospodářskou krizi nezačala škrtat v armádním rozpočtu.
Polsko má v současnosti v rámci zemí Visegrádské čtyřky nejen největší, ale jednoznačně také nejmodernější armádu. Investice do ní dokonce nadále stoupají.
Poláci si totiž přímo do zákona napsali, že každý rok budou na obranné výdaje posílat téměř dvě procenta HDP, což jen pro letošek znamená více než 27 miliard zlotých (154 miliard korun).
Pro ilustraci: rozpočet českého resortu obrany se za poslední dva roky zmenšil skoro o pětinu na nynějších 43 miliard neboli 1,15 procenta HDP. V příštích letech se navíc čekají ještě další škrty.
A tak zatímco česká armáda už zastavila několik modernizačních projektů, polská je spíše rozjíždí. Jak nedávno připomněl deník Financial Times, do roku 2019 chce polské ministerstvo obrany utratit za moderní vybavení v přepočtu více než 175 miliard korun. S těmito plány by přitom neměly výrazněji zamíchat ani parlamentní volby, které proběhnou v říjnu.
Žádná z významných politických stran nahlas nemluví o tom, že by se výdaje na zbrojení měly výrazně osekat. Naopak se zvažuje, že kvůli nahromadění některých velkých projektů v krátkém časovém období by se výdaje ještě nárazově zvýšily, řekl týdeníku Ekonom zdroj z diplomatického prostředí.
Made in Poland & laquo rozhoduje
Jedna z větších investic polské armády jde konkrétně do projektu Tytan & laquo. Ten je obdobou projektu české armády Voják 21. století & laquo, v rámci něhož mají vojáci dostat novou výstroj včetně moderních pistolí a útočných pušek.
O kolik peněz půjde, zatím polské ministerstvo obrany prozradit nechce. Nicméně, je zřejmé, že půjde o miliardy korun.
Není tak překvapením, že právě o tento projekt se velice zajímá i Česká zbrojovka, která předloni dokončila vývoj nových modelů pistolí, útočných pušek či samopalů škorpion.
Byli bychom rádi, kdyby alespoň část polských jednotek byla přezbrojena na naše ruční zbraně, říká šéf firmy Lubomír Kovařík.
Jenomže je otázka, zda by polská armáda chtěla v masovějším měřítku přejít na české výrobky. Její velení si totiž zakládá na tom, že pokud to jde, sahá v první řadě po zbraních domácích výrobců.
Ostatně i vývojem nové výstroje polských vojáků již tamní ministerstvo obrany pověřilo místní podnik Fabryka Broni Lucznik z východopolského města Radom, jenž patří pod zmiňovaného státního giganta Bumar.
Polské armádě chceme nabídnout zcela nové zbraně. Na jejich vývoji nyní pracujeme, přičemž konečné návrhy plánujeme předložit v roce 2013, řekl týdeníku Ekonom prezident firmy Tomasz Nita.
Pro Českou zbrojovku by se tak cesta k velkým zakázkám pro polskou armádu rýsovala pouze přes fabriku Lucznik.
To byl také jeden z důvodů, proč zbrojovka letos v květnu podepsala s Lucznikem rámcovou dohodu o spolupráci. Minulý týden na veletrhu v Kielcích pak manažeři obou firem domlouvali další podrobnosti.
Mluvili jsme například o plánovaném rozšíření našich výrobních kapacit do Polska,« říká ředitel speciálních projektů zbrojovky Daniel Struž, který Zbrojovku na veletrhu zastupoval.
Na spadnutí je také spolupráce na přezbrojení polské armády. Jak by však konkrétně měla vypadat, zatím ani jedna ze stran nechce prozradit.
Podobně ani to, jak velké zakázky by toto spojenectví přineslo pro zbrojovku z Uherského Brodu, která velké armádní kontrakty v posledních letech podepisovala jen v Česku.
Vedení továrny Lucznik nicméně již naznačilo, že spíše než o dodávku celých pistolí nebo pušek z Česka by raději stálo o spolupráci na vývoji nových modelů, případně o dodávky některých dílčích komponentů.
O podrobnostech zatím mluvit nelze. Jsme teprve v začátcích, říká prezident firmy Tomasz Nita.
Spolupráce místo konkurence
Obě firmy se přitom shodují, že sázet na spolupráci je pro ně výhodnější, než si vzájemně konkurovat.
Partnerství s Lucznikem je logické. Jsme na podobné technické úrovni, používáme obdobné výrobní stroje i výrobní materiály, vysvětluje Struž.
Stejně mluví i Poláci. Spolupráce je pro nás výhodná mimo jiné v tom, že Česká zbrojovka má v některých ohledech větší zkušenosti než my, říká Tomasz Nita.
Zbrojovka z Uherského Brodu totiž loni získala několik kontraktů na dodávku nových zbraní pro českou armádu za celkem 1,2 miliardy korun. Šlo konkrétně o 5500 kusů nové pistole Phantom, 600 nových škorpionů a zejména pak o téměř 8000 útočných pušek CZ 805, které mají nahradit dosavadní samopaly z 50. let.
Předčí zbrojovka Aero?
Nicméně, Česká zbrojovka není jedinou českou firmou, která si dnes uvědomuje potenciál polského vojenského trhu. Třeba na veletrhu v Kielcích společně s ní vystavovala také přerovská firma Meopta, která pro část jejich zbraní vyrábí zaměřovací přístroje.
Naším cílem zde nebyla nějaká konkrétní jednání, ale spíše snaha dostat naši značku trochu do místního povědomí a ukázat, že nabízíme optiku, která by mohla zajímat jak polské myslivce, tak vojáky, říká obchodní manažerka Meopty Šárka Vodáková.
V lukrativní zakázky pro polskou armádu pak nedávno doufal také největší český výrobce letadel Aero Vodochody, jehož vlastníkem je finanční skupina Penta. Ten loni v září přihlásil své stroje L-159 do armádního tendru na 16 cvičných bojových letadel za více než devět miliard korun.
Za zmínku stojí, že Aero Polákům nabízelo, že jim vyrobí zcela nová letadla, nikoli, že by pouze využilo nepotřebné bitevníky L-159 české armády, pro které stát již léta shání kupce. Přestože za Aero v tendru lobboval mimo jiné i prezident Václav Klaus, jeho vedení se nakonec z projektu stáhlo.
Nabídli jsme Polsku dobrý výrobek, který odpovídal jejich technickým potřebám. V průběhu výběrového řízení se ale změnily podmínky a současným požadavkům se již naše letadlo vzdaluje,« vysvětlil tehdy Hospodářským novinám prezident Aera Ladislav Šimek. Později se ale nechal slyšet, že ani Aero ještě v Polsku neřeklo poslední slovo«.
Vladimír Šnídl
zvláštní zpravodaj v Polsku
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.