Sokoli vyvedli rekordních 21 mláďat (Právo)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Rekordní počet 21 mláďat vyvedli letos sokoli stěhovaví na území národního parku České Švýcarsko a přilehlé chráněné krajinné oblasti Labské pískovce.
Po vyhubení v 70. letech se dravci začali později znovu v oblasti vysazovat. Reintrodukční program je tak úspěšný, že České Švýcarsko má největší populaci sokolů stěhovavých v České republice. Sokoli obsadili v širší oblasti Českého Švýcarska deset teritorií, čímž téměř naplnili kapacitu území. Sedm hnízdění bylo úspěšných, dvě patrně z přirozených příčin neúspěšná, jeden pár ještě zřejmě nedosáhl pohlavní zralosti.
"Hnízdění měla šanci na úspěch také díky dočasným uzavírkám hnízdních lokalit. Toto opatření chrání hnízdící ptáky před rušením ze strany člověka v době, kdy jsou obzvláště citliví. I zdánlivě drobné vyrušení může mít fatální následky v podobě zastydlých vajec nebo mláďat uhynulých hlady," řekl ředitel Správy NP České Švýcarsko Pavel Benda s tím, že ho těší, že lidé dočasné uzavírky respektují, a tím vydatně pomáhají ochraně vzácných ptačích druhů.
Sokol stěhovavý je v Českosaském Švýcarsku takzvaně reintrodukovaným druhem, tedy druhem, kterého člověk svou činností v sedmdesátých letech minulého století nejprve vyhubil a po několika desetiletích přistoupil k nápravě této chyby opětovným vypouštěním sokolů do volné přírody. Reintrodukční program je úspěšný díky intenzivní spolupráci správ NP České a Saské Švýcarsko, CHKO Labské pískovce, ale také Českého horolezeckého svazu v oblasti ochrany a monitoringu sokolů.
Populace sokolů v Českém Švýcarsku je také základem pro další šíření druhu nejen v České republice, ale také za jejími hranicemi. "Díky kroužkování některých mláďat na hnízdech má správa parku poznatky o hnízdění sokolů z Českého Švýcarska například v polských Stolových horách, v Žitavských horách v Sasku, ale také ze severu Itálie," uvedl mluvčí správy parku Tomáš Salov.
Podle ředitele Bendy patří reintrodukční programy spolu s potlačováním agresivně se šířících druhů ke stěžejním úkolům ochrany přírody. Správa parku pracuje a spolupracuje také na dalších reintrodukčních programech, případně je pro budoucnost připravuje.
To je případ probíhajících snah o návrat lososa obecného a střevle potoční či připravovaných programů pro tetřeva hlušce nebo jeřábka lesního. Z rostlinné říše se pak především jedná o jedli bělokorou, ale třeba i o třešeň ptačí.
Po vyhubení v 70. letech se dravci začali později znovu v oblasti vysazovat. Reintrodukční program je tak úspěšný, že České Švýcarsko má největší populaci sokolů stěhovavých v České republice. Sokoli obsadili v širší oblasti Českého Švýcarska deset teritorií, čímž téměř naplnili kapacitu území. Sedm hnízdění bylo úspěšných, dvě patrně z přirozených příčin neúspěšná, jeden pár ještě zřejmě nedosáhl pohlavní zralosti.
"Hnízdění měla šanci na úspěch také díky dočasným uzavírkám hnízdních lokalit. Toto opatření chrání hnízdící ptáky před rušením ze strany člověka v době, kdy jsou obzvláště citliví. I zdánlivě drobné vyrušení může mít fatální následky v podobě zastydlých vajec nebo mláďat uhynulých hlady," řekl ředitel Správy NP České Švýcarsko Pavel Benda s tím, že ho těší, že lidé dočasné uzavírky respektují, a tím vydatně pomáhají ochraně vzácných ptačích druhů.
Sokol stěhovavý je v Českosaském Švýcarsku takzvaně reintrodukovaným druhem, tedy druhem, kterého člověk svou činností v sedmdesátých letech minulého století nejprve vyhubil a po několika desetiletích přistoupil k nápravě této chyby opětovným vypouštěním sokolů do volné přírody. Reintrodukční program je úspěšný díky intenzivní spolupráci správ NP České a Saské Švýcarsko, CHKO Labské pískovce, ale také Českého horolezeckého svazu v oblasti ochrany a monitoringu sokolů.
Populace sokolů v Českém Švýcarsku je také základem pro další šíření druhu nejen v České republice, ale také za jejími hranicemi. "Díky kroužkování některých mláďat na hnízdech má správa parku poznatky o hnízdění sokolů z Českého Švýcarska například v polských Stolových horách, v Žitavských horách v Sasku, ale také ze severu Itálie," uvedl mluvčí správy parku Tomáš Salov.
Podle ředitele Bendy patří reintrodukční programy spolu s potlačováním agresivně se šířících druhů ke stěžejním úkolům ochrany přírody. Správa parku pracuje a spolupracuje také na dalších reintrodukčních programech, případně je pro budoucnost připravuje.
To je případ probíhajících snah o návrat lososa obecného a střevle potoční či připravovaných programů pro tetřeva hlušce nebo jeřábka lesního. Z rostlinné říše se pak především jedná o jedli bělokorou, ale třeba i o třešeň ptačí.