Zámečku dali jméno daňci (Plzeňský deník)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Zhruba před čtyřmi sty léty stával kdysi u Okrouhlého Hradiště na Tachovsku poplužní dvůr
Zámeček Daňkov u Okrouhlého Hradiště na Tachovsku působí jako malebná patrová stavba zakončená nízkou pětibokou věžičkou. Na straně otočené do dvora se po celé délce budovy táhne ve výši prvního patra dřevěná pavlač. Stěny zámku zdobí omšelé žluté omítky členěné lizénami. Prázdná či rozbitá okna zchátralé stavby působí dojmem, jako by zámek smutně hleděl na ty, kdo po přístupové cestě od parkoviště před dvorem kráčejí navštívit romantickou zříceninu hradu Gutštejna.
Podle badatele Zdeňka Procházky je stavba poprvé zachycena na indikační skice z roku 1838. Dnešní podobu však zámek získal až ve druhé polovině devatenáctého století. Tehdy zřejmě také zámeček se dvorem získal své jméno související s daňčí oborou.
Poplužní dvůr
Areál dvora tvořil jakýsi vstupní objekt při bráně obory. Na starém náčrtu vidíme i dispozici někdejší zemědělské usedlosti. V ose zámku vedoucí k současné druhé brance, směřující k aleji, která poutníky dovede k ruině Gutštejna, sousedila s budovou zahrada. Protější přestavěný domek je v nákresu označen jako šafářství. Na ně navazovaly stáje. Od nich směrem k hlavní vstupní bráně stával prasečí chlév, dnešní hlavní vstup do prostor dvora kdysi tarasila rozlehlá sýpka. Namísto dnešní vilky stávala obyčejná kolna, stodola pokračující směrem k zámku stojí dodnes. Jen další kůlna mezi stodolou a pětibokou věžicí zanikla. Díky archeologickému průzkumu doktorky Kamenické z plzeňského pracoviště památkového ústavu víme, že na místě stával starší opevněný poplužní dvůr již v 16. století. Archeoložka Kamenická nepochybuje, že západní část jižního křídla zámečku v sobě ukrývá renesanční zdivo. Nálezy částí kachlových kamen potvrzují sídlo někdejšího vrchnostenského úředníka. Tento dvorec zajišťoval správní funkci panství po zániku hradu Gutštejna a rovněž nesl jméno tohoto panského sídla. Sommerův popis Čech prozrazuje, že od roku 1807 byl na Daňkově chován vzácný východofríský dobytek a ušlechtilá plemena ovcí. Potřebám obory sloužila i nedaleká hájovna.
Lovecký zámeček
Přesná datace vzniku zámku není zcela jednoznačná. August Sedláček usuzoval, že: "čtverhranné stavení baštou při dvoře Gutšteinském, které nyní upraveno jest, bývala dříve sýpka". Existují i předpoklady existence zámečku o dvou místnostech, avšak bez bližšího datačního určení. Samotný Daňkov je pak dáván do souvislosti se vznikem zmíněné obory založené okolo roku 1816 s tím, že dnešní podobu získal teprve po přestavbě v roce 1879. Francouzský architekt chtěl upravit okolí Gutštejna. Malebná krajina okolo zříceniny hradu krásou připomíná záměrnou kompozici umělého přírodně krajinářského parku. Již příchod od zchátralé budovy někdejšího loveckého zámečku při dvoře Daňkov nabízí postupné otevírání se vzrušujících průhledů na kamennou věž jedné z nejkrásnějších hradních zřícenin v západních Čechách, pomalu vystupující nad koruny stromů. O to více překvapí málo známá skutečnost, že v první polovině devatenáctého století vznikly plány na výstavbu loveckého zámečku v areálu dvora Daňkov. Dochovalo se i několik náčrtů plánovaných úprav okolního parku. Ještě více překvapí fakt, že autorem návrhu zvláštní budovy byl zajímavý francouzský architekt Francois Verly, jehož asi nejvíce proslavila přestavba lillského kostela sv. Vavřince na chrám Rozumu v čase Velké francouzské revoluce. V závěrečných letech svého života pracoval Verly pro knížete Karla z Löwensteinu.
Písmeno V
Jak zjistila Veronika Bezděková z plzeňského pracoviště památkového ústavu, pozoruhodný dvoupatrový zámeček architekta Verlyho měl stát na jakémsi půdorysu připomínajícím trojúhelník či písmeno V. Na plánech z roku 1820 vidíme střechy zakončené nízkými věžicemi nad schodišti či rozlehlou centrální halu přes dvě patra s nikami ozdobenými sochami nebo menší klenuté sály, komponované do zakončení bočních křídel. Z několika stran vedou ke stavbě široká schodiště.
O rok později dle zjištění Bezděkové vznikly Verlyho plány úpravy potoka Hadovky v plánovaném parku. Spatřujeme nákresy jezů či odvážně pojatého dřevěného mostku klenoucího se přes divokou vodu jako ohnutý luk. Jeden z nákresů zámku zasazeného do prostředí parku zachycuje v pravém horním rohu i zříceninu hradu Gutštejn. Scéna přesně odráží soudobé romantické nálady i módu, snoubí ideál návratu k přírodě se smyslem pro divokou krásu kontrastující s barokní snahou po umělém usměrňování přírody.
Jak ovšem vyplývá ze zákresů ve stabilním katastru či skutečnosti, že v patřičných archivech nejsou zachovány žádné odpovídající materiály, stavba Verlyho loveckého zámečku při gutštejnské oboře nebyla nikdy realizována. Podle nákresů lze usoudit, že zámek měl být vystavěn v prostoru obory, avšak bez návaznosti na blízký hospodářský dvůr.
Budova zámku měla stát mezi dvěma parkovými cestami na východ od zmíněného dvora. Dochované materiály pak přímo vybízejí k návštěvě Gutštejna i dvora Daňkov a přemítání o tom, jak moc by místo bylo proměněno, kdyby kníže Löwenstein nechal neobyčejně zajímavou stavbu loveckého zámku uskutečnit.
Zámeček Daňkov u Okrouhlého Hradiště na Tachovsku působí jako malebná patrová stavba zakončená nízkou pětibokou věžičkou. Na straně otočené do dvora se po celé délce budovy táhne ve výši prvního patra dřevěná pavlač. Stěny zámku zdobí omšelé žluté omítky členěné lizénami. Prázdná či rozbitá okna zchátralé stavby působí dojmem, jako by zámek smutně hleděl na ty, kdo po přístupové cestě od parkoviště před dvorem kráčejí navštívit romantickou zříceninu hradu Gutštejna.
Podle badatele Zdeňka Procházky je stavba poprvé zachycena na indikační skice z roku 1838. Dnešní podobu však zámek získal až ve druhé polovině devatenáctého století. Tehdy zřejmě také zámeček se dvorem získal své jméno související s daňčí oborou.
Poplužní dvůr
Areál dvora tvořil jakýsi vstupní objekt při bráně obory. Na starém náčrtu vidíme i dispozici někdejší zemědělské usedlosti. V ose zámku vedoucí k současné druhé brance, směřující k aleji, která poutníky dovede k ruině Gutštejna, sousedila s budovou zahrada. Protější přestavěný domek je v nákresu označen jako šafářství. Na ně navazovaly stáje. Od nich směrem k hlavní vstupní bráně stával prasečí chlév, dnešní hlavní vstup do prostor dvora kdysi tarasila rozlehlá sýpka. Namísto dnešní vilky stávala obyčejná kolna, stodola pokračující směrem k zámku stojí dodnes. Jen další kůlna mezi stodolou a pětibokou věžicí zanikla. Díky archeologickému průzkumu doktorky Kamenické z plzeňského pracoviště památkového ústavu víme, že na místě stával starší opevněný poplužní dvůr již v 16. století. Archeoložka Kamenická nepochybuje, že západní část jižního křídla zámečku v sobě ukrývá renesanční zdivo. Nálezy částí kachlových kamen potvrzují sídlo někdejšího vrchnostenského úředníka. Tento dvorec zajišťoval správní funkci panství po zániku hradu Gutštejna a rovněž nesl jméno tohoto panského sídla. Sommerův popis Čech prozrazuje, že od roku 1807 byl na Daňkově chován vzácný východofríský dobytek a ušlechtilá plemena ovcí. Potřebám obory sloužila i nedaleká hájovna.
Lovecký zámeček
Přesná datace vzniku zámku není zcela jednoznačná. August Sedláček usuzoval, že: "čtverhranné stavení baštou při dvoře Gutšteinském, které nyní upraveno jest, bývala dříve sýpka". Existují i předpoklady existence zámečku o dvou místnostech, avšak bez bližšího datačního určení. Samotný Daňkov je pak dáván do souvislosti se vznikem zmíněné obory založené okolo roku 1816 s tím, že dnešní podobu získal teprve po přestavbě v roce 1879. Francouzský architekt chtěl upravit okolí Gutštejna. Malebná krajina okolo zříceniny hradu krásou připomíná záměrnou kompozici umělého přírodně krajinářského parku. Již příchod od zchátralé budovy někdejšího loveckého zámečku při dvoře Daňkov nabízí postupné otevírání se vzrušujících průhledů na kamennou věž jedné z nejkrásnějších hradních zřícenin v západních Čechách, pomalu vystupující nad koruny stromů. O to více překvapí málo známá skutečnost, že v první polovině devatenáctého století vznikly plány na výstavbu loveckého zámečku v areálu dvora Daňkov. Dochovalo se i několik náčrtů plánovaných úprav okolního parku. Ještě více překvapí fakt, že autorem návrhu zvláštní budovy byl zajímavý francouzský architekt Francois Verly, jehož asi nejvíce proslavila přestavba lillského kostela sv. Vavřince na chrám Rozumu v čase Velké francouzské revoluce. V závěrečných letech svého života pracoval Verly pro knížete Karla z Löwensteinu.
Písmeno V
Jak zjistila Veronika Bezděková z plzeňského pracoviště památkového ústavu, pozoruhodný dvoupatrový zámeček architekta Verlyho měl stát na jakémsi půdorysu připomínajícím trojúhelník či písmeno V. Na plánech z roku 1820 vidíme střechy zakončené nízkými věžicemi nad schodišti či rozlehlou centrální halu přes dvě patra s nikami ozdobenými sochami nebo menší klenuté sály, komponované do zakončení bočních křídel. Z několika stran vedou ke stavbě široká schodiště.
O rok později dle zjištění Bezděkové vznikly Verlyho plány úpravy potoka Hadovky v plánovaném parku. Spatřujeme nákresy jezů či odvážně pojatého dřevěného mostku klenoucího se přes divokou vodu jako ohnutý luk. Jeden z nákresů zámku zasazeného do prostředí parku zachycuje v pravém horním rohu i zříceninu hradu Gutštejn. Scéna přesně odráží soudobé romantické nálady i módu, snoubí ideál návratu k přírodě se smyslem pro divokou krásu kontrastující s barokní snahou po umělém usměrňování přírody.
Jak ovšem vyplývá ze zákresů ve stabilním katastru či skutečnosti, že v patřičných archivech nejsou zachovány žádné odpovídající materiály, stavba Verlyho loveckého zámečku při gutštejnské oboře nebyla nikdy realizována. Podle nákresů lze usoudit, že zámek měl být vystavěn v prostoru obory, avšak bez návaznosti na blízký hospodářský dvůr.
Budova zámku měla stát mezi dvěma parkovými cestami na východ od zmíněného dvora. Dochované materiály pak přímo vybízejí k návštěvě Gutštejna i dvora Daňkov a přemítání o tom, jak moc by místo bylo proměněno, kdyby kníže Löwenstein nechal neobyčejně zajímavou stavbu loveckého zámku uskutečnit.