Pěstování topinamburu - první výsledky předčily očekávání (Zemědělec)

Společnost VESA Česká Bělá se zapsala do povědomí zemědělské veřejnosti nejen produkcí sadby brambor českých odrůd, zejména pak Keřkovských rohlíčků, ale v loňském roce i tím, že zde v poloprovozním pokusu ověřovali pěstování topinamburu hlíznatého. Jde o alternativní plodinu, která by podle prvních zkušeností mohla být velice perspektivní. Nadzemní část by se mohla využívat v bioplynových stanicích nebo peletovat a spalovat či zkrmovat hospodářským zvířatům, hlízy jsou zase vhodnou surovinou pro diabetiky, ale i k výrobě bioetanolu.

Topinambur je stará, tak trochu opomíjená rostlina. "První výzkumy této plodiny probíhaly na konci padesátých a na začátku šedesátých let, pak se na ni úplně zapomnělo a vrátili jsme se k ní až v devadesátých letech," řekl týdeníku Zemědělec Ing. Jaroslav Čepl, ředitel Výzkumného ústavu bramborářského. "Zabývali jsme se technologiemi pěstování a výsledkem výzkumu byla i předvýroba sladidla pro diabetiky. Hlízy topinamburu totiž obsahují polysacharid inulin s vysokým podílem fruktózy, takže jsou velice vhodné pro diabetiky i jako surovina pro výrobky racionální výživy. Od té doby se díváme na topinambur jako na plodinu cennou pro lidské zdraví."
Ve Výzkumném ústavu bramborářském začínali s jednou tradiční odrůdou. "Druhá vlna ověřování pokračuje v současné době projektem zaměřeným na ověřování dalších odrůd, který končí v roce 2012," pokračuje ředitel. "Díky mezinárodní spolupráci jsme shromáždili další materiály, takže v současné době disponujeme dvanácti odrůdami, i když některé názvy jsou neověřené. Naším cílem je zaregistrovat odrůdy vizuálně odlišné, pokud jde o barvu, tvar či výnos v rámci registrací ÚKZÚZ."

Plodina s mnoha NEJ
Topinambury, ač podobné bramborám, mají spoustu odlišných rysů. Narozdíl od brambor patří do čeledi hvězdicovité, příbuzné jsou slunečnici. Dorůstají do výšky dva až tři metry, stonek bývá mohutný a často rozvětvený. Vegetační doba je čtyři až šest měsíců, porosty mohou být jednoleté i víceleté a lze je pěstovat v hrůbku nebo naširoko. Hlízy vynikají vysokou mrazuvzdorností, avšak vzhledem k jemné slupce se za standardních podmínek špatně skladují (maximálně dva až čtyři týdny) a rychle vysychají.
Topinambury se pěstují jako brambory, avšak za výrazně nižších nákladů. Je to víceletá, nenáročná rostlina, která nemá žádné přirozené nepřátele a ani víceleté pěstování na jednom místě nemusí mít nepříznivý vliv na zdravotní stav rostlin. Může se tedy pěstovat bez jakýchkoliv chemických přípravků, takže splňuje statut biopotraviny. Naopak hubí veškeré plevele, přitom se sama nerozšiřuje z určeného prostoru. Po vysázení se nemusí další léta shánět sadba, což má vliv na ekonomiku pěstování. Dalším kladem je to, že se topinambur může pěstovat na svažitých pozemcích, jeho husté porosty nepodléhají vodní erozi. K využití v bioplynových stanicích lze tuto plodinu pěstovat na široko jako trvalý travní porost, nutné je pouze jarní přihnojení. Pro získání sadby se doporučuje jarní sklizeň hlíz.

Zkušenosti z České Bělé
Ve společnosti VESA Česká Bělá vyčlenili v loni na jaře pro topinambury jeden hektar. V polovině loňského října sklidili nadzemní biomasu z části pole řezačkou Claas, výnos byl na úrovni 30 t/ha. Přestože byl rok 2010 pro kukuřici hodně špatný, topinamburu to vůbec nevadilo a dosáhl rekordních výnosů nadzemní hmoty. Bohužel, při ukládání do silážního žlabu došlo k promíchání nařezané hmoty s kukuřicí, takže se nemohly uskutečnit krmivářské analýzy. Druhá část pole s natí vysokou asi 2,5 m, která v zimním období poskytovala ideální kryt a částečně i potravu pro srnčí a drobnou zvěř, se ponechala na poli k jarní sklizni. Ta se opět uskutečnila samojízdnou řezačkou a vyschlá a nařezaná biomasa se použila ke zkušební výrobě peletek.
Na jaře se z celého pozemku sklidily také hlízy. "U čisté sadby vyšel výnos na dvacet tun z hektaru, přitom čtvrtina až třetina hlíz zůstala na poli," hodnotí první výsledky Ing. Bohdan Jůda, hlavní agronom společnosti VESA Česká Bělá. "Tvrdím, že s dobrou technologií sklizně není problém vyrobit třicet tun sadby z hektaru. Náš jednořádkový kombajn totiž není pro tuto sklizeň úplně ideální. Na druhou stranu jsme předpokládali, že nesklizené drobné hlízy jen nahrneme do řádků a budeme mít zasázeno. Což se také stalo. Navíc jsme rozšířili plochu topinambur asi na 5,5 hektaru, takže další poloprovozní zkoušky už budou mít mnohem větší vypovídající hodnotu."
Bohdan Jůda zmínil ještě jednu zkušenost, kterou potvrzuje i výzkum. "Na části pole, z níž jsme nať sklidili už na podzim, byly hlízy drobnější. Na ploše s jarní sklizní biomasy byly hlízy větší, což mělo vliv na nižší ztráty a větší výnos. Protože se chceme zabývat oběma směry, tedy jak produkcí biomasy pro bioplynové stanice, tak výrobou sadby, přistoupili jsme letos k poloprovoznímu pokusu velice zodpovědně. Společně s Ing. Pavlem Kasalem z Výzkumného ústavu bramborářského budeme pravidelně odbírat vzorky rostlin, abychom určili nejvhodnější termín sklizně topinamburu pro všechny směry využití."

Zázračné krmivo
Nad tím, zda topinambury budou skutečně plodinou budoucnosti, se zamýšlel i Ing. Jaromír Kvaček z ÚKZÚZ Brno, pobočka Havlíčkův Brod. "Je otázkou, zda nať topinamburu bude pro bioplynové stanice, vzhledem ke svému složení a obsahu látek, vhodná. Na tyto otázky dostaneme odpověď až na podzim či v zimě, kdy se vyhodnotí letošní poloprovozní pokus. Rozhodně je to zajímavý směr, neboť topinambury poskytují velké množství biomasy. Je nutné ale zjistit, kdy a v jakém období je třeba nať sklízet, aby měla největší přínos jako energetická plodina."
Řada pokusů už ale proběhla s hlízami. "Z výživářského hlediska nemá topinambur dostatek využitelných základních živiny, ale má něco, co tento deficit jednoznačně vyváží. A tím je prebiotická vláknina inulin," vysvětluje Jaromír Kvaček. "Organismus s přísunem inulinu je vitálnější, má silnější imunitu, dokáže lépe využít živiny z dalších složek potravy a nezanedbatelným efektem je i nižší mortalita. Pokusy s úsušky hlíz topinamburu se prováděly zejména u brojlerů králíků, kuřat a kachen. Neméně zajímavý pokus byl uskutečněn ve Slatiňanech u vysokobřezích klisen starokladrubských koní, který dosavadní výsledky potvrdil a navíc se tento příznivý trend projevil i u narozených hříbat. Úsušky hlíz topinamburu by byly určitě vhodné pro mláďata v překlenovacím období, zájem o ně projevily i zoologické zahrady a oborové chovy jelenovitých."

Zajímavá potravina
Topinambur je všestranně využitelný i jako potravina. Protože ale není doposud možné udržet hlízy v čerstvé stavu déle než tři či čtyři týdny, může se na trhu objevit jako čerstvá zelenina jen krátce v podzimních měsících a pak na jaře. Pokud by se podařilo uchovat hlízy v řízené atmosféře po celý rok, zcela určitě by zpestřily její nabídku. Řada zkušeností existuje i v potravinářství, kde by se hlízy topinamburu mohly využívat k výrobě melty či mouky pro diabetiky, jejichž počet rok co rok rychle narůstá. Topinambury jsou určitě výzvou pro nejednoho podnikatele v potravinářství. "První zkušenosti s pěstováním topinamburu hlíznatého jsou dobré. Je sice snadné a levné, ale další zpracování na potraviny je nákladné a současné technologie nejsou na tuto plodinu uzpůsobené. Určitou výzvou je využití v bioplynových stanicích, rozhodující ale budou výsledky z ověřování. Další alternativou jsou peletky, i zde je třeba zjistit, jakou mají výhřevnost. Některé výsledky je řadí na úroveň hnědého uhlí. Veškeré provozní pokusy je proto třeba důsledně analyzovat, aby boom u topinamburu neskončil ještě dříve, než začal," mírní optimismus Ing. Jaroslav Čepl.