Střet medvědích Titánů (Svět)

Oba jsou symbolem síly, agresivity a divoké krásy. A oba se rádi toulají nekonečným prostorem, který mají za své teritorium. Co se stane, když se jejich cesty zkříží?

Grizzly si své jméno odnesl z anglického slova "grizzled" - prošedivělý nebo šedě žíhaný. Tento druh medvěda se vyskytuje v množství variací od tmavě blond až po černou, ale šedivé chlupy prorůstající srstí patří ke standardním znakům celého druhu. Jeho jménu, pokud je slyšíte a nikoli vidíte napsané, se dá ovšem rozumět také jako "grisly" (hrůzný, strašlivý), což dobře vystihuje jeho podstatu, obávanou trapery i uctívanou indiánskými kmeny. Grizzlyům se vyhýbají i jejich příbuzní baribalové, kteří s nimi sdílejí většinu životního prostoru. A tak pokud se nějaký grizzly v okolí objeví, baribalové raději hned šplhají na nejbližší strom, což je schopnost grizzlyům nedostupná. Nejde totiž jen o to, že jejich šediví příbuzní sežerou borůvky a mršiny, které oni pracně nalezli, ale pokud si baribalové nedají pozor, mohou se sami ocitnout na jídelníčku grizzlyů.
Grizzly je ve své domovině král na vrcholu potravního řetězce a za oběť mu padají i zdánlivě tak nedostižná zvířata, jako jsou jeleni nebo sobi. Ti jsou sice na delších tratích rychlejší, ale při krátkém výpadu je dokáže grizzly přesprintovat rychlostí 56 km/h, což se blíží rychlosti špičkového dostihového koně. Maso má ovšem medvěd na jídelním lístku spíše výjimečně a osmdesát procent jeho diety tvoří bobule, kořínky a brouci. Najít grizzlyho dnes můžeme jen na severozápadě USA a Aljašky, i když ještě před několika sty lety se toulal až k hranicím Mexika. Takový kus země potřebuje. Samci totiž považují za své teritorium území o rozloze až čtyř tisíc kilometrů čtverečních. V zoo, natažený na zádech a klimbající, vypadá sladce, že? Nenechte se zmýlit, lední medvěd je jednou z nejnebezpečnějších šelem na světě.

Polární král si drží hned dvě prvenství - je to největší "kus" mezi svými medvědími příbuznými a také vůbec největší pozemský predátor. Označení za masožravce si zaslouží: na rozdíl od medvědů grizzly se téměř výhradně živí jinými tvory a zelenina v jeho jídelníčku příliš místa nemá. Zdálo by se, že lední medvědi jsou svižní lovci, kteří kořist uštvou, jak se jim zlíbí. To ovšem není pravda. Pokus cokoli dohnat obvykle končí vyplazeným jazykem, protože medvěd se díky své dokonalé arktické izolaci snadno přehřeje a jeho široké tlapy, dobře uzpůsobené pro plavání a chůzi na sněhu a ledu, nejsou na sprint stavěné. Ani ve vodě to není o nic lepší. I když dospělý jedinec dokáže bez odpočinku plavat i sto kilometrů, v obratnosti pod hladinou se tuleňům ani zdaleka nerovná. Zbývá mu tedy vychytralost: na většinu svých úlovků si prostě počká. Obvykle zalehne na ledu vedle dýchacích děr, které si tuleni prorážejí, a když se nějaký neopatrný plavec vynoří k nádechu, medvěd si jej vytáhne jako utopence z nálevu.
Druhou oblíbenou strategií je pak plížení k tuleňům, vyvalujícím se na pobřeží, a následný bleskový útok z krátké vzdálenosti.
Protože se lední medvědi obvykle pohybují na ledovcích a zamrzlém moři, současné změny klimatu jim příliš nesvědčí a odhaduje se, že okolo roku 2050 by mohly zmizet téměř dvě třetiny těchto masožravců.

Grizzly (Ursus arctos horribilis)
hmotnost až 450 kg
výška v kohoutku asi 100 cm
výška na zadních asi 200 cm
rychlost až 56 km/h

Lední medvěd (Ursus maritimus)
hmotnost až 680 kg
výška v kohoutku až 150 cm
výška na zadních až 330 cm
rychlost až 40 km/h
rychlost ve vodě až 9 km/h

***
Zuby a drápy!
Jak by dopadl souboj těchto dvou zvířecích Titánů? Na první pohled jednoznačně - lední medvěd je v průměru o dobrou třetinu těžší. V průběhu evoluce sice došlo ke zhrubnutí a zkrácení jeho drápů a jeho lebka se zmenšila a odlehčila, protože trhání masa nevyžaduje takovou sílu v čelistech jako požírání kořenů. Přesto by bílý medvěd pravděpodobně vyhrál. V jeho prospěch mluví už jeho agresivní reputace. Jenže vývoj nelze zastavit a přežití druhu není vždy jen otázkou střetu dvou jedinců. Skutečné kontakty těchto medvědů v přírodě jsou vzácné, ale pomalu dochází k překrývání jejich lovišť. Například v severní části kanadského regionu Manitoba se už nějakou dobu potulují medvědi grizzly, přestože místo patří k "baštám" ledních medvědů. Až na občasné výhružné kroužení okolo mršin, na něž si dělají obě strany nárok, ještě přímý boj nikdo nezaznamenal. V dlouhodobé soutěži o potravu ovšem musí grizzly vyhrát, protože jeho jídelníček je mnohem variabilnější a nezávisí na jediném zdroji potravy.