Myslivost v srpnu (Krnovské noviny)
- Kategorie: Zpravy z oboru myslivost
Tak se nám zase měsíc překulil a máme tu srpen. Červenec nebyl z mysliveckého hlediska moc příjemný. Zvěř a hlavně narozená mláďata si vytrpěla své. Jak tropická vedra, tak i spousty deště. Zvěř je sice přizpůsobena těmto podmínkám, mláďata jsou však náchylná na zápaly plic, a je tedy i větší úhyn. V červenci probíhaly v našem regionu různé myslivecké akce. Hodně mysliveckých spolků pořádalo tradiční Myslivecké dny, proběhly tréninky střelby ve Vrbně pod Pradědem, v Zátoru na jediné umělé noře na Bruntálsku proběhly zkoušky norování pod záštitou ČMMJ, klubové akce v norovámí klubu chovatelů jagdteriérů, foxteriérů. A jiné akce.
Vrcholí srnčí říje
Na začátku srpna by měla vrcholit srnčí říje. Srnci si již udělali ve svém teritoriu pořádek, silní vykázali slabé a své si intenzivně hájí. Říjné srny svým pachem motivují srnce. Říje probíhá tak, že srnec chodí za srnou a intenzivně větří. A začíná milostná předehra. Popobíhají, jejich rychlost se zvyšuje. Běhají v kruzích a osmičkách. Poté se srna zastaví a srnec ji pokládá (myslivecký výraz pro oplozování). Toto se odehrává několikrát během dne, a když srnec srnu oplodní, vyhledává druhou srnu. Je to pěkná podívaná. Toho myslivci využívají při lovu. Teoreticky by se v říji již neměli vyskytovat průběrní, slabí srnci. Do říje se mají nechat zdraví a silní jedinci. Srnci ztrácí díky vášni ostražitost. Jsou celodenně k vidění. Myslivci využívají tzv. lovu lstného - vábení. Na vábničku se píská zvuk napodobující říjnou srnu a srnci tzv. přiskakují. Záleží na umění každého myslivce, jak má naposlouchány zvuky z přírody a dokáže je aplikovat při lovu.
Tohoto efektu se později využívá i při lovu srn. Loví se srny staré a nevodící srnčata. Využívá se mateřského pudu srny. Na zvuk pískání srnčete se srny přilákají a myslivec má možnost si je řádně prohlédnout, zhodnotit, počkat, zda za ní nepřijde srnče.
Srnčí říje je jedním ze svátků pro myslivce. Nejde jen o lov, střílení, ale hlavně o splynutí s přírodou, začlenění se do chodu dění a z toho pak si pro sebe vybrat to pozitivní, co příroda nabízí.
Proč ubývá zajíců?
V současné době je vidět i hodně mladých zajíců. Je radost zajíčky pozorovat. Zajíci se rodí již vidoucí a mláďata běhají víceméně samostatně. Mají jen se zaječkou domluvené místo a čas, kdy se sejdou na kojení. Vyhlédnemeli si takové místo, tak můžeme pozorovat tento rituál v danou hodinu každý den. Zaječky mají ročně zhruba čtyři vrhy. Je tedy s podivem, že zajíců tak rapidně ubylo. Věnují se tomu týmy odborníků, ale přesné důvody nejsou známé. Uvádí se chemizace, poškození přírody, rozšíření predátorů apod. Zřejmé však je, že největším predátorem v přírodě je člověk, který si mění krajinu ke svým potřebám. No a jedním z úkolů myslivců je tyto zásahy minimalizovat a snažit se pomoci zvěři adaptovat se na nové podmínky.
Myslivcům dělají starost pytláci
Nejsou bohužel všichni lidé tak jako myslivci či ochránci přírody. Mnoho lidí je toho ražení, že vidí za přírodou a zvěří jen svůj zisk. V tomto ohledu dělají myslivcům starosti i pytláci. Pytláctví u nás vzniklo prakticky hned poté, co kníže Boleslav I. v roce 950 n. l. vydal nařízení, tzv. Regál, kdy určuje, že zvěř je panovníka a lovit může pouze on. Samozřejmě se okamžitě vyskytli první pytláci. Byli to hlavně okaři na drobnou zvěř a čižbaři na lov ptáků. Pytláctví se rozšířilo hlavně v 18. století rozvojem střelných zbraní, které zůstaly lidem po různých válkách. Byli to mnohdy výteční lovci, kteří se tím i živili. Byli však i velmi nebezpeční hlavně pro lesní personál, který měl za úkol zvěř pro majitele lesů hlídat. Svědčí o tom různé pověsti, případy popsané v kronikách a i hodně křížků a svatých obrázků přímo v lese na místě, kde se stala nějaká tragédie. Platí to jak u nás, tak mám osobní zkušenost z Alp, kde je hodně kamenných křížů, do kterých je příběh přímovytesán. Pytláctví se bohužel přenáší i do dnešních dní. Pytlákem může být i myslivec, který nemá povolení k lovu. Hlavně nebezpečné jsou organizované skupiny pytláků, kteří mají moderní vybavení, o kterých se běžnému myslivci ani nezdá. Jsou to různé zaměřovače s nočním viděním, terénní vozy s hledacími reflektory, tlumiče na zbraních atd. Jejich činnost se odehrává tak, že jedno vozidlo v noci jezdí a loví, zvěř nechá na místě, označí ho na GPS a po určité době, až se situace uklidní, jede druhé vozidlo a střelenou zvěř sbírá. Je to nehumánní a kruté. Bohužel je to pouze pro zisk. Zvěřina pro výkup je levná. Ale následně se cena rapidně zvyšuje. Je vypočítáno, že pokud koupí restaurace jelena za 4000 Kč, dokáže na něm vydělat 35 000 Kč. To je slušná rentabilita.
Jakou hodnotu má zvíře?
Stát se prostřednictvím ministerstva zemědělství snaží s tím něco dělat. Existuje trestný čin pytláctví. V par. 430 TZ se uvádí definice pytláctví s trestní sazbou dva až pět let. Do roku 2010 byl však tento paragraf poměrně laxní, protože se vše měnilo de facto na přestupek - v úvahu se brala cena zvěřiny pro výkup a škoda byla pod hranicí 5000 Kč. Od roku 2010 došlo ke změně a cena zvěřiny je definována na základě výpočtu minimálních nákladů na vrácení jedince téhož druhu do honitby, tj. uvedení honitby do původního stavu. Pro celkovou hodnotu trofejové zvěře se připočítává i hodnota trofeje. Tato hodnota se určuje na základě mezinárodně předepsaného způsobu hodnocení trofejí - hodnota CIC. Může to být v desetitisících, ale u medailových jeleních trofejí i ve statisících korun.
Pro ilustraci uvádím základní hodnoty některých druhů zvěře vyskytujících se v našem regionu: Jelen evropský 29 300 Kč, laň 24 800 Kč, daněk 26 300 Kč, srnec 13 900 Kč, srna 14 100 Kč, muflon 31 500 Kč, muflonka 22 300 Kč, prase divoké kňour 22 900 Kč, bachyně 17 700 Kč, zajíc 3900 Kč, bažant 3100 Kč.
I tato úprava zákona samozřejmě není dokonalá, ale je to vodítko. Vše má jeden veliký háček. Jak pytláka chytit? Myslivci mají omezené pravomoci vyjma myslivecké stráže, ale postavte se bandě pytláků. Policisté na to nemají, aby v noci hlídali lesy. Je to tedy otázka důkazů a vyšetřování. No a to je na dlouhou dobu a většinou to končí v neurčitu.
Výše uvedené ceny zvěře platí např. i pro situaci, kdy vozidlo srazí zvěř a řidič si sražený kus ponechá. To je krádež rovněž se sazbou dva až pět let. Správně by jej měl odevzdat mysliveckému hospodáři v dané honitbě. Řidiči si zvěř nechávají jako kompenzaci za škodu, která na vozidle vznikla, protože pojišťovny tuto škodu většinou nehradí. I když jsou již některé pojišťovny, kdy si srážku se zvěří může řidič připojistit.
To jsou nepříjemnosti, které jsou však běžné, a mělo by se o nich vědět. Takže k něčemu lepšímu. Co se bude odehrávat v srpnu?
Myslivecké akce v srpnu
Myslivecké spolky nadále pořádají své tradiční letní akce. Na Bruntálsku se odehrávají dvě kynologické akce: 13. srpna. Evropský pohár teriérů - lesní zkoušky (CACT), 20. a 21. srpna. Memoriál prof. Jaroslava Svobody pro chovatele hrubosrstých a maďarských ohařů.
Dne 27. srpna se uskuteční na střelnici ve Vrbně pod Pradědem soutěž ve střelbě na asfaltové holuby a tréninkové střelby pro uchazeče o první lovecký lístek.
Čestmír Pavlík, předseda kulturně propagační komise Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ), Okresní myslivecký spolek (OMS) Bruntál
Vrcholí srnčí říje
Na začátku srpna by měla vrcholit srnčí říje. Srnci si již udělali ve svém teritoriu pořádek, silní vykázali slabé a své si intenzivně hájí. Říjné srny svým pachem motivují srnce. Říje probíhá tak, že srnec chodí za srnou a intenzivně větří. A začíná milostná předehra. Popobíhají, jejich rychlost se zvyšuje. Běhají v kruzích a osmičkách. Poté se srna zastaví a srnec ji pokládá (myslivecký výraz pro oplozování). Toto se odehrává několikrát během dne, a když srnec srnu oplodní, vyhledává druhou srnu. Je to pěkná podívaná. Toho myslivci využívají při lovu. Teoreticky by se v říji již neměli vyskytovat průběrní, slabí srnci. Do říje se mají nechat zdraví a silní jedinci. Srnci ztrácí díky vášni ostražitost. Jsou celodenně k vidění. Myslivci využívají tzv. lovu lstného - vábení. Na vábničku se píská zvuk napodobující říjnou srnu a srnci tzv. přiskakují. Záleží na umění každého myslivce, jak má naposlouchány zvuky z přírody a dokáže je aplikovat při lovu.
Tohoto efektu se později využívá i při lovu srn. Loví se srny staré a nevodící srnčata. Využívá se mateřského pudu srny. Na zvuk pískání srnčete se srny přilákají a myslivec má možnost si je řádně prohlédnout, zhodnotit, počkat, zda za ní nepřijde srnče.
Srnčí říje je jedním ze svátků pro myslivce. Nejde jen o lov, střílení, ale hlavně o splynutí s přírodou, začlenění se do chodu dění a z toho pak si pro sebe vybrat to pozitivní, co příroda nabízí.
Proč ubývá zajíců?
V současné době je vidět i hodně mladých zajíců. Je radost zajíčky pozorovat. Zajíci se rodí již vidoucí a mláďata běhají víceméně samostatně. Mají jen se zaječkou domluvené místo a čas, kdy se sejdou na kojení. Vyhlédnemeli si takové místo, tak můžeme pozorovat tento rituál v danou hodinu každý den. Zaječky mají ročně zhruba čtyři vrhy. Je tedy s podivem, že zajíců tak rapidně ubylo. Věnují se tomu týmy odborníků, ale přesné důvody nejsou známé. Uvádí se chemizace, poškození přírody, rozšíření predátorů apod. Zřejmé však je, že největším predátorem v přírodě je člověk, který si mění krajinu ke svým potřebám. No a jedním z úkolů myslivců je tyto zásahy minimalizovat a snažit se pomoci zvěři adaptovat se na nové podmínky.
Myslivcům dělají starost pytláci
Nejsou bohužel všichni lidé tak jako myslivci či ochránci přírody. Mnoho lidí je toho ražení, že vidí za přírodou a zvěří jen svůj zisk. V tomto ohledu dělají myslivcům starosti i pytláci. Pytláctví u nás vzniklo prakticky hned poté, co kníže Boleslav I. v roce 950 n. l. vydal nařízení, tzv. Regál, kdy určuje, že zvěř je panovníka a lovit může pouze on. Samozřejmě se okamžitě vyskytli první pytláci. Byli to hlavně okaři na drobnou zvěř a čižbaři na lov ptáků. Pytláctví se rozšířilo hlavně v 18. století rozvojem střelných zbraní, které zůstaly lidem po různých válkách. Byli to mnohdy výteční lovci, kteří se tím i živili. Byli však i velmi nebezpeční hlavně pro lesní personál, který měl za úkol zvěř pro majitele lesů hlídat. Svědčí o tom různé pověsti, případy popsané v kronikách a i hodně křížků a svatých obrázků přímo v lese na místě, kde se stala nějaká tragédie. Platí to jak u nás, tak mám osobní zkušenost z Alp, kde je hodně kamenných křížů, do kterých je příběh přímovytesán. Pytláctví se bohužel přenáší i do dnešních dní. Pytlákem může být i myslivec, který nemá povolení k lovu. Hlavně nebezpečné jsou organizované skupiny pytláků, kteří mají moderní vybavení, o kterých se běžnému myslivci ani nezdá. Jsou to různé zaměřovače s nočním viděním, terénní vozy s hledacími reflektory, tlumiče na zbraních atd. Jejich činnost se odehrává tak, že jedno vozidlo v noci jezdí a loví, zvěř nechá na místě, označí ho na GPS a po určité době, až se situace uklidní, jede druhé vozidlo a střelenou zvěř sbírá. Je to nehumánní a kruté. Bohužel je to pouze pro zisk. Zvěřina pro výkup je levná. Ale následně se cena rapidně zvyšuje. Je vypočítáno, že pokud koupí restaurace jelena za 4000 Kč, dokáže na něm vydělat 35 000 Kč. To je slušná rentabilita.
Jakou hodnotu má zvíře?
Stát se prostřednictvím ministerstva zemědělství snaží s tím něco dělat. Existuje trestný čin pytláctví. V par. 430 TZ se uvádí definice pytláctví s trestní sazbou dva až pět let. Do roku 2010 byl však tento paragraf poměrně laxní, protože se vše měnilo de facto na přestupek - v úvahu se brala cena zvěřiny pro výkup a škoda byla pod hranicí 5000 Kč. Od roku 2010 došlo ke změně a cena zvěřiny je definována na základě výpočtu minimálních nákladů na vrácení jedince téhož druhu do honitby, tj. uvedení honitby do původního stavu. Pro celkovou hodnotu trofejové zvěře se připočítává i hodnota trofeje. Tato hodnota se určuje na základě mezinárodně předepsaného způsobu hodnocení trofejí - hodnota CIC. Může to být v desetitisících, ale u medailových jeleních trofejí i ve statisících korun.
Pro ilustraci uvádím základní hodnoty některých druhů zvěře vyskytujících se v našem regionu: Jelen evropský 29 300 Kč, laň 24 800 Kč, daněk 26 300 Kč, srnec 13 900 Kč, srna 14 100 Kč, muflon 31 500 Kč, muflonka 22 300 Kč, prase divoké kňour 22 900 Kč, bachyně 17 700 Kč, zajíc 3900 Kč, bažant 3100 Kč.
I tato úprava zákona samozřejmě není dokonalá, ale je to vodítko. Vše má jeden veliký háček. Jak pytláka chytit? Myslivci mají omezené pravomoci vyjma myslivecké stráže, ale postavte se bandě pytláků. Policisté na to nemají, aby v noci hlídali lesy. Je to tedy otázka důkazů a vyšetřování. No a to je na dlouhou dobu a většinou to končí v neurčitu.
Výše uvedené ceny zvěře platí např. i pro situaci, kdy vozidlo srazí zvěř a řidič si sražený kus ponechá. To je krádež rovněž se sazbou dva až pět let. Správně by jej měl odevzdat mysliveckému hospodáři v dané honitbě. Řidiči si zvěř nechávají jako kompenzaci za škodu, která na vozidle vznikla, protože pojišťovny tuto škodu většinou nehradí. I když jsou již některé pojišťovny, kdy si srážku se zvěří může řidič připojistit.
To jsou nepříjemnosti, které jsou však běžné, a mělo by se o nich vědět. Takže k něčemu lepšímu. Co se bude odehrávat v srpnu?
Myslivecké akce v srpnu
Myslivecké spolky nadále pořádají své tradiční letní akce. Na Bruntálsku se odehrávají dvě kynologické akce: 13. srpna. Evropský pohár teriérů - lesní zkoušky (CACT), 20. a 21. srpna. Memoriál prof. Jaroslava Svobody pro chovatele hrubosrstých a maďarských ohařů.
Dne 27. srpna se uskuteční na střelnici ve Vrbně pod Pradědem soutěž ve střelbě na asfaltové holuby a tréninkové střelby pro uchazeče o první lovecký lístek.
Čestmír Pavlík, předseda kulturně propagační komise Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ), Okresní myslivecký spolek (OMS) Bruntál
Diskuse na serveru SvetMyslivosti.cz zůstává přístupná pro všechny čtenáře. Pro vkládání příspěvků je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na SvetMyslivosti.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.